„Jdeš spát, nebo odpočívat?“ ptá se mě občas má sestřička zlomyslně, když jí říkám, aby mi už nevolala, že se odebírám na lože. U nás v rodině totiž vznikla taková teorie, že spí se ve dvou, kdežto odpočívá člověk sám.
Musím říct, že pro mě tato teze platí bezezbytku. A to nikoliv proto, že by mě snad partner nenechal vyspat. Já se prostě s druhým člověkem po boku nevyspím zdaleka tak dobře, jako když mám postel sama pro sebe. A nezávisí to na prostoru, který mám. 
Prostě když spím s někým, pořád jsem lehce v „pohotovosti“, pořád sleduju, jak dýchá, cítím tep jeho srdce... Zkrátka spím povrchněji a míň si odpočinu.
Až donedávna jsem si myslela, že je to jen můj problém a postupně jsem se smiřovala s tím, že se s partnerem holt vyspíme na střídačku, protože on se zas pořádně nevyspí (alespoň to tvrdí :)), když mě vedle sebe nemá. 
Ale pak jsem se v jakémsi výzkumu amerických vědců dočetla, že se jedná o v celku běžný rozpor mezi muži a ženami - ženy prý si zkrátka lépe odpočinou samy, kdežto muži po boku své partnerky. Příčinou prý je ženský pečovatelský instinkt, vzniklý z dob, kdy miminka spala se svými matkami, a ty si musely dávat pozor, aby je nezalehly. Ale nevím, co je na tom pravdy, třeba se psem v posteli se vyspím úplně v klidu :).
Jinak je mi v celku jedno, kde a kdy spím - jsem schopna usnout na zemi, na karimatce, v tělocvičně plné lidí, pokud jsou dost daleko, ve stejné místnosti s chrápajícím kamarádem... Akorát nesnáším postele na nožičkách. Když jsem byla malá, děsně jsem se bála, že když mi náhodou sklouzne ruka z postele, něco z pod ní vyleze a zatáhne si mě to k sobě a tam mě to sežere. Zkrátka jsem moc koukala na horory. Teď už se sice nebojím, ale ten odpor k prostoru pod postelí mi zůstal...
A jak jste na tom Vy, ženy-in?
Jaké posteli dáváte přednost?
Vyspíte se lépe sama, nebo s někým?
Kdo s Vámi spí v posteli? Chlap, pejsek nebo plyšáci?
Co cizí postele? V hotelech nebo na návštěvách?
Spadla jste někdy z postele?
Bojíte se podívat pod postel? Co pod ní máte?
A jak se Vám spí jinde? Co zem, karimatka, hamaka?
Kde všude už jste usnula? V hospodě? V divadle?
Pošlete „postelové" a „spací" historky na redakce@zena-in.cz a já té nejlepší z Vás pošlu odměnu!
Nový komentář
Komentáře
chrisII: tak tenhle sen jsem si splnila až skoro po 30 letech
a už bych neměnila 
sanvean: Přesně, místo abych si za ten týden odpočinula, byla jsem jak můra a chybělo mi i to jeho chrápání
Suzanne: to s tím špatným usínáním, když je pryč, znám, pouštěla jsem si z compu Cimrmany, pohádky od Wericha, dokonce i Broučky, abych konečně zabrala
Dávám přednost své posteli.
, jednou únavou v divadle 
Nejraději spím, pokud je manžel vedle mě. Teď byl týden pryč a já jsem chodila spát ve dvě v noci, abych odložila usínání bez něj
Z výše uvedeného vyplývá, že chlap.
Hotelové postele mám ráda, pokud tam spím s ním, na návštěvách nespávám, vyhýbám se tomu.
Spadla jsem jako dítě mockrát a prostor pod postelí mi nevadí.
Kdysi jsem usnula opilá v hospodě
Konečně jsem to našla!
http://sweb.cz/martin_vala/html/zp%C4%9Bvn%C3%ADky/zpevnik2.htm
píseň 72. Postel
Nejlíp se vyspím ve své posteli s manželem. Je to zvláštní, ale asi ke klidnému spánku potřebuji zvukovou kulisu, za těch 15 let společného soužití jsem si na to jeho chrápání zvykla tak, že když spí pracovně mimo, tak se moc dobře nevyspím. Musím se přiznat, že já zase hrozně "skřípu" zubama. Co dodat, čím větší kravál, tím lepší spánek.
1. musí mít nohy a tvrdou matraci
2. jednoznačně s někým, nerada usínám sama
3. chlap a kočka
4. no problem
5. jenom ve snu :)
6. potmě se bojím jak malá. Pod postelí jsou kufry a krabice s fotkama.
7. miluju spaní ve stanu.
8. jednou jsem se probudila (byla jsem probuzena) pod lavicí na jedné divočejší hudební akci
Na spaní musím mít tmu. Proto nezaberu ve dne, i kdybych byla sebevíc unavená. to už musím být fakt nemocná
Nejraději spím sama takže až se s partnerem přestěhujeme, budu se bít za oddělené ložnice. Není to kvůli tomu, že by chrápal (i když občas taky
), ale mně celkově vadí, když vím, že vedle mě někdo je...
Potřebuju mít svůj prostor a klid. Vadí mi i hlasité oddechování nebo převalování...
I kdyby manžel chrápal, asi bych ho z ložnice nepřestěhovala, takhle se máme po ruce vždycky, když máme chuť a nemusí jeden za druhým někam cestovat
Chrápajícího manžela popostrčit,on chvilku chrápat přestane a mezi tím RYCHLE usnout.Nebo jít spát o chvilku dřív.Když už spím, je mi vše fuk.
Taky nesnáším tikání a odbíjení. Švára sbírá starožitnosti a má dům plný různých hodiny, co dělají kraválu jako při tom poplachu, kdy se mlátí kovem o kov.
Když u nich spím, je hodný a zastavuje je.
nesnáším tikání a odbíjení
když jsem spala poprvé u svého přítele, tak jsem ho donutila odnést z jeho pokoje všechny hodiny 
Manx:
Pro mě byl konec vztahu, kdyby se urazil a nutil mě s ním sdílet ložnici, přestože strašně chrápe. To je snad hergot jeho věc, když nechce spát sám, tak ať s tím něco dělá. Co bych si já měla zvykat na chronické nevyspání? 
souhlas
Manx: Souhlad. Spíme každý zvlášť a občas ho večer navštívím.
Lenka T.: Takhle mě šokovali rodiče - přijela jsem k nim na návštěvu, dost utahaná z nějakých cest, takže jsem zalezla do postele dřív, než ostatní. A ono tikání.. Jala jsem se hledat zdroj, našla budík a odnesla do obýváku. Ale tikání neskončilo... nalezen druhý budík a odnesen tamtéž... no, skončila jsem u počtu 6(!) budíků a jedny hodiny s hlučným kyvadýlkem!!! Druhý den jsem vyzvídala, kde nabrlai tolik tikajících potvor v domácnosti dvou důchodců, kteří nemusí ráno vstávat do práce. Vylezlo z nich, že se zúčastnili několika "nakupovacích" zájezdů a všude dostali jako "skvělý dárek" budík, někde i každý jeden. A přece to nevyhoděj, že jo.. :-)
Nepochopím jednu věc - když partner chrápe a vám to vadí tak moc, že nedokážete klidně spát, proč s ním musíte spát v jedné místnosti? Proč ho nevyhodíte do obýváku nebo na balkon nebo kamkoliv, dokud s tím něco neudělá?
Je taky pravda, že od té doby co syna máme jsem se pořádně nevyspala. Za ty skoro tři roky neznám noc, aby mě syn 3-5x v noci neprobudil. Chrápání manžela zatím neřeším - zatím nechrápe, doufám, že mu to dlouho vydrží.
Já mám ráda na spaní ticho, chrápání mě přivádí k šílenosti
a vadí mi i tikající budík. Spí se mnou manžel a dva malí psi. Když není manžel v noci doma, vyspím se lépe, protože psi chrápou poměrně méně. Za ty roky jsem si na chrápání fakt nezvykla.
Manx: Můj chlap spí s otevřenou pusou, představa, že bych ho ráno začala pusinkovat, není zrovna lákavá