„Když začaly kamarádky rodit jako ne běžícím pásu, cítila jsem se nějakou dobu trochu mimo. Řešily hlavně děti a já jako bezdětná jsem neměla moc čím přispět do debaty. Vídat jsme se nepřestaly, ale bylo patrné, že se mi vzdálily. Když jsem konečně otěhotněla, byla jsem radostí bez sebe nejen kvůli miminku, ale i kvůli tomu, že budu mít s kamarádkami opět společné téma. To jsem se ale docela spletla,“ tvrdí Klára.
Foto: Shutterstock
Pokud si Klára stěžuje na něco ohledně mateřství, třeba na to, že její holčička nechce moc spát a ona s ní každou noc nachodí po bytě kilometry, aby ji utišila, její kamarádky to jen zlehčují a smějí se tomu.
„Pořád od nich slyším, že si nemám stěžovat, protože mám jenom jedno dítě. Jedno dítě prý není žádná extra starost, mám počkat, až jich budu mít víc jako ony a potom teprve něco říkat,“ popisuje Klára.
Ta je jako prvorodička z řady věcí vyplašená, ale snaží se zajímat o to, co je pro její holčičku nejlepší. Zkrátka chce udělat maximum, aby si potom nemusela někdy vyčítat, že něco zanedbala. Preventivně ji třeba objednala k fyzioterapeutovi, aby věděla, že se vyvíjí, jak má apod. Už teď je třeba rozhodnutá, že až začnou s příkrmy, bude její holčička dostávat jídlo do ruky a pojedou tedy takzvanou metodu BLW.
„Jen jsem se o tom kamarádkám zmínila, hned se mi vysmály. Prý budu ráda, když budu krmit lžičkou a nebudu muset uklízet nepořádek z BLW. Chovají se prostě jako supermatky, které mají patent na rozum a všechno ví nejlíp, protože já mám zatím jenom první dítě. Dávají mi spoustu nevyžádaných rad, dělají si legraci z mého přístupu a nerespektují mě, protože jsem matkou přeci jen pár měsíců. Myslela jsem, že nás dá mateřství dohromady a spíš mezi námi vyhloubilo ještě větší propast. Jenže jiné kamarádky nemám a nevím, jak bych je teď asi sháněla,“ zoufá si Klára.
Zdroj: respondentka Klára
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Já si paradoxně našla dost kamarádek až díky dětem.
Klára je na svých kamarádkách asi závislá když o jejich přátelství ještě pořád usiluje. Měla by se od nich odstřihnout a věnovat se rodině, třeba časem najde kamarádky nové které se jí nebudou vysmívat.
To jsou ale starosti! Nikdy jsem žádné "kamarádky" neměla. Jen spoustu spolužaček a známých. Když jsem měla dítě, tak jsem se věnovala dítěti. Na "kamarádky" jsem neměla čas. Hodně žen je málo sebekritických a jsou "nejlepší matky" také někdy "nejlepší kuchařky", všechno dělají nejlépe. To by moje holka neudělala. To můj syn, ten je ... chytrý, nadaný, dobře se učí, prostě samé chvály. Mnohým matkám bych, možná, jejich děti záviděla, kdybych je neznala osobně. Kamarádství mezi ženskými neexistuje. Navzájem si závidí a jedna před druhou se vyvyšují. Nedávno měla jedna sousedka sebou vnoučka a ten byl agresivní a vulgárně se vyjadřoval - tříletý capart. Když jsem ho napomenula, jeho babička mi sdělila, že ONA vychovala 4 své děti, takže ona má s dětmi zkušenosti, ne já, která má jen 2. Tak jsem jí odvětila, že u děcek nezáleží na kvantitě, ale spíše na kvalitě. Tou kvalitou, že se moc chlubit nemůže a tu kvantitu, tu asi moc svým vědomím neovlivnila.
Hlavu hore... kamarátky už asi zabudli, aké to je mať 1. dieťa... a že tiež občas prepadali panike.. ak im vaše "fňukanie a panikárenie" ide na nervy a obťažuje ich tak si ich môžete zo zoznamu kamarátiek vyškrtnúť....:-D
Nebo zkusit se přestat tím dítětem tak zabývat a nečíst všechny rady na webech. Řídit se vlastním rozumem. Ty kamarádky to evidentně už pochopily.
Já si vždycky myslila, že když má žena vlastní rodinu a dítě, už ty kamarádky nejsou důležité. Sejít se u kafe, odreagovat se od dětí, to jo. Ale vypadnout z domácího kolotoče a ještě ho pak probírat na návštěvě, to je pěkná otrava. Kamarádi mají obohacovat, ne deptat.
Jsou slepice chytrolinky vykašlala bych se na a našla si nové kamaradky
Otázka je, jestli Klára svým kamarádkám necpe svoje názory jako jediné správné a nepovyšuje se nad ně, že ona jediná ze všech ví, jak se o děti starat a ony že to celou dobu dělají špatně, když několikaměsíční dítě ani neobjednaly k fyzioterapeutovi. Pokud se Klára tváří, že pojedla to příslovečné Šalamounovo to ono, když je teď ta MATKA, no tak se nedivím, že se jí smějou. Smála bych se taky. Jen tak mimochodem - existují stovky témat, netýkajících se dětí a jejich výchovy. Kamarádky - všechny čtyři - by si snad mohly najít i jiné společné náměty rozhovorů, než jen potomstvo. Asi toho zas tak moc společného už dávno nemají.
Kláro, jako stará matka nevím, co je Vámi popisovaná metoda, ale je fakt, že pokud to vnímáte, jak popisujete, nechovají se kamarádky ohleduplně, citlivě a přátelsky. Na druhou stranu jim asi jdete na nervy tím, že s nimi rozebiráte možná až příliš detaily všeho kolem dítěte. Ony už to mají odžito, tak si myslí, že mají patent na rozum.A že dvě děti dají práce víc, než dá jedno, to je samozřejmě jasné. Pokud tedy to jedno není nějak handicapované a ty dvě zdravé. Vemte to tak, že opravdového kamarádství by se neměly dotýkat rozdíly mezi lidmi. Já mám taky několik skupinek kamarádek. Minulé setkání...známé se skutečně léta...se do mě nečekaně pustily za to, že jsem že města, usazená odjakživa v teplém a ony co se doma nadřely, když jsou z vesnice. Bylo mi to neskutečně líto. Zatímco ony zůstaly s rodiči v domě, já co si neudělala, to jsem neměla. Vše od a do z jsme museli koupit. Jestliže někdo chová dobytek, je to jeho volba. Jejich rodiče ho měli. Ony ne. Dá to práci. Na své bydlení jsem si doslova krvavě našetřila, pracovala mnohem déle, než ony, zahradu mám velikou a na rozdíl od nich v pořádku. A na rozdíl od nich jsem prodělala ošklivou nemoc a po ní se vrátila makat, jak nejdřív to šlo. Takže stejně jako ve Vašem případě...tohle nejsou správné kamarádky. S nimi asi nemá cenu rozebírat nic, co máme jinak.
Kláro, tak jim to řekněte a bude klid. Nemají patent na rozum, ale trochu víc zkušeností. Nebo se jich zeptejte, jestli jim máte říct, že jedna má třeba nadváhu, druhá zlobivé děti a třetí doma binec a dávat jim nevyžádané rady co s tím udělat. A s tím bincem z BLW mají pravdu, viděli jsme to na dovolené, dítě házelo jídlo kolem sebe, rozmatlávalo po stole, opravdu mu nedali ani talíř, ohromně hygienické,
jediný kdo byl v klidu tak matka, ani otec se moc netvářil, když mu přistály špagety na klíně.
Kamarádky by taky měly mít respektující přístup a pochopení, to přeci dělá kamarádku kamarádkou. Pokud se tak nechovají lépe se zaměřit na něco jiného v životě!