S Danielou se známe od střední školy, seděly jsme vedle sebe, kamarádily se i po škole a doteď se naše rodiny často navštěvují,“ říká na úvod svého příběhu usměvavá prodavačka Andrea, kterou těší, že ve svém životě má tak dlouho spřízněnou duši. Bohužel se poslední dobou nad letitým přátelstvím stahují mraky...

Foto: Shutterstock
 
Je to asi hloupost, kterou bych se nemusela zabývat, ale jelikož se jedná o mojí nejlepší kamarádku, s kterou jsme prožily mnohé, mám v sobě kvůli tomu obrovský konflikt,“ dostává se pomalu k problému, který ji trápí, Andrea. Už nějaký ten pátek si totiž všímá, jak je její kamarádka svým chováním čím dál více podobná své matce. Na tom by ostatně nebylo nic divného a možná ani nepatřičného, kdyby nevěděla, jak moc její kámoška s vlastní matkou roky bojovala a jak jí – právě kvůli jejímu chování – vlastně celou tu dobu pohrdala.
 
Abyste rozuměli, Danielina maminka není zlá, ale je to taková ta afektovaná a neupřímná osoba, která nám vždy svým chováním neskutečně pila krev. Každého pomlouvala, se všemi manipulovala, včetně své dcery a muže. Lhala bez mrknutí oka a přitom se tvářila jako by sama byla svatá. Pro nás – holky v pubertě – představovala přesně ten model, do kterého bychom nikdy nechtěly dorůst,“ rozpovídá se Andrea, která se ještě dnes ošklíbne, když si vzpomene, jak její nejlepší přítelkyně přinášela vždy nové historky napsané životem. A jak mnohé také sama zažila při četných návštěvách.
 
Nikdy jsme nepochopily, jak to šílené chování zvládá a hlavně přijímá Danielin tatínek. Byl to pro nás tehdy z našeho pohledu starší člověk s nekonečnou trpělivostí vůči své excentrické manželce a pubertou zmítané dceři,“ usměje se Andrea při vzpomínce na noblesního pána, který vždy tak láskyplně vzhlížel ke své ženě a obrovskou náruč lásky věnoval i své dceři. Asi i díky tomu byla Daniela velmi dlouho pohodovou holkou a později ženou.
 
Ale geny prostě nepřečuráš,“ řekne věcně Andrea a zamračí se při pomyšlení na to, jak se její kamarádka změnila a jaké utrpení představovalo několik společných dní, které nyní obě rodiny spolu strávily. „Měla jsem chuť s ní začít třást a připomenout jí, co jí tak vadilo na vlastní matce, ale neudělala jsem to. Bála jsem se, že bych pokazila naše přátelství. A že třeba může být chyba u mě, že já jsem přecitlivělá na to, když vidím, jak někdo manipuluje s ostatními členy domácnosti a ne vždy říká celou pravdu,“ uzavírá své vyprávění mladá žena, jež vypadá, že je po dnešní veřejné analýze příběhu rozhodnuta tohle u své kamarádky přejít bez poznámek.

Čtěte také:

Reklama