Aby růže prospívaly a bohatě kvetly, vyžadují pravidelný jarní řez. Ten má své zákonitosti, které je třeba dodržet. 
ro1.jpg
Foto: Shutterstock

Kdy se do jarního řezu pustit?

Tady se názory odborníků někdy rozcházejí, ale obecně panuje pravidlo stříhat tehdy, když kvete zlatice (Forshytia), pro níž se vžil lidový název zlatý déšť. Na výhonech by už měla být vidět očka (narašené pupeny), ale ještě ne listy. Pokud růže prořežete se zpožděním, oslabíte je, takže začnou kvést o něco později. Jenže stejně tak jim můžete ublížit v případě, kdy výhony krátíte příliš brzy – když ještě hrozí, že čerstvé řezy poškodí větší mrazíky. Vhodná doba pro jarní řez růží se tak liší v závislosti na vaší lokalitě v Česku.

Co a jak stříhat?

Způsob krácení větviček se u růží liší druh od druhu. Přesto mají mnoho společného:

  • Nejprve je nezbytné odstranit odumřelé a poškozené větve, co nejníže to jde. Byly by živnou půdou pro houby, plísně a nemoci. To zkontrolujte ještě jednou, pár týdnů po jarním řezu. Je možné, že některé výhony nakonec ještě zajdou.
  • Jakmile to bude poznat, ustřihněte plané výhony. Poznáte je podle drobných lístků.
  • Pryč by mělo přijít i staré dřevo, a to hned u místa štěpování. Květy jsou na mladých výhonech.
  • Větve by se neměly křížit ani přespříliš zahušťovat střed koruny. Ten by měl zůstat prosvětlený a vzdušný.
  • Tvar keře by měl být pravidelný, měl by lahodit vašemu oku.
  • Stříhat je třeba zhruba půl centimetru nad pupenem. Volte takový pupen, který míří ven z koruny.
  • Řez by měl být veden šikmo, aby se na vrcholku výhonu nedržela vlhkost. Stejně tak by měl být i naprosto hladký, takže použijte ostré nůžky.

ro.jpgFoto: Shutterstock

Jak na jednotlivé druhy růží?

ros.jpg
Foto: Shutterstock

Záhonové nebo také keřové růže jsou asi nejpočetněji zastoupeným druhem na našich zahradách. Jsou buď velkokvěté (vyšší), těm se říká čajohybridy, nebo mnohokvěté (nižší), které se označují jako floribundy.

  • Čajohybridy lze na jaře zkrátit radikálněji. Hlavní výhony třeba i na 20 centimetrů a ty postranní na tři očka.
  • Floribundy ponechte základní větve dlouhé alespoň 30 centimetrů.

Popínavé růže se také dělí do dvou skupin. Divoce rostoucí ramblery, jejichž výhony jsou schopny pnout se po opoře, a climbery s až čtyřmetrovými rovnými výhony, které je třeba vázat.

  • Climbery jsou v zahradách častější. Vzhledem k tomu, že květy jsou většinou na krátkých větvích rostoucích do boku, tak se právě ty snažíme podpořit a ne příliš zastřihovat. Vysoké výhony zakraťte, kvetly by na koncích.
  • Ramblery ostříhejte pouze v místě odkvetlých květů, hlubší řez si nechte na léto, po odkvětu.

Jednou kvetoucí růže stříhejte na jaře minimálně. S radikálnějším střihem počkejte do léta, až odkvetou. Tak, aby na podzim už na zbytku výhonů mohly nasadit očka, z nichž na jaře porostou.

Půdokryvné růže, respektive jejich hlavní výhony můžete zkrátit až na 15 cm, pokud je třeba. Jestli ale mají plnit svůj účel, tedy pokrývat větší plochu, zkraťte je pouze o třetinu.

Stromkové růže tvarujeme do kulovité koruny, jen nesmí být až příliš zahuštěná, takže ji v případě potřeby zbavte starých větví. Ostatní zkraťte zhruba o polovinu.

Miniatrurní růže můžete zkrátit na jednu třetinu jejich výšky. Mladší rostliny zkraťte zhruba na 10 centimetrů.

Čtěte také:

Reklama