V mém věku by bylo poněkud naivní mluvit o životních kamarádkách. Navíc lidi, kteří prošli mým životem, dělím spíše na známé a lepší známé, případně kolegy a spolužáky a samozřejmě rodinu. Jestli je někdo, koho bych mohla nazvat kamarádem, nebo dokonce přítelem, pak jsou to tři lidé.
Jeden mi byl hodně blízko na střední škole. Ačkoli nás dělilo skoro půl republiky, vždycky mě podržel a pomohl z mých více či méně teenagerských trablů. Po dvou letech se pohádal se s mým přítelem, který nechápal náš způsob zábavy a smysl pro humor, ale kterého jsem se (možná trochu přehnaně) zastala a tím to hezké skončilo. Jsme v kontaktu, ale už to nikdy nebude jako dřív. Druhého blízkého kamaráda jsem potkala po škole. Já pracovala v Ústeckém deníku, on přišel na praxi. Byli jsme jako siamská dvojčata. Snad rok. Pak jsme se odstěhovali. Také jsme v kontaktu, ale „brácha“ už to není.
Čímž se dostáváme k té aktuální třetí osůbce. Jmenuje se Bára a poznala jsem ji na internetu. Je pro každou špatnost a asi právě proto, spolu trávíme tolik času. Neměla jsem jí ráda, ani maličko. A hodně dlouho trvalo, než si získala mojí přízeň. O to víc si jí ale vážím. Jednou se mě ptala, čím to, že jsem jí nemohla vystát. Myslím, že jsem ji neodpověděla úplně popravdě. Asi jsem měla říct tohle:
Bylo to tak před rokem, že? Bavila jsem se se svými známými a ty jsi tam vtrhla ve stylu: „Táááák jsem tady, všichni se podělejte. Protože já jsem nejlepší.“ Což je první věc, která mi vadí. Byla jsi nováček, což je věc druhá. V některých věcech mám ráda svůj stereotyp a ty jsi ho narušila. Rozvířila jsi stojaté vody a to se morousům jako já nedělá.
Já se držela diskrétně stranou, vedla vážné debaty skoro šeptem. A tebe bylo během pěti vteřin všude plno. Strhla jsi na sebe pozornost všech. V mladších vyvolala sympatie, ve starších ochranitelské pudy. Taková malá, něžná, bezbranná, která o sobě mluví ve zdrobnělinách. Na mě jsi působila jako naivní koketa a tenhle typ lidí slušně řečeno nepatří k mým oblíbeným. Mě se tam téměř všichni báli, vizáž drsňáka a zhrublý humor je zkrátka míň sexy. Ne, že bych ti záviděla. Ale byla jsi pro mě příliš hlučný vetřelec.
Řekla jsem ti rovnou, že u mě ti pšenka neporoste a tudíž si vyprošuji ignoraci. Chvíli jsi to vydržela. Možná dva měsíce. Ale pak jsi to zkusila zase. A šla jsi na to chytře přes věci, pro které mám slabost – fotky, retuše, grafika. Ty potvůrko! :-) Tehdy jsem se s tebou (nejprve proti své vůli) dala do řeči. O něco později se ta řeč protáhla na několik hodin, ze kterých vyplynulo, že naše životy jsou si neuvěřitelně podobné, jenom ten život každou z nás zformoval úplně jinak. My dvě jsme zkrátka jako oheň a voda. Tak jiné a přesto tak podobné. Jakkoliv jsem tě neměla ráda, o to víc teď mám :-)
Nový komentář
Komentáře
Barushenka — #3 nafoukaná a arogantní? Pfe
Takže je to úplně stejné, jako to popisuje delfi.na :))
A když se teda k tobě už můžu veřejně hlasit,tak se teda hlááásííím moje nejmilovanější Eewee ...
Jsem strašně ráda, že jsem tenkrát na ten chat "jako velká voda" vlítla :-)
Vždyť víš, pro mě jsi byla ta nafouganá,arogantní ebe, která mnou pohrdala a já,jako nevycválané mládě, netušila jsem proč :-)
Teď už je mi to jasný a v místnosti se chovám k mlaďasům stejně, jako ses ty chovala ke mě:-) Takový náš koloběh :-)
Mám tě moc ráda eewee...A naše rozhovory? Nemají chybičku !!!!! =-*
Moc krásně napsáno, slečno Evičko :-) Slzičky dojetí svlažily mou tvář :-)
mno jo, to chápu. Taky jsme jednu takovou "neměla ráda", protivná byla a chtě nechtě jednou jsme byly nuceny sedět spolu u stolu a tak si nějak začaly povídat a já zjistila, že vlastně ona je úžasná, zábavná, prostě moje krevní skupina. Mno a z ní zase vylezlo, že mě taky neměla ráda, prý jsem na ni působila přísně a nafoukaně a že prý taková vůbec nejsem.
Tak vidíte, jak zdání klame.