K našemu pravidelnému občasnému rozhovoru tentokrát přijal pozvání mořský koník. Pravda, pozvali jsme ho už před deseti lety, ale dostal se sem až dnes. On je totiž pravděpodobně nejpomalejším živočichem na světě.

Co je ale zajímavé, že je současně i živočichem nejrychlejším, takže je vlastně i mistrem paradoxu.

A to zdaleka není všechno. Do redakce jsme si pozvali pana koníka. To proto, že do ženského magazínu mnohem lépe zapadne. Zase nějaký paradox? Tak trochu.

On totiž pan koník je právě ten, kdo si s vámi nejfundovaněji může popovídat na téma: Jaké to je porodit?

s

Opravdu?
Ano, opravdu. U nás mořských koníků je to tak, že těhotný je muž. On také rodí potomky.

A jak se to stane?
Začínáme svatebním tancem. Muž koník a žena koník proplétají své ocásky a plavou společně. Vypadá to jako váš tanec, ale vlastně jde o to, abychom co nejlépe harmonizovali svá tělíčka a mohlo bez komplikací dojít k předání vajíček.

A jak dlouho tančíte?
Zhruba jednu vaši pracovní dobu. Tedy osm hodin. Náš svatební rituál končí ve chvíli, kdy paní koníková vsune svá vajíčka do kapsy v těle pana koníčka. Tady jsou pak oplodněna.

Zajímavé, tátovi pak tedy roste bříško?
Ano, táta se také o vajíčka stará, dokud se nevylíhnou, a stará se i o mláďata. Musí například regulovat slanost vody v kapse, a tím své maličké pomalu připravovat na život ve volném moři. Je to hodně energeticky náročná práce!

A porod?
Když přijde čas, táta svalovými kontrakcemi porodí malý potěr do vody.

Pořád nevím, co dělá maminka?
No, nic. Od té chvíle se už rodiče mořských koníků o své malé potomky dále nestarají. Mladí koníci jsou tak vydáni nebezpečí hrozícímu od predátorů, nebo je mohou strhnout mořské proudy, když se dostanou příliš daleko při hledání potravy.

To je smutné, a kolik jich tak přežije?
Bohužel méně než pět jedinců z tisíce! Ale oproti jiným druhům ryb je to ještě dobré skóre. To proto, že se tátové starají o potěr ve své kapse. Jiné ryby opouštějí svá vajíčka bezprostředně po oplodnění.

Ryby?
Ano, mořský koník, jakkoli to tak nevypadá, je ryba.

Za co jste získal titul nejlínější tvor?
My se opravdu skoro vůbec nepohybujeme. Většinu času stojíme ve vodě, u dna, držíme se chápavými ocásky za řasy či rostliny a zůstáváme téměř bez pohybu.

A nejrychlejší?
No, to je moc zajímavé. Totiž lidští vědci doposud netušili, jak vlastně lovíme kořist. My jsme dravci, víte? Až na to přišli náhodou, když se dívali na zpomalené záběry koníka poklidně stojícího u dna. Mysleli, že ho natočili v klidu a bez hnutí.
Jenže zpomalený záběr jim ukázal, že tento můj kolega mezi tím dvakrát ulovil kořist. Vymrštění čumáčku trvá 5,4 setiny sekundy,a to prosím nezaznamená ani lidské oko, a ani ona kořist. Máme ocenění jako nejrychleji lovící tvor na Zemi.

hTo je úžasné. Mohl byste nám to ukázat? Jen tak?
Ano.

A ukázal byste nám to tedy?
Už jsem to ukázal dvakrát.

????

No, asi ukázal. Chtěl byste našim čtenářkám něco vzkázat, pane koníku?
Jestli mohu... rádi bychom požádali, aby si lidé, majíce přece různé prostředky, laskavě vyráběli naše podobenky z gumy nebo jiných materiálů.

Nelovte koníky proto, abyste je vysušili a prodávali u moře jako suvenýr. Je nás málo a čím dál méně.

Ani si naše vylouhovaná tělíčka nekupujte, prosím. Domnívám se, že kdyby nebyla poptávka, tak i nabídka by vázla. To by nás zachránilo před vyhynutím.
Jsme v červené knize. Díky.

Foto: George Grall/NG Image Collection

Reklama