...i našimi smysly na velkolepé módní přehlídce konané v pražském Rudolfinu. Připadala jsem si pomalu jak v Paříži. Dámy ve večerních toaletách, páni v tmavých oblecích, všude květiny, elegantní hostesky, sekt, fotografové a kamery. Byla jsem zvědavá na návrhářku, která způsobila takový humbuk. A navíc Rudolfinum - umělecká památka, kolem které se chodí málem v rukavičkách a módní přehlídka! Hm, to se nepodaří ledaskomu. Musí mít opravdu zdatného manažera.

Ještěže jsme byly společensky oblečené, jinak by nás tam pořadatelé ani nepustili. Většinou s sebou totiž vytáhnu bývalou kolegyni Miru. Doufám, že vám to nevadí. Potřebuji totiž komunikovat, okamžitě sdělovat dojmy a ona je pro mě tou správnou studnou, kam padají má lety nastřádaná moudra.


Možná vám teď budu připadat nabubřele a přehnaně sebevědomě, ale mě už tak někdo neoblbne. Už poznám, kdy je to špatně ušité, naaranžované na efekt, kdy je použit laciný materiál a tváří se draze, kdy si návrhář s originalitou a vlastní invencí hlavu neláme a kopíruje.

To ale není případ Jany Berg. Rozhodně se jí nedá upřít zajímavý nápad, inspirovat se světovými literárními díly. Přehlídku zahájily úžasně vzdušné modely s rostlinnými a zvířecími motivy Knihy džunglí, s povlávajícími šifony a úchvatnými barvami. Na Cestu kolem světa za 80 dní se vypravily modelky  převážně v kůži s výraznými paspulemi a lemováním. Následovala na můj vkus infantilně provedená choreografie i modely stylu Lolita, kterou naštěstí smetl z podia ostře řezaný černobílý Kmotr a namíchal nám koktejl z dobře padnoucích sexy kostýmů, upnutých malých společenských šatů a korzetů, lehce okořeněných stříbrnou a krvavě rudou. Jedním slovem šik.



Zato mě ničím nepřekvapil Cikánský baron. Hádejte samy, co měly modelky na sobě? Jestli myslíte, že rozevláté sukně, haleny s odhalenými rameny na hlavách šátky na piráta, vše přepestré a převzorované, máte bod. Zajímavě až divadelně pojatá byla Vojna a Mír. Kolekci prezentovaly pouze dva modely, které by se daly nazvat alegoriemi války v helmě a khaki a míru v bílé ,,všeobjímající“ hedvábné róbě. Tři sestry byly opravdu tři, ale jestli znalec Čechova čekal lněné vyplajchované hadříky v ruské secesi, byl patrně zklamán. Já jsem naopak tleskala fantastickým „lurexovým“ tříčtvrťákům, balonové sukni i upnutým koktejlkám, i když jsem vůbec nechápala souvislost. Že by symbol rozdílnosti povah?


V každém případě to bylo zajímavé překvápko, jak se Jana Berg porovnala s dílem klasika.

No a bonbonek nakonec? Nejoblíbenější dílo autorky – Dáma s kaméliemi? Květované šifonové šaty s rudým korzetem. Hezké, jen tu chrlící krev si mohli odpustit. To bych čekala spíš na přehlídce Johna Galliana nebo provokatéra Alexandra McQueena, ale tady mi to připadalo zbytečně popisné a laciné. Ať mi autoři prominou. Co říci závěrem? Podívaná na úrovni, dobré nápady, perfektní vypracování, krásné materiály.

Já bych si určitě vybrala a co vy?

TÉMATA:
KRÁSA