Ale není tomu tak, jsou pouze více slyšet. Většina rodičů se zatím stále kloní k očkování. A mnoho z nich i k tomu nepovinnému.
Právě přes argumentaci protivakcinačních hnutí úplně zapadlo, proč vlastně maminky očkují.
Očkování chrání lidské životy
Asi nejvýznamnějším faktem je, že očkování každoročně zachrání životy více než 2 milionů dětí na celém světě. Na místě je určitě otázka, zda je nutné očkovat proti tolika nemocem a v tak útlém věku. Jednotlivá očkování jsou u dětí zařazena v tom nejexponovanějším období pro dané onemocnění. Děti jsou nejohroženější během prvního roku, kdy se jejich imunita teprve buduje, proto průběh onemocnění je ve většině případů velmi vážný. To je hlavním důvodem, proč je dětem v tomto období věku aplikováno nejvíce vakcín.
Proti čemu a proč maminky očkují i nad rámec povinného očkovacího kalendáře?
Právě proto nás zajímá názor rodičů, kteří se rozhodli mimo povinného očkovacího kalendáře přidat svým dětem i další vakcíny. Riana Kvačková maminka dvou dcer jsou s manželem v otázce očkování naštěstí ve shodě: „Rádi cestujeme, a proto jsme se rozhodli využít pro děti všechny možnosti nepovinných očkování. Důvodem je, že považujeme očkování obecně za skvělou prevenci vůči nemocem a v budoucnu chceme i s dětmi hodně cestovat. Nadto naše děti očkování dobře snáší a proto nebyl, a doufejme nebude, důvod obávat se nežádoucích reakcí. Vznik nežádoucích účinků považujeme proto za méně rizikové než nenechat děti očkovat vůbec. Nepovinná očkování jsme se snažili vždy absolvovat v mezidobí mezi povinným očkováním. Dcery jsou očkovány proti tuberkulóze, klíšťové encefalitidě, pneumokokové a meningokokové nákaze, žloutence typu A. U mladší dcerky jsme zatím nemohli z důvodu věku aplikovat vše výše uvedené, ale máme to v plánu.“
Se stejným názorem jsme se také setkali u maminky čtyřleté dcerky, Líby Drdákové. „Jsem člověk, který hodně dbá na prevenci a zajímají ho i názory ostatních. V rodině máme lékaře, dokonce primáře dětského oddělení. S prevencí souvisí dle mého i nepovinné očkování. V tomto případě se řídím selským rozumem. Kromě povinných očkování jsem nechala dceru očkovat proti pneumokokové infekci a planým neštovicím. Já je totiž měla třikrát. A zatím poslední z nepovinných očkování bylo proti žloutence.“ A proč se paní Drdáková pro očkování rozhodla? Rodina často cestuje a dcera se neustále pohybuje v kolektivu. Za rizikové považuje i to, že bydlí v Praze, kde je možnost nakažení, díky velkému množství lidí, větší.
A jak to u dětí vypadalo stran nežádoucích účinků?
„Děti měly po očkování občas mírnou reakci v podobě zvýšené teploty, kterou jsme řešili lékem proti ní, únavu nebo lokální zarudnutí. U očkování proti TBC se objevil drobný vřídek v místě vpichu,“ popisuje Riana. Druhý den po očkování již byly podle ní zcela bez reakce. Líba si reakcemi není zcela jistá: „Asi teplota, ale tu řeším až od 38 stupňů. Spíše si pamatuji všechny ty boule a odřeniny, které jsem u našeho živého dítěte ošetřovala než reakce po očkování.“
Víte, že svým očkováním nesobecky chráníte i děti, které očkovány být nemohou?
Víte, co je kolektivní komunita? Kolektivní imunita funguje tak, že zdraví jedinci, jejichž imunitní systém je schopný očkování zvládnout, chrání i ty jedince, kteří z nějakého důvodu vakcinaci podstoupit nemohou. Proto se v mnohých rodinách zvláště v zahraničí setkáváme s tím, že si rodiče a prarodiče doplňují očkování na přenosné choroby právě v období před narozením miminka. Tedy pro období, než může být samo před nemocí preventivně chráněno právě očkováním.
A jak jste na tom s očkováním vy, milé maminky a milí tatínkové?
Nový komentář