Hovoříme-li o něčem, že „je toho jak šafránu“, mluvíme o malém množství, špatné dostupnosti a nutnosti s tím šetřit. Jistě toto úsloví znáte. Víte ale, jak vlastně vypadá takový šafrán? Máte ponětí co je na něm tak vzácné?
Na pouhých 45 deka koření z této roztomilé květinky, která je u nás symbolem přicházejícího jara, budete potřebovat neuvěřitelných čtvrt milionu blizen z namodralých kvítků. To asi na skalce nemáte, že?
Nebo i jinak. Ze 100 000 blizen byste nasušili 10 deka koření výrazně rudé barvy a silné chuti.
Věděli jste to?
Jiný název pro šafrán, který vám bude patrně bližší, je Krokus. Ještě jinak, Crocus sativus. (Šafrán setý).
Je to tahle něžná rostlinka.
Asi málokoho by napadlo vyrvat těm pár nežným kvítkům na zahrádce střed, tedy bliznu, za účelem sušení. Nestálo by to za to.
Ono rčení „šetřit s tím jako s šafránem“ nebo „málo jako šafránu“ je stále na místě. Neexistuje totiž dosud žádný stroj, žádná mechanická pomůcka na sklízení šafránu pro obchod. Je třeba jen lidských rukou pro sběr drobounkých blizen. Dnes stejně jako v dávných dobách.
Původně pochází šafrán z Asie. Dnes se pěstuje také ve Španělsku, na jihu Francie, v Itálii, Indii, Pákistánu, Číně a Japonsku.
Jeho za sucha rudá barva se po rozpuštění ve vodě změní na krásnou žlutou. Ve starověku byla právě tato krásná šafránová žluť vyhledávanou módní barvou vznešených dam a stejně módní a vzácná byla i vůně šafránu.
Dnes ho známe hlavně jako koření a stále je synonymem malého množství.
Do pokrmů opravdu stačí špetka. Jinak by jídlo zhořklo. Nejvíce se se šafránem setkáte v kuchyni španělské, francouzské, arabské, indické, čínské a latinskoamerické.
V těch lepších restauracích se jím barví a také aromatizují například rýže, pilaf, omáčky, polévky, sýry či těsta.
Sám název šafrán pochází z arabštiny. Za'fran, doslovně arabsky znamená „být žlutý“.
Chutná po medu a je hořký.
Na depresi i erekci
Jako lék je šafrán známý stejně dlouho jako koření. Posiluje srdce, pomáhá při kašli a nespavosti. Stále se cení i jeho afrodiziakální účinek.
Původní perská medicína ho využívá při celkové sklíčenosti a depresích. Žlutá barva pestíků šafránu u východních národů symbolizuje slunce a navrací radost a energii do života.
Moderní klinické studie dávají lidové medicíně za pravdu. Pestíky šafránu obsahují látku safranal, která v mozku ovlivňuje hladinu serotoninu, což je hormon působící na naši náladu. Jeho využití coby přírodního antidepresiva se stále zkoumá.
Pohodové, sexy jehně
Tak ještě chybí nějaký recept, který by v sobě spojoval lahůdku pro chuťové kanálky, podporu pro večerní hrátky i rušičku deprese.
Tady je.
Osobně jsem tuto, nejlépe asi večeři, nazvala „Pohodové, sexy jehně“.
Potřebujeme:
1 kg jehněčího masa, 100 ml kyselé smetany, 1/2 lžičky drceného kmínu, 1/4 lžičky mletého zázvoru, 1/2 lžičky mleté papriky, 1/2 lžičky kari a několik vláken šafránu namočených do špetky vody. Také sůl a trochu oleje.
Maso nakrájíme na kostičky, osolíme a opečeme na oleji. Pak zalijeme smetanou a dusíme, dokud se veškerá tekutina nevysmahne. Přidáme všechno koření. Kromě šafránu!
Podlijeme a na mírném ohni dusíme do měkka. Teprve nakonec ochutíme připravenou šafránovou vodou a ještě 5 min. povaříme.
Nejlepší přílohou jsou smetanové brambory, ale je to tak dobré, že klidně stačí podušená baby karotka nebo fazolky.
Dejte vědět, jak pak bylo v ložnici. :-)
Nový komentář
Komentáře
nádherná rostlinka, ještě jsem ji nikdy neochutnala
Aha, Míšo, že bysem to zkusila?
Jinak já ho používám jen do paelly a dá se nahradit kurkumou, která je nesrovnatelně levnější. Ale šafrán je šafrán...