Jako pohádková Popelka potkala svého prince na bále. Život královny Astrid ale pohádkově neskončil

Astrid se narodila do starobylé královské rodiny v roce 1905. Její otec Carl byl druhorozeným synem švédského krále Oskara II., matka Ingeborg pak dcerou dánského krále Frederika VIII. Většinu svého dětství strávila Astrid v paláci Arvfurstens v centru Stockholmu a v letním sídle rodiny ve Fridhemu. Vyrůstala v harmonické, leč nemajetné rodině. Její rodiče totiž přišli téměř o všechno při krachu jedné z největších dánských bank v roce 1923, a tak své čtyři děti vychovávali ke skromnosti. Z kdysi bohaté nevěsty se Astrid podobně jako její sestry stala rázem chudou příbuznou.

 Foto: Nejslavnější portrét královny Astrid: čelenka ve stylu art deco, lehce nakloněná hlava se zasněným výrazem, labutí krk jak z obrazů Mogdilianiho obtočený šňůrou perel, šaty zdobené volavčím peřím
Unknown photographer, Public domain, via Wikimedia Commons

I přes tento drobný hendikep byla princezna díky skvělému původu i atraktivnímu vzhledu potenciální nevěstou pro řadu evropských princů. Hovořilo se mj. i o anglickém princi Edwardovi, pozdějším králi Edwardovi VIII., který nakonec skončil v náručí Wallis Simpsonové.

Dílem náhody se Astrid octla uprostřed plesové sezony roku 1926 u svých příbuzných na plese v kodaňském zámku Amalienborg. A tady potkala prince svých snů, mladého a pohledného belgického korunního prince Leopolda, který se tam ocitl také náhodou na pozvání svých dánských příbuzných. Byla to láska na první pohled, a tak celý večer protančili už jen spolu. Pikantní bylo, že Astrid neuměla ani slovo francouzsky či vlámsky a Leopold zase nemluvil dánsky ani švédsky. A tak si lásku vyznávali anglicky. Tento jazyk znali oba od dětství.

Foto: Atletický následník trůnu Leopold a atraktivní Astrid byli nádherným párem připomínající filmové hvězdy
Unknown photographer, Public domain, via Wikimedia Commons

Toto byla oficiální, pohádková verze seznámení.  Existuje i verze druhá, malinko prozaičtější. Podle ní došlo k seznámení na francouzské Riviéře, kde trávily obě urozené rodiny dovolenou. Která verze se vám líbí víc?

Pak vše nabralo rychlé obrátky a po několika tajných návštěvách prince Leopolda došlo v září 1926 k zásnubám a k oficiálnímu oznámení veřejnosti. Leopoldova romantická matka neopomněla zdůraznit, že se nebude jednat o žádnou domluvenou svatbu, nýbrž svazek bude z čisté lásky. Skutečně se museli moc milovat, protože se i na veřejnosti stále drželi za ruce i při oficiálních událostech. Tvořili spolu krásný pár.

Foto: Leopold a Astrid v jejich svatební den. Foceni těsně po civilním svatebním obřadu, který vedl Carl Lindhagen, starosta Stockholmu.
Svenska Dagbladet, Public domain, via Wikimedia Commons

Velkolepý církevní obřad se konal v hlavním bruselském chrámu sv. Michala a Guduly a účastnili se ho všichni, co něco mezi aristokratickou smetánkou znamenali. Líbánky novomanželů se uskutečnily na jihu Francie a během nich se Astrid začala učit francouzsky a holandsky.

Netrvalo dlouho a v mladé královské domácnosti se začal ozývat dětský smích a pláč. Následnickému páru se narodily tři děti. Po první dceři Joséphine- Charlotte (1927) přišli na svět dva chlapci Baudouin (1930) a Albert (1934). Princezna byla veskrze moderní a praktická žena. Starala se (i když nejspíš s pomocí služebnictva) o domácnost, chodila nakupovat a občas pro rodinu i vařila. Na procházky s dětmi chodila většinou bez ochranky, což jí bylo často vytýkáno. Kromě toho pomáhala manželovi při plnění jeho státních povinností a věnovala se i charitě. V době nejhlubší hospodářské krize zřídila v roce 1935 veřejnou humanitární sbírku pro chudé a nezaměstnané.  Tzv. Královnina výzva se setkala s velkým ohlasem a iniciovala k podobné činnosti i další organizace či jednotlivce. Belgičané svou královnu skutečně milovali a hluboce si jí vážili.

Když v únoru 1934 zemřel král Albert I., novým belgickým králem se stal Leopold a Astrid královnou. Albert měl totiž na krále neobvyklého koníčka – horolezectví, které se mu stalo osudným. Zřítil se při výstupu v belgickém pohoří Marché les Dames. A protože Belgie neměla zrovna ty nejlepší vztahy s hitlerovským Německem, objevily se i spekulace, že to nebyla nehoda ani náhoda, ale že šlo o objednávku Adolfa Hitlera.

Foto: Astrid a Leopold při návštěvě Alfa Romeo v Itálii
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Život královské rodiny byl až pohádkově krásný a ideální. Stačila chvilka nepozornosti a jedna z nejkrásnějších romancí 20. století skončila velkou tragédií. Léto roku 1935 se královští manželé spolu s dvěma staršími dětmi rozhodli strávit ve vile Halishorn ve Švýcarsku. Byla v kouzelném prostředí v blízkosti Lucernu u Ženevského jezera a belgické královské rodině sloužila už několik desetiletí jako letní rezidence.
Král byl podobně jako jeho nedávno zesnulý otec nadšený horolezec. K tomu měl ve Švýcarsku ideální podmínky. Den před návratem do Bruselu se Leopold s Astrid rozhodli strávit společný den v horách sami bez dětí, které poslali vlakem do Bruselu.

Společně s řidičem, kterého posadili do sklápěcího prostoru pro zavazadla, vyrazili 29. srpna v 9,15 na cestu. Vůz Packard 120 řídil král Leopold a Astrid sedící vedle něj ho navigovala. V jednom momentě se královna, která byla počtvrté těhotná, manžela na něco zeptala, on otočil hlavu a sklonil se nad mapu. Tato malá chvilka nepozornosti stačila k tomu, aby luxusní, leč nepříliš dobře ovladatelný kabriolet prorazil svodidla a řítil se plnou rychlostí dolů směrem k jezeru. Následoval čelní náraz do jediného stromu, který tam byl. Náraz vymrštil královnu z vozu, která s tříštivě zlomenou lebkou a proraženým hrudním košem v následujících minutách skonala v náručí zoufalého manžela.

Vesnička, kde k nehodě došlo, má příznačný název Küssnacht, tedy Polibek na dobrou noc. Král vyvázl s polámanými žebry, poraněným obličejem a přeraženou rukou. Už tehdy existovali paparazzi, i když se jim tak ještě neříkalo. Ani ne za hodinu byli na místě a začali dělat rozhovory s očitými svědky, ale i s těmi, co nic neviděli. Jeden z nich, student medicíny Willy Rogg, stihl bez jakýchkoli skrupulí pořídit fotografie havarovaného vozu, osudového stromu i královnina těla. Ihned je prodal agentuře Associated Press a ta je se ziskem prodávala dál. Jak nechutné! Vzápětí nechal král svrhnout automobil do řeky, aby mu nepřipomínal nejhorší den jeho života.

Foto: Pohřeb královny Astrid
Scherl, Public domain, via Wikimedia Commons

Po tři dny se mohli Belgičané poklonit své královně. Jejich počet se odhadoval na půl milionu a to v době, kdy Belgie celkem čítala osm milionů obyvatel. Královnino tělo spočívalo na loži z bílých květin, oděné do volných šatů z černého hedvábí, obličej a čelo ovázané obvazy zakrývající rány. Tisk nešetřil historkami o bezmezném zoufalství zraněného krále, ale i o tom, jak tři malá princátka nechápou, proč je maminka nepřichází pohladit a obejmout…

Byl vyhlášen třídenní smutek a 3. září se konal velkolepý obřad. Po něm král Leopold zavrhl protokol, odmítl nastoupit do připraveného kočáru a ač sám zraněn, doprovodil svou milovanou ženu pěšky do místa jejího odpočinku v kryptě královského zámku v Laekenu. V zájmu jejich tří dětí zakázal, aby se o Astrid byť jen promluvilo, její komnatu nechal uzamknout a ochraňoval skálu potřísněnou její krví.

Vilu ve Švýcarsku král prodal a na místě dopravní nehody v Küssnachtu nechal postavit vzpomínkovou kapli. V následujících měsících Belgii doslova zachvátila „astridmánie“, ne nepodobná té po smrti princezny Diany v roce 1997. Mládí, krása a smrt – to jsou témata, která odjakživa táhnou a nejen bulvár…

Foto: Kaple v Küssnachtu
Shutterstock

Zdroj info: Jean-Christophe Buisson: Poslední dny královen, 2017, Kamil Rodan: Ženy s korunou, 2017

Foto: Královský monogram Astrid Švédské
 Royal Crown of Belgium (Heraldic).svg (by Sodacan)., CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons