Možná právě sedíte v práci za počítačem a místo užitečné práce pro celorepublikové dobro zahálíte na ženě-in a navíc ještě myslíte na svou kočku, která se setsakramentsky má, protože ta nemusí nic. Nemusí pracovat, přemýšlet nad vařením… Nic. Jen tak si žije, lenoší a lebedí…

A teď v létě, v období parných veder ovšem není kočce co závidět. Nemůže se zchladit na koupališti a na osvěžující sprchu ji taky nepřemluvíte.

Pravda ovšem je, že kočičí kožich je výtečnou tepelně-izolační vymožeností a to nejen v zimě. Funguje i opačně. Chrání kočičí tělo před horkem.

Abychom se lépe vžili do kočičího světa v létě, je třeba říci, že kočky obecně lépe snášejí teplo než my, lidé. Zatímco já mám pocit brzkého skonu při třiceti stupních ve stínu, kočka vydrží ve svém kožíšku hýčkat i sedmdesát stupňů pocházejících z extra smažícího slunce či nebezpečně sálajících kamen. Není však supermanka, sice to vydrží podstatně déle než člověk svým holým tělem, nikoliv však věčně.

Svou roli hraje i fakt, že kočičí tělo je o nějaký ten stupínek teplejší než lidské.

Vraťme se ale k vašim kočkám doma. Možná totiž dělají právě to, co naše Kočka.  Stejně jako jí, ani té vaší tygřici patrně pranic nevadí samota. Na 80 % se s vámi vsadím, že se zrovinka teď vznáší v říši kočičích sladkých snů.
Pokud je chladnější snesitelný den, pak si Kočka odspí svůj díl během dne v kratších intervalech. Průběžně chodí navštěvovat wc, vodu a misku s granulemi. Občas též oblaží svou přítomností své spolubydlící.

Pokud jsou venku tropy, tedy nesnesitelno, nebývá to ani mezi panelovými zdmi o nic lepší. Pak kočka přepíná do režimu „přežít“. Popravdě, nemáte-li rádi vedra, je to geniální řešení. Ráno navštíví wc, misky, spolubydlící lidi a přibližně kolem 9 hodiny dopolední mizí do nejchladnější části bytu, což je v jejím případě přepravka pod postelí u okna v zatemnělé ložnici.

Skytou kameru jsem tam zatím nedávala, tudíž nemohu říct, jestli 100 % času věnuje spánku tvrdému, mělkému či jen polomrtvě dřímá…

Fakt je, že se ze svého úkrytu vyloupne mezi 16-17 hodinou odpolední, zřídkakdy dříve.
Ač vyspalá, aktivitou nehýří a spíš polehává a poflakuje se kolem. Zajímavé je, že se po celou tuto „přežívací“ dobu, tedy 7-8 hodin v kuse nepotřebuje jít napít, najíst ani vypouštět přebytky. To vše uskutečňuje až po již zmiňovaném vyloupnutí se na svět.

Nevýhoda tohoto krizového režimu je jedna. V noci je pak Kočka dosti vyspalá a aktivní. Hbitě loví komára na žaluziích v 0:05 hodin, štrachá v kočkolitu ve 2:30 hodin a ve 3:00 je již připravena k ranním hrátkám.

Hm, co k tomu říct….
Mám radši zimu a myslím, že i Kočka. Nejen kvůli zmrzlému nosu, uším a blahu, když se natisknete na teplá kamínka nebo se stulíte do teplé náruče někoho milovaného. Vůně svařáku… Ale to už znáte...

Jak přežívá vaše kočka vedra?

Reklama