Jane Digby (1807 – 1881) se narodila do bohaté rodiny. Její otec byl slavný admirál Henry Digby a matkou Jane Coke, dcera hraběte z Leicesteru, žena nebývalé krásy, jak se vyjadřovali současníci. Otec byl sice aristokrat, ale jako mladší ze synů nedostal z rodinného majetku vůbec nic. Své ohromné bohatství získal během napoleonských válek a v bitvě u Trafalgaru, kde jednal proti rozkazům admirála Nelsona a získal velký podíl z prodeje zajatých lodí.

Malá Jane zdědila krásu po mamince, vyrostla z ní opravdová krasavice. Měla vyšší štíhlou postavu, nádherné zlaté vlasy, modrofialkové oči a dlouhé řasy. Nebyla jen velice přitažlivá, ale také vzdělaná, ovládala několik jazyků. A protože byla navíc velice impulzivní povahy, rodina rozhodla, že nejlepším řešením na její zklidnění bude sňatek. O nápadníky rozhodně nouzi neměla. Rodiče ji provdali už v jejích 17 letech za dvakrát tak starého barona Ellenborougha, který ji požádal o ruku už po osmi týdnech od seznámení. Manželství Jane opravdu zklidnilo, možná ze začátku bylo i šťastné, ale po čase to pro činorodou Jane začala být jedna velká nuda!  A tak hledala rozptýlení jinde. Navázala milostný poměr se svým bratrancem Georgem Ansonem. Ten se nejspíš stal otcem jejího synka Arthura. Aby z toho nebyl až tak velký skandál, chlapečka uznal za vlastního starý baron. Jenže  několik dní po porodu chlapeček zemřel. To bylo asi jednou z příčin, proč Georg Anson Jane opustil. Jane to zlomilo srdce, s rozchodem se těžce vyrovnávala.

Její silná povaha jí ale nedovolila, aby truchlila věčně. Na obzoru se totiž objevil další zajímavý muž. Byl to princ Felix Schwarzenberg, velký krasavec, který právě dlel v Londýně coby rakouský velvyslanec. Zpočátku se jim vztah sice podařilo chvíli tajit, ale když se to prolátlo, byl to ohromný skandál! Vdaná žena a rakouský princ a ještě k tomu diplomat! To už byla Jane s Felixem těhotná a teď si mohla být jistá, že otcem nebude určitě její manžel! Ačkoli to už věděl skoro celý Londýn, poslední, komu se to doneslo, byl právě podváděný manžel!

Dozvěděl se to náhodou. Když odjeli milenci do neznámého venkovského hotelu, poznal Jane hotelový poslíček a za tepla informoval jejího manžela. Ten tomu zpočátku nechtěl věřit, ale informátorů se přihlásilo více. Ovšem milý baron měl také tajnou milenku, takže si nepřál, aby se na veřejnosti propíral i jeho mimomanželský vztah. Proto udělal chytrý tah. Najal si soukromého detektiva, a když ten všechno potvrdil, zažádal o rozvod. To byla tehdy věc nevídaná.

S takovou rychlostí Felix Schwarzenberg nepočítal. Protože chtěl zachránit své dobré jméno, rychle odjel z Anglie na kontinent. Odjela i Jane, která mezitím porodila v Basileji v roce 1829 dceru Mathildu. Roku 1830 získal baron Ellenborough od parlamentu souhlas k rozvodu a poskytl své ženě velkorysou apanáž. Těžko říci, zda byl takový grand nebo vítal možnost zbavit se jednou provždy skandální manželky…

Rozvod plnil stránky evropského tisku, které ho líčily jako skandál století. To se samozřejmě nepříjemně dotýkalo právě Felixe Schwarzenberga. Být středem pozornosti s rozvedenou milenkou a nemanželským dítětem, byť bylo jeho? Mezi milenci vznikají první velké neshody. Přesto mu ještě Jane porodí na konci roku 1830 druhé dítě – chlapečka, který dostane po otci jméno Felix. Jenže ten po několika dnech umírá. Felix Schwarzenberg nevidí ve vztahu s Jane budoucnost, a tak se s ní rozchází. Dokonce ji žádá, aby se s manželem smířila…

To už je na Jane příliš! Odjíždí do Mnichova. I tady potká velkou lásku. Jejím novým milencem se stává samotný král Ludvík I. Bavorský. I on propadl jejímu kouzlu! Jane se dokonce dostává do jeho proslulé galerie krásek na zámku Nymphenburg, kam se jen tak ledaskdo nedostal. Romance s králem ale nemá dlouhého trvání a nesplní účel – Jane chtěla zapomenout na Felixe.

V Mnichově její skandální život pokračuje. Zalíbila se tu německému baronu Karl von Venningenovi, s nímž brzy otěhotněla. Syna Heriberta jela porodit na Sicílii, aby se vyhnula káravým pohledům puritánských Mnichovanů. Tehdy se rozhodla. Definitivně ze svého života vymaže Felixe Schwarzenberga a provdá se za barona Venningena. Už žádné skandály! Bude mu dobrou manželkou, umínila si! Zpočátku se snažila. Manželské štěstí bylo dovršeno narozením dcerky Berthy. Ovšem i toto manželství vezme po několika málo letech zasvé. Jane neumí být věrná. Hlavu ji popletl řecký hrabě Spyridon Theotokis.

Jenže tentokrát se jí manžel nechce tak lehce vzdát. Svého soka vyzve dokonce na souboj a ten vyhraje! Řeka sice zraní, ale naštěstí ne smrtelně. Přistoupí i na rozvod, ale pod jednou podmínkou - že mu nechá Jane děti v jeho péči. Jane souhlasí a odjíždí do Paříže. Tady se jí narodí další, v pořadí už šesté dítě – syn Leonidas. Následuje svatba, před níž Jane konvertovala k pravoslaví. Rodinka si žije šťastně v Aténách a na ostrově Korfu, když zasáhne nemilosrdný osud. Malý Leonidas nešťastnou náhodou vypadl z balkonu a zemřel. To znamenalo konec manželství.

Jane se opět rozvedla a útěchu našla nakrátko v náruči řeckého krále Otty. Že nebude mít tento vztah budoucnost, samozřejmě Jane věděla, a tak to byla tentokrát ona, kdo rychle vztah ukončila. Po krátkém románku s řeckým generálem Christodoulosem Hatzipetrosem, který stejně jako ona neuměl být věrný, se rozhodla, že s muži skončí, že už nebude další lásku hledat. Umínila si, že už se nezamiluje!

Vydala se po stopách královny Zenobie, jejíž příběh ji fascinoval, na Blízký východ do Sýrie. Bylo jí už přes čtyřicet, ale stále byla krásná a přitahovala pohledy žen i mužů.
Poslední láskou Janina života se stal muž, který mohl být jejím synem, o dvacet let mladší šejk Medjuel el Mezrab. Ten kvůli ní opustil ženu a dvě děti. A Jane zase přestoupila z lásky k němu k islámu, aby se mohli vzít. Dokonce se naučila arabsky, což byl už devátý jazyk, který ovládala.
Teprve nyní se Jane zklidnila. Se svým posledním mužem sice tvořili nesourodý pár, přesto se hluboce milovali a respektovali se. Jane se plně přizpůsobila životu v Arábii. Vzhledem k tomu, Medjuel jako šejk půl roku pobýval v poušti, kde měl své povinnosti, a půl roku s Jane v honosné vile v Damašku, občas se trápila pochybnostmi o manželově věrnosti.
Přesto spolu vydrželi až do konce Janina života. Zemřela v roce 1881 ve věku 74 let následkem úplavice…


Foto: Wikipedie
 
Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Reklama