Kdo může o interrupci požádat?

K umělému přerušení těhotenství z rukou lékařů se podle našich zákonů může žena rozhodnout až do 12. týdne těhotenství (pozor, to je cca 10 týdnů od oplodnění). Pokud však jde o interrupci ze zdravotních důvodů (ne jen na žádost těhotné), pak je možné provést přerušení těhotenství i v pozdějším stadiu. Nejpozději však do 24. týdne těhotenství. To už ale musí jít o ohrožení života ženy nebo prokázané těžké poškození či neschopnost života plodu.

  • Interrupci vám mohou lékaři také zamítnout, a to pokud u vás v posledních šesti měsících k umělému přerušení těhotenství už došlo. Výjimku tvoří jen žena, která je po alespoň dvou porodech, nebo je starší 35 let. Nařízení se netýká ani umělých potratů ze zdravotních důvodů nebo po znásilnění.
  • Dívky mladší 16 let potřebují souhlas rodiče nebo zákonného zástupce. Pokud je dívce mezi 16 a 18 lety, stačí k provedení zákroku kromě souhlasu těhotné také projev vůle ze strany rodiče. Některá zdravotnická zařízení však mohou přesto požadovat jejich písemní souhlas.
  • Jestliže jste cizí státní příslušnosti, musíte mít k provedení interrupce povolení k trvalému pobytu v Česku.

Jaká je cena?

Přerušení těhotenství na žádost ženy je plně hrazeno (cca 5 000 Kč a výše, hlavně v případě použití tabletek) pacientkou, zatímco výkon ze zdravotních důvodů hradí zdravotní pojišťovna.

Další podmínky naleznete v Zákoně České národní rady 66/1986 Sb. o umělém přerušení těhotenství.

potrat.jpg

Jakou formou se interrupce provádí?

Čím dříve stihnete těhotenství přerušit, tím pro vás bude zákrok šetrnější. Za ideální považují lékaři když to stihnete do šestého (v případě ženy, která ještě nerodila) až osmého týdne těhotenství, kdy jde ještě o miniinterrupci. Ale možné to je až do 12. týdne těhotenství (klasická interrupce).

Chemická interrupce

Maximálně do 9. týdne lze provést umělé ukončení těhotenství formou tabletek. Takzvaná chemická interrupce je u nás používána od roku 2014. Tabletky ale nejsou k mání v lékárně ani u gynekologa. Zákrok je možné podstoupit pouze v nemocničním zařízení. Pacientka užije tabletky a čeká hodinu, zda se nevyskytnou nežádoucí účinky. Pokud ne, může odejít domů. Připravit by se ale měla na bolesti v podbřišku a až 12 dní trvající krvácení.

Následná návštěva lékaře a užití druhé dávky léku pak musí proběhnout od 36 do 48 hodin. Po 14 – 21 dnech je nezbytné ještě ultrazvukové vyšetření. Může se totiž stát, že pilulka selže (v cca až 8 % případů), a bude zapotřebí chirurgický zákrok.

  • Po užití tabletek se mohou objevit nežádoucí účinky jako je nevolnost, zvracení, třesavka nebo alergie. Ale zase odpadají rizika vyplývající z chirurgického zákroku.

Chirurgická interrupce

Další možností je chirurgická interrupce. Ta spočívá v mechanickém odstranění plodu. V případě miniinterrupce jde o šetrné odsátí děložní sliznice podtlakovou savkou poté, co lékař speciálním nástrojem roztáhne děložní hrdlo na nezbytně nutnou šířku podle stadia těhotenství. U klasické interrupce bývá nutné navíc kyretou (úzkou kovovou lžící) seškrábnout zbytky gravidity z vnitřní strany dělohy.

I když je zákrok prováděn v celkové anestezii, pacientka bývá ještě ten den propuštěna z nemocnice. V následujících dnech, kdy ji mohou trápit bolesti v podbřišku a špinění, by ale měla omezit fyzickou aktivitu, sexuálně abstinovat a dodržovat zvýšenou hygienu. Ze všeho nejdůležitější totiž je předejít zánětu, který by mohl vést až k neplodnosti. Po dvou týdnech následuje kontrola u gynekologa.

  • Pokud je těhotenství starší 8 týdnů, pak je nezbytné ženám s krevní skupinou Rh-negativní po výkonu aplikovat anti-D-globulin, aby nebylo ohroženo případné další těhotenství.

Interrupce u nás

V Česku bylo až do roku 1958 umělé přerušení těhotenství zakázáno. Pak bylo povoleno jen po jeho předchozím obhájení před speciální komisí. Ta byla vyhláškou zrušena až v roce 1987.

pilulka.jpg
Zdroj foto: Shutterstock

Možná rizika

Ačkoli je interrupce z rukou odborníků relativně bezpečná, může dojít ke komplikacím. Ať už je to perforace dělohy, poranění děložního hrdla, nedostatečné odstranění plodového vejce nebo třeba infekce a záněty. Žena pak může nést následky jako neschopnost otěhotnět nebo plod donosit. V řadě případů trápí ženy po umělém potratu také psychické poruchy. Proto je nezbytné před samotným výkonem vždy pečlivě zvážit všechna pro i proti.

Čtěte také: