„Před Vánocemi jsme si já, manžel a dcera zašli na testy, abychom mohli svátky strávit v klidu a měli jsme prostě jistotu. U všech byl výsledek negativní a Vánoce jsme si užili. Jenže od té doby manžel každou chvíli postává na odběrovém místě,“ říká Jana.

Tvrdí, že její muž Ivan se na testy objednává skoro každý týden, i když nemá žádné podezření, že by se mohl nakazit. Zpočátku k tomu přemlouval i svou ženu, ale ta nemá o tak časté testování zájem. Navíc jí přijde naopak nebezpečné postávat zbytečně na odběrovém místě, kde se shlukují lidé a někteří mohou mít pozitivní výsledek.
6047589dbff95obrazek.png
Foto: Shutterstock

„Paradoxní je, že oba pracujeme na home office, nákupy si většinou objednáváme přes dovozovou službu, téměř s nikým se nestýkáme, a máme tak minimální rizikové kontakty. Manžel se ale nemoci hrozně bojí, zvlášť v posledních týdnech, kdy mají těžší průběh i mladší ročníky. Dokonce zakazuje i dceři, aby k nám chodila na návštěvu. I tak mi ale přijde zbytečné, aby chodil každý týden na testy, nikoho neohrožuje a nikdo neohrožuje jeho. Když mu začne být špatně, tak to přece pozná,“ líčí Jana s tím, že strach asi jejímu muži trochu zatemnil racionální uvažování.

Od té doby, co se Jana zajímá, proč se tak často hlásí na testy a vyjadřuje před manželem své nepochopení u něj také pozoruje větší sklony k hysterii a hypochondrii.

„Třeba sedíme v obýváků a díváme se na televizi, manžel si odkašle, zarazí se a hned si běží přeměřit teplotu. Když se mi nepodaří dosolit jídlo podle jeho představ, hned si myslí, že přichází o chuť apod. Prostě panikaří. Čekala bych, že jako chlap bude rodině oporou a že bude uklidňovat on mě, a ne já jeho,“ domnívá se žena a dodává: „Podle mě je to nějaký druh závislosti nebo nový koníček, když se teď nic nemůže, tak chodí aspoň na ty testy. Ještě, že už jsou zdarma, jinak by nás to asi zruinovalo.“

Čtěte také: 

Reklama