Další příspěvek dokonce i s fotografiemi poslala čtenářka s nickem Kaylie. My jí děkujemem a vy si přečtěte dva vtipné příběhy na jedno téma
Milé příznivkyně snědé pokožky, také jsem ráda opálená, jinak jako bledule se nelíbím sama sobě. Chodím i do solária, rozumně, letos jsem nechodila a jak mi to chybí ještě teď, čerpám v zimě - počínaje lednem - kůru i tím světlem. Hrozně mne to uklidňuje, prohřívá a dodává energii a to takovou, že jsem tam i několikrát usnula!
Ať mi všichni vlezou na záda se spálenou pokožkou, nezdravými a starými zářivkami, měla jsem známou, tak vím, kam jsem vlezla. Beru Betakaroten, po návštěvě jisté nejmenované firmy, jsem těmito přípravky, jen za foto v jejich cizím katalogu a malý rozhovor, dostala od samotného ředitele krabici na kolik let, všeho možného, naštěstí expirace až do roku 2013. Celá rodina byla zavalená....
Jelikož jsem ale nebyla toho času v Praze, ale „chalupařila“, trochu jsem se vyděsila, oni byli ochotni jet sem, a hrozně se jim tu líbilo! Měla jsem radost, ono tu krásně je, ale přece jenom pan ředitel takové známé firmy a z bohaté cizí země je zvyklý asi na něco jiného... možná proto byl nadšen nedotčenou přírodou a hezkým českým městečkem.
Jsem neplavec, trpící fobií z vody, ale lehnout si k moři mi nevadí. Ani k rybníku, smočím nožku a vy tam ve vodě si dělejte, co umíte, já si sním na břehu a nechám se laskat sluncem, jen mi dejte pokoj.
Horší to bylo v Tunisku. Všichni opálení a já, která jsem brunetka a pigmentu mám dost, opalování bez problémů, nespálím se, jen zhnědnu, nic a nic.... bílá jak lilie. Všichni na mne pohlíželi, proč se neopálím, já zuřila, opalovací krémy používám opravdu jen velmi vyjímečně a zjara jsem byla opálená ze solária jako naše „menšina“.
Jak je to možné, že by to solário, či Beta karoten? Tak přišlo radikální řešení! To by bylo, aby nebylo! Za poledne, když se všichni klidili do chladu pokojů, já vylezla na slunce, bez krémů, lilo ze mne jak z vodotrysku, na který jsem měla výhled, a OPALOVALA SE !!!! Večer jsem zrudla a manžel šílel.
Zbytečně, druhý den jsem se pro jistotu mázla těmi předraženými patlaninami a byla krááásně hnědá, zas všichni koukali, kde že jsme k tomu přes noc přišla. Pak už jsem se opalovala dobře, s rozumem a přijela domů jak podruhé narozená, odpočatá a snědá!
Teď mi sice sluníčko nějak nedělá dobře, ale to snad přejde, dnes je tak ošklivě a zas nejsem spokojená. Nejhezčí příběh byl (jsem potvůrka z čeledi škodolibých), když jsem se v rámci „opalování „ pobavila na účet mého syna a jeho moudré nastávající.
Mají v oblibě masáže zad, tak jak je chvilka, už jeden leží na břiše a druhý koná odbornou (nikoliv erotickou, v noci nevím...?) masáž. Jednou u nás byli a skorosnacha zapomněla taštičku s patřičnými krémíčky, olejíčky a emulzemi doma! Oh, jak byla nešťastná, taková tragédie!
No, já jsem fakt zavalená kosmetikou všeho druhu, já snad mám i pánskou, ale kdyby se troubelínka zeptala, nic se jí nestalo.... Ne, ona je přece sama chytrá dost, vždyť to dává dostatečně najevo. Popadla pleťové mléko a už to jelo. Druhý den jsme s manželem vstali, vyvalili oči a propukli v hrozitánský smích.
Naše přechytřelinka se netrefila. Netušila, že krátce před tím jsem si koupila drahé samoopalovací mléko, vychválené mnoha přítelkyněmi a fakt kvalitní, chytá dobře a nenechá fleky, navíc je přirozené barvy opálené pokožky.
Jenže to naše dívčina nevěděla a masírovali se o sto šest. Dokonce jsme viděli, kde všude...pardon, to jsem nechtěla.
Vypadali, jakoby chytili nějakou nepravidelnou žloutenku, neznámého druhu, zvlášť půvabně vypadali v obličeji, neb se natřeli na noc a moc to nerozmazali. Fotit se nenechali, věčná škoda, po letech by se řehtali jak koně. Dlaně měli též kouzelné, no naše flekatá omladina musela zůstat, vzít si volno a ono to za pár dní trochu zmizelo, takže mohli mezi normální lidi, aniž by kdo zděšeně prchal.
Nabízela jsem jim koupel v Savu :-), s prádlem mám dobré zkušenosti, nechtěli. No asi jim nevoní:-))) Ještě mne pokárali. Inu, ono se vyplatí se zeptat třeba někdy na něco skorotchýně, já je nesežeru a tak se vytrestali sami. To je tak, když si někdo myslí, že ví všechno a je dokonalý, život ho přesvědčí, že tomu vždy tak není.
Krásné slunečné léto, hezkou dovolenou bez jakýchkoliv komplikací a snědou, krásnou pokožku všem přeje Kaylie
Moc vtipná příhoda, škoda, že nemáte tu fotku, abychom se také pobavili
Máte také nějakou historku spojenou s opalováním, milé ženy-in? Už jste se někdy spálila? Poučila jste se? Co děláte pro zdravé opalování? Také zobete Betakaroten? Natíráte se krémy s vysokými faktory? Nebo na slunce nechodíte vůbec? Napište nám o svých zkušenostech-dobrých i špatných se sluncem.
Nový komentář
Komentáře
Jak já bych ladila s tou dlažbou!
Dante Alighieri — #2 Jo, to bych byla přišla o foťák i mladé......ja zuřili, no já ji, za jejich "chytrost" nemohu.
A nemyslete si, že ležím u moře, jen u dětského brouzdaliště!
Dodám ještě, že jsem měla foto, kde jsem hrůzou ochrnutá, si podřepla, rozmáchla ruce (jako že plavu), aby všichni doma viděli HRDINKU a nějaký 12letý puberťák si udiveně stoupl vedle mne, osel jeden!
Manžel to fotil, abychom se mohli chlubit, jak plavu a houby, on mi fotku takto zkazil, bohužel ji nemohu najít, ale jednou možná....když ji vidím půl hodiny nejsem k zastavení, jak se směju, no to se musí prostě vidět!
Smrtelná hrůza v očích, vykulený kluk vedle mne, vody po kolena a já "plavu" ve vlastní hrůze, to prostě nemá chybu!
