Podle výzkumu agentury Nielsen z roku 2019[1] vnímají praktičtí lékaři očkování jako důležité a považují ho za účinné i bezpečné. Naopak nemají dojem, že by bylo přeceňované. Přesto je proti pneumokokovým onemocněním očkováno jen 13,7 % seniorů[2] a průměrná proočkovanost v ordinacích praktických lékařů[3] pro dospělé proti sezonní chřipce je také nízká (18 %). Covid-19 by neměl být důvodem, proč očkování odkládat. 

Očkování proti chřipce se provádí každý rok aplikací vakcíny ještě před předpokládaným obdobím chřipkové epidemie (optimálně říjen–prosinec). Proti pneumokokovým infekcím je ale možné očkovat celoročně. Lékaři proto na počátku očkovací sezony, a nyní i v kontextu koronavirové situace, doporučují očkování jak proti pneumokoku, tak i proti chřipce. Možná, a nyní i doporučovaná, je i koaplikace[4] vakcín, a to kvůli snížení počtu návštěv v ordinaci praktického lékaře.

Covid-19 akcentuje význam očkování proti chřipce a pneumokokům
Mezi laickou veřejností se šíří nerelevantní obavy z narušení imunity očkováním a zvýšeného rizika onemocnění nemocí covid-19. Očkovací látky nepoškozují imunitní systém. Naopak velmi cíleně jej stimulují k obraně proti některým závažným a život ohrožujícím infekčním onemocněním. Právě letos by mělo být očkováno proti pneumokoku a chřipce maximum lidí spadajících do rizikových skupin, jako jsou lidé nad 65 let, malé děti, chroničtí pacienti, lidé s oslabenou imunitou, ale také těhotné ženy. Je to cesta, jak je možné předejít nežádoucím komplikacím už tak závažných onemocnění,“ vysvětluje prim. MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Do rizikové skupiny pneumokokových onemocnění patří navíc lidé s metabolickým onemocněním anebo s neurologickými poruchami, ale také kuřáci a alkoholici.

I méně závažné formy se mohou stát invazivními
Bakterie Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok způsobuje tzv. pneumokoková onemocnění. Ta mohou být rozdělena jednak do kategorie neinvazivních (méně závažných), jako jsou infekce dýchacích cest, zánět středního ucha a zánět vedlejších nosních dutin, jednak invazivních infekcí. Invazivní infekce se projevují jako těžký zápal plic, otrava krve, zánět kosti, infekční artritida či zánět mozkových blan. „Pneumokoková onemocnění představují kapénkovou nákazu, která se nejčastěji šíří kašlem a kýcháním. Nakazit se lze především od nosičů, kteří nemají žádné projevy nemoci, avšak pokud dojde k oslabení obranyschopnosti organismu například při viróze, pak mohou proniknout do dalších částí těla a způsobit závažnou infekci,“ doplňuje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., vedoucí Katedry infekčního lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a odborný asistent Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce.

Právě invazivním pneumokokovým onemocněním loni v České republice podle údajů Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy Státního zdravotního ústavu čelilo 483 lidí, z toho 87 lidí zemřelo. „Počty evidovaných nemocných se však týkají jen invazivních  pneumokokových onemocnění, která jsou laboratorně potvrzená a při kterých se pneumokok nalézá v primárně sterilním prostředí. V České republice každoročně onemocní 80 000–150 000 lidí zápalem plic. 20 000 pacientů je hospitalizováno a zhruba 3 000 jich na tuto nemoc zemře bez prokázání agens[5]. Reálná čísla pacientů s pneumokokovým onemocněním tedy mohou být vyšší než udávaných 483 případů za rok 2019,“ dodává MUDr. Jana Kozáková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy SZÚ.

Počty nemocných pneumokokem se mírně zvyšují, proočkovanost klesá
Celkové počty lidí, kteří onemocněli invazivním pneumokokovým onemocněním, se od minulého roku opět mírně zvýšily. Přitom proočkovanost u dětí od roku 2012 dlouhodobě klesá a u dospělé populace nad 65 let věku je stále velmi nízká, v roce 2018 to bylo 13,7 %. Nejpočetnější skupinou s vážným průběhem invazivního pneumokokového onemocnění (IPO) byli v roce 2019 senioři starší 65 let, kterých bylo vloni 267, z toho jich bohužel 57 zemřelo. „V roce 2019 došlo k nárůstu úmrtí dětí pod 5 let věku na IPO. Zemřely tři děti ve věku do 12 měsíců a dvě děti v kategorii od 1 roku do 4 let. U dětí mezi 1 a 4 roky věku jsme v roce 2019 zaznamenali vůbec nejvyšší nemocnost v této věkové kategorii od roku 2010, a to 4,4/100 000 obyvatel (20 případů IPO),“ konstatuje MUDr. Jana Kozáková. Proti pneumokokovým onemocněním lze očkovat děti od šesti týdnů věku. Očkování pro lidi nad 65 let věku je zdarma, očkovat je možné celoročně a očkuje se pouze jednou dávkou, protože nutnost přeočkování nebyla dosud stanovena.

Jak se nechávají očkovat sami lékaři a co jejich rodiny
V naprosté většině (85 %) se dotazovaní praktičtí lékaři shodují na tom, že většina infekčních nemocí, kterým lze očkováním předcházet, je závažná. „Výsledky našeho průzkumu ukazují, že praktičtí lékaři považují očkování za důležité, důvěřují mu a snaží se jej aktivně doporučovat svým pacientům. Sami lékaři jsou nejčastěji očkováni proti sezonní chřipce (74 %), virové hepatitidě typu A (68 %), klíšťové meningocefalitidě (58 %) či dávivému kašli (50 %),“ uvádí Milan Trojánek. Proti pneumokokovým onemocněním je očkováno jen 27 % praktických lékařů. Důvodem nižší proočkovanosti proti pneumokokovým onemocněním je především pocit lékařů, že jsou na očkování ještě mladí, mají dobrou imunitu či se nepovažují za rizikovou skupinu. Jiný přístup mají praktiční lékaři, když se očkování týká jejich rodiny. Podle výsledků průzkumu jsou děti lékařů ve věku do 18 let nejčastěji očkovány proti dávivému kašli, klíšťové meningocefalitidě, žloutence typu A a pneumokokovým onemocněním. Rodiče praktických lékařů jsou pak nejčastěji očkováni proti sezonní chřipce, invazivním pneumokokovým onemocněním a proti klíšťové meningocefalitidě.[6

PRV-2020.02.014

[1],3,6 VEČERKOVÁ, Barbora. Srpen 2019. Vnímání očkování lékaři, Nielsen 2019
[2] DUŠEK, Ladislav. Říjen 2019. Proočkovanost v dostupných datech Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), Proočkovanost pacientů nad 65 let věku proti pneumokokové infekci, dostupné z: https://www.vakcinace.eu/data//files/hradeckevakcinologickedny2019/9.pdf

[4] Maximálně 2 aplikace ve stejný den do jiných aplikačních míst
[5] Agens – původce, příčina nemoci
 

Reklama