Co musíte udělat před odjezdem:
a) využijte lednových slev a pořiďte si lyžařskou kombinézu nápadných barev (doporučujeme žlutou v kombinaci s ostře růžovou, povolena je ale i svítivě zelená)
b) na horách často fouká, proto nezapomeňte na vhodnou pokrývku hlavy (nemáte-li vlastnoručně uštrikovanou čelenku – ať vidí, že jste šikovná! – postačí kožešinová čapka efektně ozdobená liščíma nožkama)
c) v zájmu urychlení lovu nakonec vyhledejte v nejzapadlejší půjčovně sportovních potřeb nejméně dvoumetrové bytelné lyže pamatující druhou světovou (brzy se dozvíte, proč…)

Po příjezdu na hory postupujte podle následujícího manuálu:
1) již v autobusu si vyhlédněte vhodnou oběť a na parkovišti (vzdáleném nejméně 2 km od ubytovací kapacity) ji s koketním úsměvem požádejte o pomoc „s těma tak strašně, ale strašně těžkýma lyžema“
2) pokud mládenec pod tíhou dubového dřeva nepadne již cestou k hotelu, pokračujte bodem 3 – pokud nevydrží, opatrně jej překročte a podruhé už vybírejte obezřetněji
3) jakmile se aklimatizujete, okamžitě vyražte na sjezdovku (nechcete přece, aby vás předběhly jiné!) a na neovladatelných prknech se vydejte vstříc svému štěstí
4) nedokážete-li zkřížit dráhu jeho ladných oblouků již na svahu, pak máte ještě možnost ve frontě na vlek (zřítit se přímo k JEHO nohám však vyžaduje trochu cviku)
5) vzájemnému sblížení při příležitosti důkladného studia hloubky vrypů na idolově nablýskané carvingové lyži už pak nemůže nic zabránit
6) …kdyby však přece, zlomte večer klíč ve dveřích svého zamčeného pokoje a nastěhujte se k němu se slovy „Ty tu máš ale útulné teploučko…“