
Foto: Shutterstock
Stačí prý na několik desítek sekund vystrčit jazyk a tělo se začne uvolňovat. Zní to zvláštně? Možná. Přesto se za tím skrývá velmi zajímavý příběh. Jazyk totiž není jen nástroj, díky kterému mluvíme, chutnáme nebo polykáme. Ve skutečnosti jde o jeden z nejsložitějších svalových orgánů v lidském těle. Ovlivňuje dýchání, držení hlavy, práci čelistí, kvalitu polykání, a dokonce i některé aspekty držení těla. Přesto mu většina z nás věnuje pozornost pouze tehdy, když si omylem kousneme do špičky.
Jazyk jako zrcadlo našeho napětí
Možná jste si toho nikdy nevšimli, ale když jsme ve stresu, jazyk bývá často stažený a napjatý. Někdo ho tlačí proti horním zubům, jiný proti patru. Často se přidává sevřená čelist, napětí v obličeji nebo ztuhlý krk. Podle odborníků na meditaci a práci s tělem není jazyk jen pasivním pozorovatelem stresu. Může být jedním z míst, kde se psychické napětí doslova ukládá. A protože je propojený se svaly obličeje, krku a čelistí, může jeho uvolnění přinést pocit celkového zklidnění.
Právě na tom stojí technika, kterou po staletí využívají některé jógové tradice. Její princip je překvapivě jednoduchý, vědomě uvolnit jazyk, nechat ho spočinout volně v ústech a pozorovat, co se děje s tělem. Mnoho lidí popisuje, že se během několika okamžiků uvolní ramena, změkne výraz obličeje a zpomalí se dech. Není to žádná magie. Když tělo přestane držet zbytečné svalové napětí, mozek dostává signál, že bezprostřední nebezpečí pominulo.
Virální trend doporučující vystrčit jazyk na přibližně čtyřicet sekund zatím nemá silnou vědeckou oporu. Odborníci však upozorňují, že samotný princip nemusí být úplně mimo. Když uděláme něco neobvyklého a zaměříme pozornost na konkrétní tělesný pocit, přerušíme kolotoč myšlenek, který často stres doprovází. Psychologové tomuto procesu říkají uzemnění neboli grounding. Jde o techniku, která pomáhá vrátit pozornost do přítomného okamžiku.
Vystrčení jazyka je natolik nezvyklý pohyb, že mozek na chvíli přestane řešit pracovní e-maily, termíny nebo nekonečné scénáře. Pozornost se přesune k tělu. A právě to může být důvod, proč někteří lidé po této jednoduché aktivitě pociťují úlevu. Neznamená to, že by jazyk fungoval jako zázračný vypínač stresu. Může však být jedním z nástrojů, které pomohou přerušit spirálu napětí a vrátit nás zpět do přítomnosti.
Jazyk a náš vnitřní hlas
Existuje ještě jedna zajímavá teorie. Většina lidí si totiž v hlavě neustále vede tichý vnitřní dialog. Když přemýšlíme, plánujeme nebo si přehráváme rozhovory, mozek často využívá mechanismus podobný skutečné řeči. Výzkumníci tento jev označují jako subvokalizaci. Když nemluvíme nahlas, náš jazyk a drobné svaly řečového aparátu vykazují jemnou aktivitu. Právě proto někteří učitelé meditace tvrdí, že uvolnění jazyka pomáhá zklidnit proud myšlenek. Když jazyk přestane spolupracovat na vnitřním monologu, může se mysl na chvíli ztišit. Ať už je vysvětlení jakékoliv, mnoho lidí potvrzuje, že zaměření pozornosti na jazyk je překvapivě účinný způsob, jak se rychle dostat z hlavy zpět do těla.
Význam jazyka však nekončí u stresu. Moderní výzkumy ukazují, že správná funkce jazyka souvisí s kvalitou dýchání, polykáním i zdravým vývojem čelistí. Odborníci na myofunkční terapii upozorňují, že poloha jazyka může ovlivňovat způsob, jakým dýcháme, a tím nepřímo i kvalitu spánku. U některých lidí se navíc vyskytuje takzvaná zkrácená podjazyková uzdička, která omezuje pohyblivost jazyka. Tento stav může komplikovat kojení, výslovnost některých hlásek nebo správné fungování ústní dutiny. V takových případech je vhodné řešení konzultovat s odborníkem.
Zdroje: PMC, Womans brain health, Very well health, Spokesman


Nový komentář
Komentáře
Tak asi to není nic převratného. Mnoho přírodních národů používá gesto vypláznutého jazyka z různých důvodů s různým významem, a funguje jim to. Proč ne.
Ve střední Evropě to, zdá se, lidé činí doma v soukromí, protože na veřejnosti obvykle moc lidí plazících jazyk nevídám. Pokud to tak zůstane, nemám problém. 