Tak, a blíží se Štědrý večer.

Čas, kdy se připraví obrovská hostina a uštvaná hospodyně s rukama udřenýma až u ramen zasedne k rodinnému stolu a během jídla přemýšlí, jak vyřeší problém rodinné kasy, totálně vyčerpané nákupem dárků.

Nebo ne? Taky máte pocit, že v poslední době je módou kritizovat ty, kdo chtějí prožít Vánoce stejné jako za dob svého dětství?

Podívejme se na to, co se vlastně považuje za tradiční model.

Stromeček? Jistě, ten je nezbytnou dekorací vánoční nálady. Tradičně je to uříznutý stromek z lesa, který se pro tento účel speciálně pěstoval - je ho jistě škoda, ale není to, jako kdysi, vršek mladého stromu, který se takovým zákrokem nenapravitelně zmrzačí - pokud nezahyne. Než si vezmeme „zaručeně čerstvý“ stromek od šikovného kolegy, měli bychom se zajímat, jak ho kolega získal, protože pěstované vánoční stromky se „nastojato“ obvykle neprodávají. Umělý stromek je řešení na mnoho a mnoho let, jenom škoda, že vypadá pořád stejně. Ekologickým řešením je ovšem stromek v květináči, který přijde po svátcích zpátky do přírody. Pro podobnou nádheru ovšem musíme mít podmínky - mimo jiné se stromek musí postavit ve velice chladné místnosti, která jde dobře větrat, takže ve dvoupokojovém minibytě to nepřipadá v úvahu, pokud tam kromě stromečku mají bydlet i lidé. A krásným, levným a nenáročným řešením je vánoční kytka - větvě jehličnatých stromů ve váze, nazdobené stejně tak jako stromeček - snad až na tradiční hvězdu na špici. Protože stromky se v tomto období prořezávají, není to až takový přepych, za jaký se to běžně vydává.

Cukroví? To je jistě také nedílným koloritem Vánoc - a dá se napéct poměrně jednoduše - abychom mohli mít dvanáct tradičních druhů, můžeme smíchat kupované s domácím nebo upéct několik podobných druhů s různými náplněmi.

Kapr, salát a vůbec večeře? Tady vám poradím jen jedno: udělejte si Vánoce několikrát do roka. Pokud totiž získáte praxi, nebude vaření večeře zdaleka takovým hororem, jako když jednou za rok dostanete do kuchyně cosi příšerného, šupinatého a navíc s žábrami, co s despektem zírá na vaše marné pokusy o slavnostní menu.

A ty nešťastné dárky? Tak to už je plně ve vaší kompetenci… V některých rodinách se dávají dárky drahé a velké, kterými se má rodina oslnit, v jiných se dávají drobnosti, které se pečlivě vybírají dlouho dopředu tak, aby udělaly co největší radost. Bývá zvykem domlouvat se na nich dopředu, aby se nesešlo deset stejných krabiček se stejným obsahem. Hádejte, co potěší víc?

Organizace Štědrého večera je úplně na vás. Nenechejte se otrávit tvrzením hlasu v rádiu, že Štědrovečerní večeři už máte jistě dávno za sebou - hlas v rádiu se otravuje na šichtě a jedl by, až by brečel… A když nemůže on, aspoň provokuje ostatní. Kdo vaří, rozhoduje i o času jídla - a tak se k večeři zasedne tehdy, až je kuchařka vydýchaná, uklidněná a má jistě všechno hotové. A kdo má hlad dřív, může přijít pomoct - práce se jistě najde. Pozor jen na to, aby se nestalo to, co se pravidelně stává u nás - že se totiž vyčerpá prostorová kapacita kuchyně, a mně nezbývá nic jiného, než radit ode dveří.

A když jsme byli kdysi na návštěvě u příbuzných, překvapila mě jejich tradice: děti si na Štědrý večer samy nazdobí stromeček a ráno na Boží hod pod ním najdou dárky…  

        
Reklama