Jak se to stalo se nedovíme, ale po několika hodinách chůze „správným“ směrem po červený byla Janny zcela jinde, než měla být. A přesto situaci vyřešila

Asi před pěti lety jsem se společně se svou sestrou,dcerou a kolegy zúčastnila autobusového zájezdu na Medvědí soutěsku v severním Štýrsku.Šlo o turistický výšlap skalnatým kaňonem,vystoupat po 164 lávkách,žebřících a můstcích - prostě báječný zážitek.

Paní průvodkyně nám rozdala mapku a řekla,že kdo chce,může jít pomalu napřed a kdo si netroufá,ať se drží skupinky a že půjdeme spolu.No,my odvážlivci se pustili sami(já,má 15letá dcera,sestra a 2 kolegové).Paní průvodkyně zdůraznila:Po červených značkách!!...a prý se nemůžeme ztratit.

Po červený

Výstup měl trvat zhruba 3 hodiny,v 16 hodin jsme měli být u jezera Teichalmsee,kde měl čekat autobus.Hezky jsme si vyšlapovali,obdivovali tu překrásnou alpskou přírodu,fotili o stošest,dokonce jsem si na památku vzala do batůžku dva krásné kameny-zajímavé zbarvené...když jsme si uvědomili,že je už 15.30 a nějaké jezero stále v nedohlednu.

Po červený

Během deseti minut jsme vyšli z lesa a mysleli jsme,že jsme na místě.Avšak - nikde nikdo,ani živá duše.Přišli jsme k nějakému domku,kde spolu šprechtili 2 rakušáci. Němčinu neznaje,ukázali jsme jim onu mapku a místo,kde na nás čekal autobus. Jeden z nich převrátil oči a ukázal na mapce,kde se nacházíme. My byli 10 km od onoho místa!!krve by se v nás nedořezal.Ani jednomu z nás nefungoval roaming,tudíž jsme se nikomu neodovolali.Já z němčiny znala jen“Was ist das“,dcera německy neuměla vůbec,sestra jen rusky a kolegové - absloutně nic.

Rakušák se nám pokoušel rukama nohama vysvětlit podle mapky cestu,kudy se dostaneme zpátky,ale co to bylo platné,když za 15 min. jsme měli být u autobusu?!Naše zmučené výrazy v obličeji ho zřejmě dovedly k vynikající myšlence.Najednou vletěl do garáže,vytáhnul nějakého rodinného bavoráka a řekl něco jako :“Kommen Sie...“ Tak jsme nasedli,aniž bychom věděli,do čeho vlastně lezem.Ten dobrák šlápnul na plyn a něco málo po čvrté jsme dorazili na místo.

Všichni už na nás čekali.Když viděli,jak se všichni štracháme z bavoráku nějakého tyroláka,spráskli ruce a zeptali se,odkud jedem,že už chtěli odjíždět.Vysvětlili jsme jim,že jsme si malinko zašli a ocitli se v jiné vesnici,10 km od cíle.Paní průvodkyně obrátila oči v sloup a nechápala,jak se to mohlo stát.“No jak“,řekla jsem,“šli jsme po těch červených značkách!“ Všichni z toho měli vánoce a my byli rádi,že sedíme v autobuse  a jsme nalezeni.Jinak bychom se možná dodnes brodili hustými alpskými lesy a hledali cestičku zpět.
No a co následovalo po příjezdu domů?Když jsme to s dcerou vyprávěli manželovi,nevěřícně kroutil hlavou a řekl:“No já se z vás picnu.Jedete do Alp bez znalostí cizího jazyka,s mobilem,který je vám na prd,když nemá roaming...navíc jste si doma zapomněli orientační smysl,a vy si tam klidně sbíráte po lese šutry a vůbec vám nevadí,že jste odbočili nevím kam a že jste 10 km mimo trasu??To může napadnout jedině ženské!!“
Tak ráda bych se tam ještě jednou podívala,je tam nádherně,ale jedině s průvodkyní!

janny

Milá Janny, děkuji za příspěvek k tématu.

Ztratit se může každý. Vždyť ne nadarmo se říká: „Zkratka bude delší, ale zato horší cestou…“  A vaše přání vrátit se do Alp zrealizujte. Je spousta nádherných míst kousek od nás. Cesty bývají skvěle značené a lidé milí, přesně tak, jak popisujete.

Možná rozzlobím Slováky, ale pravý opak toho, co jsem léta zažíval v Tatrách. Nyní jezdím do Rakouska a cítím se tam jako zvaný host.

Pište dnes na krásné téma:

Největší dobrodružství mého života

redakce@zena-in.cz

A pro jednu z vás, jejíž příspěvek se mi bude nejvíc líbit, mám připraven dárek: Vichy Liftactiv Derm Source Denní krém pro normální a smíšenou pleť 50 ml v hodnotě 750 Kč. Abyste při vašich dobrodružstvích byly krásné...

Vichy