Před třemi roky jsme si koupili stromeček v květináči,byl takový poslední,nikdo ho nechtěl,ale protože již jiný nebyl,tak jsem přemluvila manžela  stromek se vezl na zadním sedadle vedle psa domů.

Doma jsem jej pojmenovala Venca-protože měl takový smutný "úsměv",jako strejda Venca,když neměl na pivo a teta dělala,že nevidí jak strýc škemravě žadoní.

První vánoce,byl ,,Venca" celý přestrojený,aby na mě ten jeho,, úsměv "nepůsobil-nikdo jiný to samozřejmě neviděl,jen já.Když bylo po vánocích,tak jsme Vencu odstrojili a nechali doma do jara,na čež jsme jej slavnostně odvezli do lesa,kde jsme jej hezky usadili  do zeminy.

V létě mě došlo,že mu zřejmě bude květináč již těsný a tak jsme zakoupili větší a jeli Vencu přesadit.

Což se nám povedlo za mírné zátěže,protože vedlejší smrčkové,kteří rostli divoce si Vencu oblíbili a a všelijak jej  utiskovali,snad z radosti.
Na místě kde  tedy letnil Venca,jsem si udělala znamení,člověk nikdy neví,zda pak ve sněhu trefí tím správným směrem.
Byl druhý rok a  umrněného stromečku se stal stromek.Byl krásný,cítila jsem z něho pohodu,dá se říci,že "zmužněl",tentokrát byl  již hezky nastrojenýa dělal radost každému kdo k nám přišel na návštěvu.

Ovšem dostat jej na jaře do lesa,byl vrchol umění,protože se již do naší staré škodovky nevešel. Tak jsme si půjčili kárku a na té jsme dopravili Vencu do lesa.Bohužel,jsme větší květináč nesehnali a tak jsme Vencovi dali svobodu. a dostal i jiné místo-takové v háječku,celé léto jsme za ním do lesa chodili i něco hub nasbírali.

Těšili jsme se,že  až příjdou vánoce,půjdeme za Vencou do lesa,věděli jsme,že již v lese zůstane.Jaké však nastalo zděšení,když jsme se včera byli v lese podívat-Venca nikde-jenom .pařez,zbyl z krásného Venci. A tak jsme jenom dali do sesliček pamlsky pro zvířátka a smutně odešli domů.

Zakoupila jsem maličký smrček,ale již uříznutý-byl takový smutný a stál úplně osamocený.
Nedala jsem mu jméno,protože jak něco člověk pojmenuje-těžko se s tím loučí.

Hezký den.
Jarmila

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


To máš pravdu s těmi jmény. Lze to ale například u králíků řešit tím, že jména dáváme taková, aby nám dělalo potěšení zmíněného králíka později uhodit do zátylku. Například dobře funguje: Bilak, Štrougal, Jakeš, Paroubek a podobně. :-) Míša

Za chvíli se podíváme na nějakou soutěž, abyste měli pěkně do příští editace dvě a mohli si vybrat. Logicky bude borec a chcípák a ještě plno veselých veselých věcí na zahřátí.

Na redakce@zena-in.cz mi dnes prosím pište všechno, co se týká vašeho vánočního stromku, oblíbenosti druhů různých jehličnanů a i o tom, co vás jiného k tématu napadne.

Přeji všem příjemný čtvrteční den!

TÉMATA:
DŮM A BYT