Má Česká republika důvod nechat se inspirovat krokem, který právě teď provedlo Dánsko, když se rozhodlo uvalit na tuky obsahující nasycené mastné kyseliny vyšší daň ve snaze ozdravit stravovací návyky a snížit počet kardiovaskulárních a dalších onemocnění? Statistiky podpořené aktuálním průzkumem odborného sdružení Fórum zdravé výživy jasně dokazují, že důvodů je v České republice opravdu dost, minimálně 773 000!

Přesně tolik Čechů totiž podle záznamů praktických lékařů trpí onemocněními srdce a cév, za nimiž stojí právě „nezdravá, málo pestrá a nevyvážená strava plná „špatných“ nasycených tuků, samozřejmě také nedostatek pohybu a naopak příliš mnoho stresu. Tato čísla navíc rok od roku narůstají,“ potvrzuje Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Významným rizikovým faktorem zmíněných srdečně-cévních onemocnění je zvýšený cholesterol, který je úzce spojen s konzumací „špatných“ tuků obsahující nasycené mastné kyseliny. Vezmeme-li v úvahu, že podle aktuálního průzkumu FZV má průměrný Čech ve své stravě dvakrát tolik nasycených mastných kyselin, než kolik by měl, nemůžeme se ani divit, že vysokým cholesterolem trpí více jak 70 % Čechů.

Výsledky průzkumu varují

V rámci průzkumu se odborníci podívali na nejprůkaznější hodnoty - tedy na index tělesné hmotnosti (BMI) a na obsah nasycených mastných kyselin. Základem byl pětidenní jídelníček mužů a žen ve věku 35-65 let zaznamenaný na internetovém nástroji e-deník na www.flora.cz. Ani v jedné kategorii se není čím chlubit.

Index tělesné hmotnosti - BMI

Přestože bylo možné předpokládat, že vybraný vzorek ilustruje zvyklosti uvědomělejší části populace, která se snaží dbát o životosprávu a vybírat si vhodné potraviny, zjištěné hodnoty to nepotvrdily. Výsledky jsou dokonce ještě horší než statistiky ČLK,“ uvádí Mgr. Pavel Suchánek, jeden z autorů. Obezita byla zjištěna u 33 % žen a 48 % mužů, nadváha a obezita pak dokonce u 63 % žen a 80 % mužů!. Normální hmotnost mělo jen 52 % mužů, u žen se do „normální“ skupiny zařadily zhruba dvě třetiny.

Nasycené mastné kyseliny

U příjmu nasycených mastných kyselin byla situace ještě horší. 48 % mužů konzumovalo větší než doporučovanou denní dávka 20 g, nejvyšší hodnota byla dokonce 30 g/den. U žen byla situace příznivější, tam doporučenou hodnotu překročilo jen 29 procent. Na druhou stranu to byla právě žena, která získala pomyslné prvenství v nejvyšším zkonzumovaném množství SAFA za den - 232,5 g SAFA/5 dní, tedy v průměru 46 g SAFA denně (více než dvojnásobek tolerované denní dávky)!

Při sledování vzájemného vztahu mezi věkem, BMI a příjmem nasycených mastných kyselin analýzy potvrdila, že příjem nasycených mastných kyselin stoupá s věkem a hodnotami BMI, tedy že více špatných tuků mají tendenci jíst starší lidé s vyšší tělesnou hmotností.

Jak se tedy stravovat lépe?

V oblasti doporučení jsou všichni odborníci za jedno: doporučují nahrazovat nasycené mastné kyseliny nenasycenými a zařazovat do stravy potraviny se sníženým obsahem nasycených mastných kyselin. V laické řeči znamenají tato odborná doporučení jediné - jezme méně másla a tučného masa a méně uzenářských a plnotučných mléčných výrobků a vyměňme je za vícenenasycené, obsažené v rostlinných tucích a výrobcích z nich vyrobených, např. kvalitních margarínech. V jídelníčku by měly své stálé místo najít i tučnější mořské ryby.

Za své zdraví neseme odpovědnost jen mi sami a prevence je to nejmenší, co pro své zdraví můžeme udělat. Prevence zvyšuje délku i kvalitu života a snižuje nejen pravděpodobnost, že onemocníme některým ze závažných onemocnění, ale také naše výdaje - pokud se k ní všichni uchýlíme sami, včas a vědomě, nebude třeba platit žádné daně ze špatných tuků...