Poslední dnešní čtenářský příspěvek dorazil od Risiny. Téma dne znělo: Vy a jazyky. Ruština a angličtina nedělají Risině nejmenší problém…

Čtenářka Risina se hrdě hlásí k tomu, že je lingvistkou. Však jazyky také učí! Přečtěte si její příspěvek k dnešnímu tématu.

Krátce po šestnácté hodině se můžete těšit na dnešní závěrečnou novinku, ve které udělím slíbený dárek.

Milá redakce,

dnešní tématem jste mi udělali velkou radost, protože cizí jazyky mě doprovázejí celý život.
Mám o 4 roky starší sestru a ta mě, když jsem chodila do školky, v rámci her na školu učila německá slovíčka (dodnes si pamatuju to první: králík - das Kaninchen :-) ). Ve druhé třídě jsem udělala zkoušky na základní školu s rozšířenou jazykovou výukou, od třetí třídy jsme se učili anglicky  a od páté rusky  Děti před námi i po nás to měly obráceně, tj. začínaly s ruštinou, ale v letech 1968-9 to zrovna (proč asi? :-)) přehodili. Měli jsme mnohem víc hodin jazyků než na ostatních školách, kde byla  jen ruština od 4. třídy 2 hodiny týdně. Ze znalostí ruštiny i angličtiny ze základky jsem „žila“ ještě na vysoké škole.
Od sedmé třídy jsem přibrala nepovinnou němčinou, ke které jsem se později vrátila na mateřské, abych z kašiček a přebalování úplně nezhloupla, a ještě později jsem chodila do jazykové školy na italštinu.  V posledních letech se pokouším o francouzštinu (ta mi jde nejhůř - buď je fakt těžká, nebo je to věkem,,,).

Jazyky se živím - vystudovala jsem a učila ruštinu a nyní už 21. rok angličtinu na střední škole.  Mrzí mě, že hodně studentů dneska přistupuje k angličtině stejně, jako před těmi pětadvaceti lety k ruštině - jako k nudnému povinnému předmětu, ze kterého teď navíc nemusí maturovat ( u nás už od roku 1991 volí mezi matematikou a jazykem), tak jim stačí proplouvat s minimálním úsilím. Pak sice někteří chodí a říkají - „v práci musím komunikovat a lituju, že jsem vás neposlouchal a neučil se ve škole,“ ale to už musí dohnat sami.
Doufám, že mé hodiny jsou pestré, při pohledu zvenčí se možná jeví jako trochu hlučné nebo chaotické – při párových a skupinových aktivitách býváme slyšet i ve vedlejších učebnách.Preferuji demokratický styl, studenty raději motivuji pochvalou a povzbuzením, než zastrašuji výtkami a špatnými známkami. Nebojím se přiznat, že něco nevím, a využívám otázky a znalosti studentů i k vlastnímu rozvoji.  Snažím se, aby na hodinách byla pracovní atmosféra, nemám ráda, když někdo vyrušuje nebo se nudí. Přiznám se ale, že jsou i třídy (nebo jednotlivé hodiny), kde se mi nedaří, se studenty se „nesejdu“ a pak se měním na autoritativní „paní profesorku“, co zadává úkoly, napomíná a někdy i dává tresty (většinou nějaký referát nebo prezentaci pro třídu).
Vítám státní maturity, protože od příštího nebo přespříštího roku vrátí povinnost maturity z cizího jazyka na všechny střední školy. I letos už maturuje „státně“ asi čtvrtina našich studentů a kdybych si mohla něco přát, tak chci ještě aspoň jednou mít takovou třídu jako je letošní maturitní P4 - právě tento týden 2 kluci udělali ústní angličtinu na vyšší úrovni na plný počet bodů (39), jeden na 38, jeden na 37 a i všichni ostatní byli dobří.
Bude se mi po nich stýskat, ale mám další třídy a učení mě i po pětadvacet letech praxe pořád baví. Díky tomu, že učím na průmyslovce, jsem si v rámci odborné angličtiny rozšířila obzor i o základy ze strojírenství, elektrotechniky a výpočetní techniky,  a studenti mě nenechají zakrnět ani jinak - vždycky dovedou něčím překvapit a člověk musí být neustále ve střehu.Každodenní styk s mladými lidmi nutí udržovat si pružnost v myšlení, v přístupech, nelpět na stereotypech, reflektovat svou práci – k tomu mi pomáhají různé dotazníky a „vysvědčení pro učitele“, které mí studenti vyplňují každý rok.

Talent na jazyky máme v rodině - moje mamka učila němčinu a teď chodí na Univerzitu 3. věku na angličtinu, taťka se se základy angličtiny, němčiny  a ruštiny ze střední školy byl schopen domluvit kdekoli, sestra má státnice z angličtiny a němčiny  a v cestovní kanceláři, kde pracuje, postupně pronikla i do dalších jazyků. Všechny 3 moje děti ten talent taky zdědily, ale ti starší se rozhodli studovat něco jiného. Nejmladší nastupuje od září na střední školu na obor cestovní ruch, kde ji čekají 3 povinné cizí jazyky, takže kdoví? Třeba se nakonec pomamí a bude z ní lingvistka...

Risina

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 26. května 2011: Vy a jazyky

Zasílání příspěvků do tohoto tématu je již uzavřené. Po 16.00 hodině dozvíte, která z přispěvatelek dostane dárek: knížku Life managment od Dity Zandl z nakladatelství GRADA a doplněk stravy BION 3, plný vitamínů a dalších prospěšných látek.

kniha bion