Rodiče dětí školou povinných (zvlášť na prvním stupni, jenž představuje první velkou změnu v jejich životě) musí být velmi vnímaví. I za takovou drobností, jako že se dítěti nechce chodit do školy, může být totiž velký problém.
Každému dítěti se občas do školy nechce. A je to zřejmě úplně normální a přirozené. Nicméně jsou situace, kdy tento na první pohled dětský rozmar může znamenat závažnější problém. Co vše za tím může být?
Pokud se dítěti nechce do školy, pak nejčastějším důvodem bývá obava z neúspěchu, vyhnutí se nepříjemným povinnostem (test, zkoušení), potíže ve vztazích dítěte se spolužáky či učiteli včetně možné šikany. U dětí na počátku školní docházky hovoříme v souvislosti se strachem z odloučení od rodiny o takzvané separační úzkosti. Ta pramení zejména z určité nezralosti dítěte. Jistá forma separační úzkosti se však může projevit i u starších dětí. Odmítání chození do školy může mít také souvislost s rozvodovou či jinou pro dítě ohrožující situací v rodině. Dítě se bojí, že se v jeho nepřítomnosti stane něco negativního a nebude to moci nijak ovlivnit. Do školy tedy chodí se strachem „co se stane, když doma nebude“.
Není také vyloučeno, že se dítěti nebude chtít do školy, pokud ví, že bude doma jeho sourozenec. Ať už proto, že se jedná o velmi malého sourozence nebo je druhý sourozenec nemocný apod. V této situaci může mít dítě pocit, že bratrovi či sestře se dostává větší pozornosti od rodiče, který je s ním doma.
Důvodem může být i pocit únavy, ať už z důvodů pohybového přetížení (sportující děti s častými tréninky), nevyspání nebo nástupu nemoci. Únava může vzniknout také z psychického přetížení. Pro děti s problémy v učení může být škola velmi vyčerpávající. Vyčerpávající může být pro dítě i přemíra mimoškolních aktivit a kroužků a nedostatek volného času tzv. pro sebe.
Neměli bychom opominout ani možnost vznikající závislosti. Nemusí se jednat jen o návykové látky. Častěji se v praxi setkáváme spíše se závislostmi na počítači, tabletu. Dítě nechce do školy, aby mohlo hrát hru nebo hrát s jinými hráči tzv: „on-linovky“.
Jakých signálů si tedy všímat, abychom v tomto směru něco nepodcenili?
U dítěte bychom si především měli všímat změn nálad a změn v jeho chování. Zbystřit bychom měli, začne-li být dítě uzavřené, nekomunikativní, nechce se mu ráno vstávat, je neobvykle unavené, plačtivé, objeví se výbuchy vzteku, začne si stěžovat na bolesti hlavy či bříška, zhorší se výsledky ve škole nebo tráví nezvykle mnoho času na počítači či tabletu.
Jak s dítětem komunikovat, aby se rodič něco dozvěděl?
Dětský svět je v mnoha ohledech velmi specifický a nám dospělým velmi málo přístupný. Pokud opomineme zjevné důvody, které vedou k odmítání chození do školy tj. přísný učitel, těžký test apod., pak někdy ani samo neumí situaci dobře identifikovat (např. jako strach ze selhání, přetížení, únavu). O důvodech se před rodiči může také bát mluvit, aby je nezklamalo, nezarmoutilo. Nesmíme ale také opominout možnost šikany, kdy bývá dítě zastrašováno, aby o situaci nemluvilo s dospělými.
- Obecně lze ale doporučit s dětmi v takových situacích citlivě komunikovat. Zeptat se, projevit zájem, ale nijak na to, aby se dítě svěřilo, netlačit, a už vůbec ne vyhrožovat nebo bagatelizovat tím, že je dítě jen líné. Někdy je dobré situaci po několik dnů pouze pozorovat, více si všímat situací, kdy se dítěti do školy nechce, kdy se mění jeho nálady a chování.
Pátráme-li po důvodech nechuti chození do školy, měli bychom se snažit zjistit, jaké „výhody“ z toho, že nepůjde do školy, dítě má. Většinou se jedná o situace, kdy se snaží vyhnout nějaké pro něj zátěžové situaci a onou „výhodou“ je pak eliminace nepříjemných myšlenek či pocitů.
Jak postupovat, když zjistíme, že tím vším může být opravdu něco závažnějšího?
Pokud je problém dlouhodobější a nepodaří se nám odhalit jeho příčinu, je vhodné kontaktovat školu – třídního učitele, případně výchovného poradce, který by měl na každé škole působit. Pokud ani toto nepomůže, pak lze jistě doporučit návštěvu psychologa nebo psychoterapeuta, který může pomoci identifikovat problém, a navést rodinu na řešení případně poskytnou možnost terapie.
Přečtěte si také:
- Víte, co jsou fake news? Vezměte rozum do hrsti a nepodílejte se na šíření lživých zpráv!
- Pozor na phishing: Podvody na internetu využívají s úspěchem naši naivitu!
- Náš plastový svět: Jak skutečně může ještě pomoci matičce Zemi každý z nás?
Nový komentář