Jan-hrebejk-seznam-i-text.jpg
Foto: Profimedia

Jan Hřebejk se narodil 27. června 1967 v Praze. Po základní škole studoval Akademické gymnázium ve Štěpánské, kde ho potkalo pravděpodobně jedno z jeho profesních štěstí. Seznámil se totiž se svým budoucím dvorním scenáristou Petrem Jarchovským. Po maturitě zamířil kam jinam než na FAMU, přesněji řečeno na katedru filmové scenáristiky a dramaturgie.

Už během svých studií na filmové fakultě, ke konci 80. let, zrežíroval ve vlastní produkci dva krátkometrážní snímky. Prvním z nich byl studentský film s názvem: Co všechno chcete vědět o sexu a bojíte se to prožít. Jednalo se o humoristickou hříčku z pracovního prostřední psychiatra, jenž používá k léčení svých pacientů svérázné způsoby. Film si sám režíroval a také v něm hrál, a to po boku Bořivoje Navrátila, Jiřího Ornesta a Jana Vodňanského.

Zlom v jeho kariéře však znamenal až rok 1993, kdy jako režisér natočil svůj první celovečerní snímek Šakalí léta podle scénáře jeho kamaráda a spolužáka Petra Jarchovského. Muzikál popisující těžké časy v 50. letech a příchod rock and rollu do Čech se stal nejúspěšnějším filmem roku a Hřebejkovi vynesl Českého lva a obrovskou přízeň diváků. Mezi jeho nejznámější filmy patří kultovní Pelíšky, Musíme si pomáhat, Pupendo, Kráska v nesnázích nebo trilogie Zahradnictví.

Zajímavosti – co jste o Janu Hřebejkovi a jeho filmech (možná) nevěděli

  • Když šel v roce 1990 do kina film Pějme píseň dokola, prodavač lístků pražského kina byl prý se snímkem tak nespokojený, že odrazoval potenciální diváky od koupení vstupenky.
  • Na film Šakalí léta měl Hřebejk původně mít rozpočet 25 milionů, což bylo na tehdejší dobu skutečně hodně. Na poslední chvíli však jeden z hlavních producentů z filmu vycouval, a tak musela pět milionů věnovat TV Nova.
  • Když Saša Mašláň v podání Jaroslava Duška položí ve filmu Pelíšky otázku: „Hledáš někoho, soudruhu?“, Jiří Kodet ho přetáhne holí. Tato scéna ve filmu neměla být. Jiří Kodet měl říci: „Nic, děkuji vám.„ Když se ale poté Jan Hřebejk se svými kolegy dívali na monitor, řekli si: „A proč by ho nepraštil?“. Při natáčení scény se však stala nemilá věc, Kodet dal Duškovi ránu, která mu způsobila několikadenní modřinu.
  • Jiří Kodet měl při počátcích natáčení Pelíšků úplně nové zuby, na které ještě nebyl zvyklý, a proto ze začátku špatně mluvil a šišlal. Hřebejk mu však věřil, byl trpělivý a Kodet tak mohl podat jeden ze svých životních výkonů.
  • Roku 1996 sebral Jan Hřebejk odvahu a po úspěšném představení v Divadle Na Zábradlí se zeptal Emílie Vašáryové, zda by si nechtěla zahrát v jeho filmu. Ta si vyžádala scénář a nakonec ji Pelíšky natolik zaujaly, že Hřebejkovi řekla, že v tomto snímku bude hrát klidně i zadarmo.
  • Eva Holubová vzpomínala na natáčení Pelíšků také s humorem: „Došli jsme ke scéně, kdy Saša s učitelkou Evou vypijí láhev, tančí, odeberou se do ložnice a pár teček…Tak to stálo ve scénáři. Ptala jsem se, co znamená pár teček. Zajímalo mě, kam chtějí zajít. Hřebejk říkal: „Kam až nás pustíš.“  A Dušek na to: „Neboj, já půjdu jen na krajíček.“ To bylo strašný. Když přišel den D, vzala jsem si dvoje spoďáry, protože mi bylo jasný, čeho je Dušek schopný. A taky jsem si ještě půjčila od Simonky Stašové stahovačky. Nechápu, jak jsem to na sebe nandala, protože pak je ze mě museli odstřihávat.“
  • Filmový syn Ani Geislerové ve snímku Kráska v nesnázích Adam Mišík přišel ke své roli zcela náhodou. Když navštívil divadelní představení své sestry, potkal asistentku režiséra Hřebejka, která se mu podívala do očí a řekla: „Ty to budeš!"
  • Když Jan Hřebejk v roce 2021 točil Krimi seriál Boží mlýny, zeptal se Vincenta Navrátila, zda umí francouzsky. Ten bez váhání řekl, že ano. Nebyla to ovšem pravda, tak se musel během 10 dní naučil alespoň základy, aby to nikdo nepoznal.

Zdroj: Československá filmová databáze, Web Osobnosti, Filmová databáze, Profimedia

Reklama