Únor je pro školáky nejen obdobím jarních prázdnin, ale také dobou, kdy se někteří z nich chystají na střední školy. Buď na víceletá gymnázia, nebo z deváté třídy. Letos si všichni zájemci mohou podat dvě přihlášky na různé školy, a to do 15. března 2013. Termíny 1. kola přijímacích zkoušek jsou pak od 22. do 30. dubna 2013.
Nejde zrovna vaše dítě letos na střední školu? Ten, kdo má doma dítě, které se od září chystá studovat střední školu, určitě už nějakou dobu přemýšlí, co bude pro dítě nejlepší. A to je právě to nejdůležitější - vybrat školu, která bude nejlepší pro dítě, nikoli pro rodiče. Nutit dítě na školu, kterou chtějí jeho rodiče, nemá smysl, časem z toho budou všichni nešťastní.
S dětmi je třeba mluvit
Někdy je však potřeba děti trochu nasměrovat, v tomhle věku mívají občas naivní představy a láká je hlavně to, že se na školu dostanou bez přijímaček nebo že budou mít maturitu zadarmo. Nejdůležitější tak je, aby rodiče s dítětem o škole hodně mluvili. Je potřeba vědět, co dítě baví, co by samo chtělo, proč tohle nechce. S tím souhlasí i psycholožka Olga Shivairová: „Otázka je rozpoznat, proč to dítě nechce. Protože ho nebaví učení? Protože je to daleko? Nebo tam jdou spolužáci, které nemá dítě rádo? Nebo tam nejdou spolužáci, které má rádo? Je dobré promluvit si s ním o tom a zjistit, kam opravdu chce. Bavit se o budoucnosti, nastínit mu, jak těžké může být v jiném oboru získat práci, jak „snadné“ může být získat potom práci v oboru, který rodiče doporučují apod. Aby dítě získalo pravdivý přehled informací a mohlo se uváženě rozhodovat. Myslím, že patnáctileté dítě už je schopné se trochu rozhodovat. Samozřejmě by mělo mít pocit, že si zvolilo samo, rodiče tu volbu jen ovlivňují. Znám jednu slabou studentku, která šla na zdrávku, protože rodiče si to tak přáli. Čtyři roky se trápila, denně se učila i pět hodin, ale maturitu stejně neudělala, protože ta státní byla nad její síly. Matka i otec jsou inženýři... A dcera ztratila čtyři roky trápením se a stejně nemá maturitu.“
Psycholožka také doporučuje podívat se s dítětem do škol, kam by mohlo jít, aby vidělo personál nebo se pobavilo s někým, kdo tam studuje, koho zná. Pak by rodiče měli dítěti vysvětlit, co která škola a studium obnáší, informovat ho o tom, že některé jsou náročnější na učení a jiné zase vyžadují třeba technické dovednosti.
Vlohy a schopnosti jsou důležité
Stejně tak se vyplatí přihlížet k vlohám a sklonům dítěte i k rozumovým schopnostem. Obecně platí, že děti by měly stavět svůj život na svých nejsilnějších stránkách a svých nejlepších schopnostech „Určitě je dobré přihlížet k tomu, co dítě umí. Protože zájmy se rozvíjejí i na základě schopností. Většinou platí, že co dítě baví, v tom je dobré, a v čem je dítě dobré, to ho baví,“ dodává Olga Shivairová. Když má dítě na základní škole čtyřky, je zbytečné dávat ho na gymnázium, naopak jedničkář bude chtít pravděpodobně pokračovat ve studiu na vysoké škole, a tak je pro něj gymnázium ideální. Pokud někomu vyloženě nejde matematika, je dobré vybrat střední školu zaměřenou třeba na jazyky, když má dítě hrůzu z lékařského prostředí, nemá smysl dávat ho na zdravotní školu, pro zručné děti je tu zase výběr odborných škol a učilišť. Mně připadá celkem normální brát ohled na tyto věci, ale znám i rodiče, kteří řeknou: Půjde na gympl a hotovo, přece se ho na to nebudeme ptát! Ideální je, když si dítě samo vybere, i když pořád trochu závisí na vedení rodičů.
Pokud je volba dítěte jasná, tak není co řešit. Není potřeba chodit do pedagogicko-psychologické poradny vždy, na to by jejich kapacity ani nestačily. „Ale pokud dítě opravdu neví, kam chce na střední školu, je dobré, aby šlo do poradny a nechalo si udělat rozbor schopností a zájmů. Samozřejmě se může stát, že zájmy neodpovídají schopnostem, pak je asi dobré volit nějaký kompromis. Nebo může dítě tušit, jakým směrem chce jít, ale je to hodně všeobecné. V tom případě, pokud na to intelektově má, je dobré volit gymnázium a rozhodnout se později (nástavba, vysoká, vyšší odborná atd.),“ doplňuje Olga Shivairová. Rodiče by měli vzít také v úvahu cíl střední školy a to, kam dítě půjde po ní, a zda vůbec.
Nový komentář
Komentáře
Matinea — #14 U nás jsou přijímačky právě jen na prestižní gymply a elektroprůmyslovku. Kluk chce jít na strojárnu - od září tam chodí do kroužku 3D kreslení na počítači, takže ví do čeho leze. Tak snad to vyjde. Druhou přihlášku si dal na soukromou stavárnu, ale to je spíš formalita. Nejvíc by se mu líbila soukromá počítačová ve Frýdku, ale nejsem si jistá, jestli bysme to utáhli. Naštěstí to pochopil. A má slíbeno, že pokud udělá průmyslovku může jít klidně na informatiku na vysokou.
macasev — #13 Má kluka ve druháku na střední škole, takže vím své...chce to fakt klídek. Když se hlásil na školu synek, dávaly se dokonce 3 přihlášky - dělal dvoje přijímačky na gympl a podal si ještě přihlášku na průmyslovku. A hádej jak to dopadlo? Nakonec byl přijat na všechny tři školy a měl si vybrat ...přestože původní záměr byl gympl, tak nakonec jak fakt nevěděl který z těch dvou gymplů, takže to "rozsekl" a šel na techické lyceum, což je obor na průmyslovce. A je tam nejen spokojený, ale šťastný jak blecha
Jinak se tdey divím, jak píšeš, že syn dělat přijímačky nebude, protože u nás v Liberci loni přijímačky zavedli zřejmě na všech středních školách znovu (před dvěma lety byly jen na gymnáziích).
Matinea — #12 Dík za útěchu. Já zatím to přijímací řízení stejně moc nepochopila. Budou nám to vysvětlovat při předávání vyplněných přihlášek. Hlavně už aby to bylo
macasev — #11 Možná můžete být klidní, protože obecně je na středních školách míst dost, vždyť i na gympl už se dostávají děti s trojkou...a mám dojem, že právě trojky z "výchov" se někde neberou v potaz.
Chce to hlavně zachovat klid, asi skoro všichni si podávají 2 přihlášky a i když třeba nebude přijat v prvním momentu, tak to nakonec vyjít může - po odevzdání zápisového lístku se můžepořadí hodně posunout.
Zrovna tohle řešíme s klukem. Vybráno má, posvěcení pedpsych poradny taky, jen se třese aby se tam dostal(protože přijímačky, kde by ukázal, že na to má nejsou a známky odpovídají tomu, že to co ho nebaví na to kašle ev. vytáčí učitelky a ty mu nasázely trojky z výtvarek, hudebek a jiných).
Trefa:deti uz jsou velke a vnoucata chodi do zakladni skoly.tak maji jeste cas na jinou skolu.
peetrax — #1 jo, taky mě docela dostal. jakoby dítě nečekaly přijímačky,ale masturbace pod peřinou.
magic11 — #4 To určitě. O šikovné lidi je nouze a o řemeslníky tuplem. Určitě se neztratí.
Nikdy mi nešla matematika, fyzika, chemie, asi proto mě rodiče chtěli dostat na stavební průmyslovku (celá rodina je technicky zaměřená) Fakt, že by mě bavily jazyky a něco s mezinárodním zaměřením je naprosto dostal - můj prospěch tomu absolutně neodpovídal, nenáviděla jsem základku. Z mého výběru měli šílené obavy a věřím, že se v den přijímacích zkoušek modlili, abych to zvládla. Byla jsem v první desítce a rodiče už se mnou školu nikdy více neřešili
Zrovna se mě to týká. Potěšilo mě, jak rozumně k výběru můj syn přistoupil Prakticky je už bez přijímacího řízení přijat na nejprestižnější střední školu v okolí. A má ji přes ulici. Zaplaťbůh, jedno dítko je z krku. A za 4 roky mě čeká totéž v růžovým, ale to už asi taková brnkačka nebude...
Rikina — #2
střední školu jsme řešili před rokem a byl to docela boj - nejdřív se zdravím, protože syn je astmatik, potom s tatínkem - nechtěl, aby synek šel na učiliště s průměrem známek 1,5. Ale syn slíbil, že maturitu si k výučnímu listu dodělá - a na to dohlédneme - a je spokojený, učí se na tesaře, moc rád pracuje se dřevem, je šikovný... A v dnešní době šikovný řemeslník, který má i v hlavě, najde určitě uplatnění
Tyto problémy máme už naštěstí nějaký ten rok za sebou. Dcera chtěla od první třídy ZŠ být učitelkou v MŠ. Na střední pedagogickou se poprvné nedostala, tak začala studovat školu, která ji však vůbec nebavila, a tak další rok zkusila přijímačky opět, a naštěstí se ji povedlo dostat se na vytouženou školu.
Je toho spousta, co rodiče "by měli vzít v úvahu". Naštěstí dneska se už snad nemusí řešit ten správný politický profil, zato může nastat problém finanční, když by si dítko vybralo školu soukromou. Ale ani když se vezme v úvahu všechno možné, co člověka napadne, není to záruka úspěchu. Před nějakými lety se mi přihodilo, že v únoru jsem byla hrdá matka budoucího maturanta na maturitním plese, a o měsíc později juniora vykopli, tedy dva měsíce před maturitou, čtyři roky v ... nenávratnu, neukončené vzdělání, perspektivy nula, a od té doby už to se synem šlo jenom, jak se říká, se svahu, neboli s kopce. Konec to vzalo po čase hodně špatný, a myslím, že ten problém se školou na tom měl dost značný podíl.
Nadpis mě pobavil.