Gabrielo, s diamanty pracujete více jak 10 let. Co vás na práci s tímto krásným přírodním materiálem lákalo a kudy k nim vedla vaše cesta?
Jak jste sama zmínila, v diamantovém oboru jsem začala pracovat přibližně před 10 lety. V české firmě zaměřené na investiční diamanty a diamantové šperky. Velice brzy jsem zjistila, že systém prodeje této společnosti mi nevyhovuje a odešla jsem. Obor diamantů mě však natolik zaujal, že jsem se rozhodla v něm pokračovat po vlastní ose. Odjela jsem do Antverp, abych si našla své dodavatele. Uznávám, že to zní jednoduše, ale zase tak jednoduché to nebylo. Měla jsem hodně naivní představu, že budu mít všude dveře otevřené. K mému překvapení na mě nikdo nečekal (smích). Navíc jsem byla žena, a nikdo se mnou nechtěl seriózně jednat, natož spolupracovat. Když se na to dívám zpětně, tak mi to dává smysl. Prodejem diamantů se v Antverpách zabývají zejména muži. Má to své kořeny v historii a do jisté míry i v náboženství. Samozřejmě v tomto případě mluvíme o judaismu. Nakonec jsem měla štěstí a navázala obchodní spolupráci s velice příjemnou rodinnou firmou. Jsme stále přátelé. I když já se teď zabývám lab-grown diamanty a oni několik generací obchodují pouze s těženými diamanty.

Na vašem blogu jsem se dočetla následující: Diamanty, třpytivé broušené kameny, kvůli kterým lidé pracují v nebezpečných podmínkách, bez proškolení či odborných znalostí. V některých oblastech Afriky tvoří děti více než malou část horníků. Jeden z průzkumů v provincii Lunda Norte v Angole zjistil, že až 46 % z nich byly děti ve věku 5 až 16 let. Dělníci jsou v dolech často fyzicky i psychicky týráni. Jejich mzda je méně než 1 dolar denně. Žijí pod hranicí chudoby. Hlad a negramotnost jsou samozřejmostí. I když se v současnosti občanské války z prodeje diamantů nefinancují (nebo alespoň se to mezinárodní organizace domnívají), lidé kvůli kráse diamantů stále trpí. Jak je to možné? A jsou i další důvody, proč se od přírodních diamantů upouští?
Jak je to možné? To je spíše otázka na ty, kteří to způsobují. Ti, kteří zaměstnávají a vykořisťují děti. My to nejsme.
A jaké jsou další důvody proč se od těžených diamantů upouští? Předně bych asi nechtěla úplně konstatovat, že se od těžených diamantů zcela upouští. Jde spíše o to, že přibývá lidí, kterým není lhostejné, co se kolem nich děje. Pro tyto lidi je důležitá možnost přispět alespoň změnou svého chování tak aby zmírnili dopady své existence na životní prostředí. Jsou to kromě jiného lidé vyhledávající například produkty z tzv „fair trade“.  Jen ve zkrace:

  • Kromě etických důvodů uvedených výše jde také o ekologii. Těžba diamantů devastuje přírodu, mění její ráz a tím i její ekosystém.  
  • Těžaři často neošetřují vytěženou krajinu a opouští doly v hrozném stavu. Zůstávají po nich jen jámy, do kterých prší. Vlivem tepla dochází k líhnutí komárů, kteří způsobují malárií u tamního obyvatelstva.
  • Odpady z těžebních provozů jsou v mnoha případech plné těžkých kovů a chemikálií, při jejich úniku závažně znečišťují podzemní i povrchovou vodu. Zejména v rozvojových zemích je obyvatelstvo žijící v blízkosti dolů životně závislé na přístupu k čisté pitné vodě.
  • V pestrých ekosystémech dochází v důsledku těžby ke ztrátě druhové rozmanitosti.
  • Při většině těžebních procesů se používá nesmírné množství vody k oddělení nerostů od písku či kamene. Tím dochází k poklesu hladiny spodní vody, takže je obtížnější získávat vodu bez pokročilé techniky.
  • Dalším důvodem je čistý a prokazatelný původ. Laboratorní diamanty, jak již název napovídá, se pěstují v prostředí laboratoře. Přesto jsou identické s těženými diamanty po stránce chemické, fyzikální i optické. 
  • Výjimečná kvalita. Díky svému výjimečnému složení na molekulární úrovni mají všechny
    laboratorně pěstované diamanty nejvyšší kvalitu 2a. Tuto kvalitu má pouze 1 % těžených diamantů.  
  • A v neposlední řadě je to cena. Lab-grown diamanty jsou levnější minimálně o 30 %.

Proč přišla změna a místo do “klasických” diamantů jste se pustila do těch laboratorních? 
S narozením svého syna (téměř 5 let) jsem přehodnotila svůj pohled na svět. Začalo mi více záležet na tom, v jakém prostředí bude vyrůstat. Co naše generace té jeho zanechá. Častěji se ke mně dostávaly informace o lab-grown diamantech, a tak jsem se o ně začala zajímat. Zalíbil se mi celý tento koncept. A výsledek? Vyměnila jsem přírodní diamanty za ty laboratorní. 
Lab-grown diamanty ale nejsou úplně novinka.  První pokusy o výrobu sahají již do roku 1954. Posledních 5 let se však těší stále větší oblibě i díky významným osobnostem.

Jaké jsou hlavní výhody lab-grown diamantů?
Jak již název napovídá, jsou vyráběné v laboratoři. Při jejich výrobě je dvojnásobně nižší spotřeba energie, sedminásobně nižší spotřeba vody a také mnohonásobně nižší uhlíková stopa (údaje pochází ze studie globální výzkumné a poradenské společnost Frost & Sullivan).
Laboratorní diamanty nejsou zatíženy žádnou historií krvavých diamantů a nikdy nebyly důvodem potlačování lidských práv.
Majitelé šperků s lab-grown diamanty mohou vlastnit tento drahokam bez špatného svědomí, že diamant v jejich prstenu pochází z konfliktní zóny v Africe a jejich těžbou se financoval nákup zbraní nebo drog.

A jak přesvědčit zákazníky, že je laboratorní diamant skvělou volbou, nikoli levnější podvrh?
Je to stejné jako s orchidejí. Pokud dáte vedle sebe orchidej vypěstovanou ve skleníku a orchidej, která vyrostla někde v tropech, nepoznáte rozdíl. Obě budou krásné.
S Lab Grown diamanty je to stejné. Pokud mají dvě věci stejné vlastnosti v tomto případě chemické, fyzikální i optické, jsou jednoduše stejné. Kdybyste měla vedle sebe dva diamanty. Jeden těžený a jeden laboratorní, nejste schopna to rozeznat. Dokonce i odborníci s mnohaletou praxí to nedokážou rozeznat bez speciálních přístrojů.

Pokud před sebou budu mít laboratorní a přírodní diamant, poznám rozdíl?
Určitě ne. Je to velmi těžké i pro zkušené odborníky. K rozpoznávání jednotlivých diamantů se používá velmi drahé přístrojové vybavení.

Meghan Markle v loňském roce vynesla náušnice s laboratorními diamanty. Do jejich rozvoje velmi investoval také Leonardo DiCaprio. Čím si vysvětlujete zájem známých tváří?
Podle různých sociologických studií generace mileniálů, ke které patří i Meghan, dává více přednost myšlence udržitelnosti. Smysl vidí v šetrném chování vůči životnímu prostředí.  Odmítají staré a často zkostnatělé myšlenky svých rodičů. Možná nejlépe tento životní postoj vystihla vévodkyně ze Sussexu Meghan Markle. A to ve chvíli, kdy na svůj web dala fotografii s náušnicemi s lab-grown diamanty a napsala, že chce podpořit výrobu lab-grown diamantů, která je podle ní laskavější k naší planetě. Protože jejich těžba nevytlačuje půdu, neplýtvá se vodou a neznečišťuje ovzduší.
Leonardo di Caprio je známý tím, že pro své role dělá maximum, studuje problematiku, které se role týkají. V roce 2006 ztvárnil ústřední roli ve filmu Krvavý diamant, za kterou byl nominován i na Oskara. Nejspíš i proto je velkým podporovatelem výzkumu a výroby laboratorních diamantů prostřednictvím společnosti Diamond Foundry.
Je také velký sympatizant ochrany životního prostředí, který se zaměřuje na globální oteplování a zachování biologické rozmanitosti naší planety a podpory obnovitelných zdrojů. V roce 1998 založil vlastní nadační společnost Leonardo DiCaprio Foundation, jejíž zaměstnanci se starají o blaho naší planety. Společnost propaguje třídění odpadu, bojuje s africkými pytláky, rozesílá humanitární balíčky do chudých zemí a také vyrazila do boje proti masovému vymírání živočišných druhů a likvidaci naší planety.

Můžete, prosím, popsat, jak probíhá vznik lab-grown diamantů? Je to složitý proces? 
Diamant je vlastně čistý uhlík úplně stejně jako např. grafit (tuha v tužce). Rozdíl je v krystalické mřížce. Diamant má chemické vazby atomu uhlíku hodně blízko u sebe, a proto je nejtvrdším nerostem v přírodě. U klasické tuhy čili grafitu nejsou atomy uhlíku tak blízko. Jsou ve vrstvách, snadněji se tedy odlučují, a proto se s grafitem dá psát.

Existují celkem dvě metody, jak je možné lab-grown diamanty vyrobit.  CVD (Chemical Vapor Deposition) a metoda HPHT(High-pressure High-temperature).

Při metodě CVD je krystal diamantu vložen do reaktoru společně s kombinací plynů. Pomocí mikrovln se plyny rozehřejí až do chvíle, kdy se z nich vytvoří plazma (stav, kdy se jednotlivé atomy od sebe oddělí). Volné atomy uhlíku následně usedají na krystal diamantu a vytváří nové vrstvy diamantu. 

Metoda HPHT – Vysoký Tlak Vysoká Teplota imituje podmínky vzniku přírodních kamenů. Drobný krystal diamantu se vloží do komory spolu s kovovým katalyzátorem a uhlíkem ve formě grafitu. Vlivem působení vysokého tlaku a teploty se kov roztaje. Uhlík z grafitu se spojí s drobným krystalem diamantu, který začne růst do větších rozměrů.

Existují tedy dva způsoby, jak laboratorní diamanty vznikají. Jaký je mezi nimi zásadní rozdíl a proč zvolit ten či druhý?
Obě metody vytvoří zcela identický diamant s těženým kamenem.  Rozdílů mezi diamanty vyrobenými metodou HPHT a CVD je opravdu málo, ale jsou. Jedním z nich je například kvalita barvy.
Metoda HPHT v současné době umožňuje vytvořit nejvyšší kvalitu barvy D-E-F. Zároveň 90 % všech laboratorních diamantů do velikosti O,30 ct je vyrobena metodou HTHP. Metoda CVD v tuto chvíli umožňuje vytvořit zpravidla nejvyšší barvu F-G, ale většina takto vyrobených diamantů má kvalitu barvy pouze H-I-J. Na vyšší kvalitu barvy se pak diamant musí ještě dodatečně upravovat.

Jak se laboratorní diamanty hodnotí? Mají nižší cenu? Nebo se řadí na stejnou úroveň jako přírodní?
Oba diamanty jsou si rovnocenné. Dokazuje to i rozhodnutí dvou elitních neziskových vědeckých úřadů jako jsou  Gemologický institut Ameriky (GIA) a Americká společnost pro gem (AGS), které společně vydaly prohlášení, že budou laboratorní diamanty hodnotit stejně jako ty těžené.  Čili dle metriky 4C jako je barva, čistota, brus a hmotnost. Tyto metriky poskytují spotřebitelům průhlednost a chrání je při nákupu drahokamů. Tímto činem se spotřebiteli otevírá možnost vybrat si diamant dle svého životního stylu, hodnot a v neposlední řadě i rozpočtu, protože šperky s lab-grown diamanty jsou o cca 30 % levnější.

Pomineme-li fakt, že jsou laboratorní diamanty udržitelnější a šetrnější volbou, pro koho jsou určené? Kdo jsou jejich – vaši zákazníci?
Obecně všichni, kteří mají rádi krásné šperky a zároveň jim není lhostejná naše země a životní prostředí, kde žijeme. V našich očích je to pak hlavně generace mileniálů, kteří hodnotami udržitelnosti a ochrany životního prostředí žijí. Nebo jednoduše řečeno. Jsou to lidé, kteří by si rozhodně nekoupili norkový kožich.

Dáváte velký důraz na ekologii a etiku. V jakém smyslu?
Otázka ekologie a udržitelnosti je pro naši firmu zásadní. Naší firemní filozofií je šetrný přístup k přírodě. Jsme zastánci myšlenky, že využívání materiálů, které nejsou závislé na těžbě by dnes mělo být alfou a omegou veškerého dění. Každý takový dílčí krok je skok pro ekologii a zelenější zítřky.

Myslíte si, že laboratorní diamanty časem “převálcují” ty přírodní? 
Prodej a oblíbenost laboratorních diamantů ve světě stále stoupá. Nedokážu odhadnout kdy a jestli lab-grown diamanty převálcují těžené kameny. Ale jedno je jisté, rozhodně se s nimi ve špercích do budoucna velmi počítá. Krásnou ukázkou toho je i fakt, že ryze těžařské firmy jako DE BEERS začaly vyrábět šperky s lab-grown diamanty.
Laboratorní diamanty dávají zákazníkovi možnost volby.  Každý sám si může vybrat tu svou variantu, která je bližší jeho životnímu stylu a přesvědčení.  V našem případě již zákazník nemusí mít špatné svědomí z podezření, že za krásou a třpytem jeho diamantového šperku stojí podezření z potlačování lidských práv a devastace přírody.
Podle mě je jenom otázkou času, kdy si lidé uvědomí, že šperky s diamanty obecně nejsou investicí v pravém slova smyslu. Pokud budete chtít prodat šperk a těženým diamantem zjistíte, že to není tak snadné a že se nabídky pohybují na úrovní 40-60 % ceny.
Proto jsem přesvědčená, že šperky mají předně zdobit a dělat radost a nebýt uschovány někde hluboko v trezoru. A to šperky s lab-grown diamanty jasně splňují.

Kde vidíte budoucnost diamantů? Myslíte si, že se diamant stane časem zcela finančně dostupným artiklem, který bude moci zdobit každou ženu? A neubere mu to případně na exkluzivitě?  
Označování důležitých okamžiků v životě rodin nevymizí. Lidé si budou stále připomínat zásnuby, svatbu nebo narození potomka. I když nám Corona velmi zasáhla do života, stále budeme usilovat o luxusní předměty. Jejich výjimečnost nás bude pořád přitahovat. I když je cena laboratorních diamantů nižší, nemyslím si, že jde o zcela levný produkt, takže se neobávám toho, že by jim cena časem ubrala na exklusivitě. Navíc v případě TIAMI jde mimo LabGrow diamanty zejména o design.

Také si přečtěte:

Reklama