lov.jpg
Foto: Shutterstock

Veronika (38) Holky z východu byly jeho osudem

‚‚Do Německa jsem jezdila každý rok jako vysokoškolačka na letní brigádu a později tam i studovala jeden semestr v rámci zahraničního stipendijního pobytu. Byla jen otázka času, kdy mě tam potká i láska,” vypráví Veronika. Zamilovala se do manažera firmy, kde dostala práci a city byly vzájemné, začali spolu chodit. Ze začátku se nezdál být v ničem problém. Odloučení mladý pár zvládal bez problémů, věřili si a jejich lásce prakticky nic nebránilo. Veronika plnila svoje povinnosti ve škole a jezdila za přítelem na prodloužené víkendy.  On si na oplátku plánoval směny tak, aby mohl s Veronikou trávit co nejvíce volného času. ‚‚Ze začátku bych to celé přirovnala k životu v bublině. V našem vlastním mikro světě,” popisuje. ‚‚Trochu kartami zamíchali jeho přátelé, se kterými jsme začali trávit čas až o něco později. Ne všichni mě totiž brali jako sobě rovnou. I přes dokonalou němčinu se zdálo nemožné zbavit se puncu holky z východu. To bylo nepříjemné.” Všichni němečtí přátelé Veroničina přítele neustále cítili potřebu vyjadřovat se k České republice. Všechno hodnotili, kritizovali a nic jim nebylo dobré.

‚‚Kdybych to měla popsat co nejstručněji, z našeho vztahu se postupem času vytratila lehkost. Rozdílnost převážila. Pro tehdejšího přítele bylo spoustu věcí z mého komunistické dětství nepochopitelné (třeba sběr hub v lese a vaření z nich) a já mu záviděla to jeho více bezstarostné. Spoustu věcí jsme si museli vysvětlovat a některé vtípky jsme nechápali na první dobrou. Ze vztahu jsem odešla první já. Zamilovala jsem se do současného manžela, Čecha, se kterým jsem už 17 let. S Matthiasem jsme stále v kontaktu, ze začátku mi moji “zradu” nemohl dlouho odpustit, ale časem to překonal. Dnes má za ženu Polku, asi jsou holky z východu opravdu jeho osud,” říká Veronika. 

Čtěte také: Vztahy na dálku očima našich čtenářek. Je pravda, že láska i hory přenáší?

Anička (26) Neodpovídala jsem srbskému ideálu krásy

Milana Anička poznala na letním pobytu v Americe. Oběma bylo dvacet, oba byli plavčíci. Ona Češka a on Srb. Na první dobrou se Milan jevil jako skutečný gentleman. Byla to pro mladou Češku velmi osvěžující změna. Opravdu se zdál kompletně jiný, než kluci z Čech se kterými do té doby chodila. Měl šarm a jiskru, co ženy milují. To byl ten jižanský temperament. Bylo to jasné, Anička z východních Čech se za velkou louží zamilovala až po uši. 

‚‚Po srdceryvném rozloučení po skončení letní stáže, jsme se každý vrátili do své země. Já do Čech, Milan do Srbska. Domluvili jsme se, že vymyslíme způsob, jak nám to bude klapat,” vypráví. Po měsíci vztahu na dálku Anička kupovala první letenku do Bělehradu, měla v plánu tam zůstat nejméně tři týdny. První dva byly skutečně pohádkové. Zamilovaný páreček téměř nevycházel z bytu a vše se zdálo sluncem zalité a pohádkově krásné. Poté ale přišlo seznámení s jeho přáteli. ‚‚Po vypití první skleničky mi Milan řekl, že pokud chci být jeho holka, nemůžu tolik pít, a že už budu pít jen vodu. Dalším problémem byla jeho povrchnost a celkové ‚‚srbské vnímání krásy”, které považovalo za krásné jen ty ženy, co měly 50 kilogramů i s postelí, chodily ve dne v noci upravené, nepily alkohol a v žádném případě nekouřily. Mých 56 kilo byl problém. Záliba v cigaretách přirozeně taky. Milan si přál, abych se stylizovala do perfektní, bezchybné a hlavně poslušné barbínky. Všechno jsem tak nějak překousla. Bylo mi dvacet a na očích mi seděly pověstné růžové brýle,” říká Anička. 

Ani po jejím návratu do Čech se ale vztah nevyvíjel ideálně. ‚‚Neustále mi psal, kde jsi, kam jdeš, s kým jsi, proč nejsi online? Nátlak se střídal s naprostou ignorací a provokováním, kdy Milan záměrně postoval na Facebooku fotky s bývalými přítelkyněmi,” vzpomíná. Sám Milan přijel za svou přítelkyní do Čech jen jednou. Nic se mu tu nelíbilo, kritizoval málo upravené holky a neustále Aničce opakoval, že si ho nezaslouží. 

‚‚Nevím ani, jak přesně tohle všechno skončilo. Asi to můj mozek raději vytěsnil. Když jsem u něj v Srbsku byla naposledy, zakázal mi odjet a držel mě doma. Nakonec mi kamarádka na tajno poslala letenku a já prostě utekla. Následovalo dlouhé vypisování, volání, sliby a prosby, ať se vrátím. Po čase mi došlo, že ač jsou naši čeští kluci občas komplikovaní, možná mě budou mít rádi i s pivem a s teplákama,” usmívá se Anička.

Čtěte také: Opouštím tě, protože tohle nedám: Nejkritičtější situace ve vztahu a jak s nimi naložit, když přijdou

Zdroj: Příběhy respondentek

Reklama