Se sadbou je pěstování snazší

Pokud jste už někdy zkoušeli zeleninu vypěstovat ze semínek, jistě víte, že výsledek se vždy nemusí podařit tak, jak byste chtěli. Pro všechny méně zkušené, ale o to aktivnější zahrádkáře je velkou pomocí zeleninová sadba. Sazenice už jsou zpravidla tak velké, že se dobře uchytí a při správné péči se vám odmění krásnými plody. Zatímco se semínky byste museli začínat na přelomu února a března, sadbu si koupíte přibližně od poloviny května. „Při výběru sazenic je podstatné sledovat, zda jsou dostatečně vzrostlé a mají dobrý kořenový systém. Ideální je zjistit, zda jsou sazenice otužilé. Základem úspěchu je ale také výběr dobré odrůdy. Zkušený zahradník vám jistě poradí, která sadba je vhodnější na zahradu a se kterou uděláte velkou parádu i úrodu na balkoně,“ vysvětluje Václav Mařík ml., zahradník ze Zahradnictví Flos Praha, které se specializuje na plodovou zeleninu, tedy okurky, rajčata, papriky a melouny.

Šťavnaté papriky velké jako dlaň

Pěstování paprik je v našich zeměpisných šířkách pro řadu zahrádkářů oříškem. Tropické až subtropické rostliny totiž vyžadují relativně vysoké teploty, ale také velkou vlhkost vzduchu. Proto se jim daří ve vinařských oblastech Moravy i Čech.

Pokud byste si papriky chtěli vypěstovat ze semínek, začněte s výsevem v únoru či nejpozději v březnu. Výsadba sazeniček se odvíjí od termínu výsevu. Mělo by k ní dojít přibližně 2 až 3 měsíce po výsevu, tedy zhruba v druhé polovině května. V této době najdete zeleninovou sadbu paprik také ve většině zahradnictví.

Paprikám se skvěle daří na jižní Moravě i v Čechách ve vinařských oblastech.

Příprava na sadbu

Na předem připravené místo vylepšené kompostem a kvalitní hlínou vysazujte pěkně vzrostlé a otužené rostlinky. Měly by být ve vzdálenosti přibližně 40 cm. Papriky s velkými plody budou určitě potřebovat opěrné dřevěné tyčky – přivažte je rovnou k malým sazeničkám, ať se o ně mohou opírat.

Rajčata – na zahradu, do pytle i do truhlíku

Rajčata patří díky své nenáročnosti k nejoblíbenější sadbě. Do volné půdy se vysazují v druhé polovině května, když odezní jarní mrazíky. Sazenice nemusejí být příliš hluboko, jejich kořenový bal by se neměl dostat hlouběji než do 10 cm. Sazenice vysazujte šikmo a zeminou zahrňte i přibližně dalších 10 cm lodyhy. Z ní pak v průběhu růstu rostlinka vytvoří další kořenový systém. Celou rostlinu je nutné vyvázat k opěrné konstrukci.

Důležité: Rostlinám musíte pravidelně po celou dobu pěstování vyštipovat boční výhony. Na výběr jsou ovšem i odrůdy, které zaštipování nevyžadují.

Při pěstování v plastových pytlích budete sklízet dříve

Pěstování rajčat v plastových pytlích je jedinou možností pro balkonové zahradnice, ale čím dál častěji můžete vidět pytle i na zahradách u rodinných domů. Zahrádkáři totiž díky pěstování rajčat v pytlích dosahují ranější sklizně. Při výběru pytle dbejte především na jeho sílu, na tom, zda je černý či průsvitný, nezáleží. Pro odtok přebytečné vody ustřihněte každému pytli po jednom rohu. Naplňte je kvalitním substrátem a rostliny zasaďte stejně jako v případě venkovního pěstování: našikmo, s lodyhou o délce 10 cm v zemi. I v pytlích je nutné rostliny vyvázat k opěrnému kůlu.

Pozor: Při pěstování rajčat v pytlích půdě častěji dochází vápník, proto rostliny pravidelně přihnojujte.

Rajčata můžete pěstovat v truhlíku, pytli či volně na zahradě připevněná ke kůlu.

Rajčata do květináče nebo truhlíku

Na balkonech nebo okenních parapetech můžete pěstovat řadu rajčat s nízkým vzrůstem. Nejvhodnější jsou pro tento typ výsadby drobnoplodé odrůdy typu cherry. V truhlíku se bude výborně dařit i převislým odrůdám. Při výsadbě do květináče nebo truhlíku je nutné vysypat dno nádoby drenážní vrstvou – ta bude odvádět přebytečnou vodu a zajišťovat přirozené provzdušnění kořenového balu.

Výborná zpráva: Keříčková a převislá rajčata nevyžadují vyštipování a nemusíte je ani vyvazovat k opěrné tyčce.
 

Reklama