Režisér Paul Greengrass má za sebou už práci na několika dokumentech podle dramatických událostí (mj. v roce 2002 natočil v dokumentárním stylu snímek Krvavá neděle, pojednávající o pochodu za lidská práva v Severním Irsku, který v roce 1972 skončil 13 úmrtími – za něj dostal i berlínského Zlatého medvěda). Tak nezáviděníhodnou situaci, jako točit film o události, která změnila svět, tak jak jsme jej znali, před sebou ale ještě neměl.
Atentáty 11. září si i dnes připomínají všichni s hořkostí v ústech. O to větší strach panoval z toho, jak bude snímek nakonec vypadat. Přípravy samy byly zajímavé, Greengrass nejprve kontaktoval na stovku pozůstalých z letu číslo 93, který se stává centrem celého vyprávění. Ti s natáčením souhlasili a poskytli režisérovy vzpomínky na poslední telefonáty svých drahých.
Jedná se o let jednoho ze čtyř unesených letadel a jediného, které nezasáhlo svůj cíl – pouze proto, že cestující už díky mobilním telefonům věděli, co je čeká, když zůstanou nečinně čekat na smrt. Film je tedy i podle režiséra příběhem čtyřiceti lidí, kteří mají asi 30 minut na to, aby si uvědomili, že jsou přímo v epicentru počátku nelítostné války a mohou buď zemřít nečinně, nebo mohou překazit plány únosců.
Allah akbar a kamera jak z Blair Witch
Film se v podstatě vyhne hlavním událostem – tedy nárazu tří letadel na strategické cíle (Dvojčata a Pentagon) – a věnuje pozornost dvěma liniím. První z nich jsou civilní a vojenská centra letového provozu, která v daný okamžik nestíhají reagovat na situace, na něž je nikdy nikdo nepřipravil. I když jednají správně, účinnost je kvůli časové prodlevě prakticky nulová.
O tu tady ani nejde. Jde o způsob zachycení těch několika málo desítek minut, ve kterých začíná otevřená válka rodící se z konfliktu trvajícího několik staletí. Vše je umocněno kamerou, která se snaží o realistické zachycení, takže dlouhých a pomalých záběrů se nedočkáte. Vše vypadá asi tak, jak by to natočil přímý svědek událostí. Pro epileptiky film moc nebude, na malé obrazovce z něj nebude vůbec nic, ale na velkém plátně je to velice sugestivní podívaná, která stojí za to.
Jsou knihy a filmy, které by měly být povinné, aby lidé nezapomněli na holocaust a další hrůzy války. Let číslo 93 by se k nim měl také přiřadit. Je to sice jen jeden úhel pohledu, k tomu na menší výsek událostí, ale je první a ukazuje, jak hrozná válka může být. A není to o nic méně válka než bitva o Británii, i když místo letadel zvenčí vidíme pouhé jedno zevnitř s plačícími ženami a staršími lidmi, ale i s muži, kteří překonají svůj strach z vlastní smrti.
Let číslo 93
režie: Paul Greengrass
hrají: Christian Clemenson, Trish Gates a další
délka: 91 minut, česká premiéra 3. srpna 2006
Půjdete se podívat na tento film? Jak vnímáte události z roku 2001?
Blog Šumaře je ZDE.
Nový komentář
Komentáře
Editko připomněla jsi mi moje pocity, když se nás známí ptali, jestli ještě plánujeme druhé dítě a kdy a my jsme odpovídali "no, jestli bude válka, tak už ne"
PS: máme dvě krásný holčičky 6 a 3 roky a nerada si vzpomínám na tu vyslovenou větu tehdy.
Na film bych se šla ráda podívat,ale asi bych slzu neudržela
Na 11.září se nadá zapomenout,člověk to má pořád před sebou
teda aspoň já určitě-a je to smutná vzpomínka
myslím si že bych prořvala celej film
Pro mě je 11.9. šťastné, jelikož jsem se vdávala. Roku 1999
To bude dojemný
, zase budu
Kikinka001: To nebylo dobrý ani jako vtip.
podle mě by se 11.září mělo zapomenout,je to minulost.Vzpomínatjenim na ty mrtvé.
sla byc ale asi bych to cele probulila
tak tohle nemusím
verunkaS:
A co ty jsi za debila?
Vidim tady spoustu novych nicku. Kristovanoho, to je uroven.
Zitra je tady premiera filmu, pujdu...
nic pro mě
Ach, to bude dojáák
To by nebylo na moje nervy.
IKE: a jaký jiný by měl podle tebe tenhle film být, když ne emocionální?
verunkaS: jako blbost? a ještě k tomu smÝšlená?????
Jaký je film o tragedii 11. září?
Emocionální a plný amerického patriotismu. Jak jinak.
tato kategorie filmů není můj šálek kávy
Já se na takovéhle filmy koukat nemůžu, hrozně to vždycky ořvu..
Tak tohle bude opravdu drama,nevím,myslím si,že pro slabší povahy to není,jinak kdo chce vidět jak to bylo v letadlech při útocích...hmmm,muselo to být hrozné.