V rozpálených ulicích měst se tetelí vzduch, dusno, že by se dalo krájet a mezi tím vším tisíce unavených lidí, které do toho vedra vyhnaly povinnosti.
Venku na ulicích se to dá nazvat letní atmosférou, v dopravních prostředcích je to peklo.

Například: sedím, nade mnou stojí paní a drží se vrchního madla.
V podpaždí hustá, potem slepená a náležitě páchnoucí bambeřice. Soustředěně pročítá plakátek Rexony s nápisem „Něco je ve vzduchu, ujistěte se, že to nejste vy!“
Druhý den ji potkám zas.
Neujistila se a čpí dál. A není sama.
Jízda městskou dopravou v parných dnech je utrpením pro náš čich.
Stejně můžeme trpět i v neklimatizovaných kancelářích s bezohlednými nebo nedůvtipnými kolegy.

Dřív jsem se tázala, proč tito lidé dopustí, aby právě takto omezovali své okolí. Nevadí jim, že páchnou, není jim divné proč je kolem nich tolik místa a lidé odvracejí hlavy, nebo o tom nevědí a myslí si, že je všechno v pořádku? Chápu, že o tom třeba nemusí vědět, ale proč alespoň nepochybují? Proč je nenapadne, že ryba, host a propocená košile třetí den smrdí? K jednoznačnému názoru na věc jsem se nedobrala.

Pak jsem slyšela vyprávět svého přítele o lidech v Brazílii. Můj přítel je ze skupiny lidí, kteří vždy a za všech okolností voní. Ale v Brazílii bylo opravdové vedro a on byl i přes svůj důsledný boj s potem přesvědčen, že smrdí nejvíce ze všech. Jaké totiž bylo jeho překvapení, když pozoroval Brazilce, jak svěže voní i ve 40 stupňovém vedru, jak mají načesané hlavy a propocené koláče abyste pohledali.

Myslím, že rozdíl mezi nimi a námi je v tom, že u nich jsou vedra častější a větší, a tak měli více času si za:

a) přiznat, že pokud s pocením a hygienou v horku nebudou nic dělat, budou jistojistě zapáchat i oni osobně a ne jen ti druzí.

b) zjistit, jak na to.

Faktem samozřejmě je, že tady nejsme v Brazílii, ale proč se nepoučit?

Jak tedy být svěží, co jen to půjde?
Je třeba vědět, že to, co páchne není pot sám, ale bakterie, které postupem času rozkládají některé složky potu, čímž právě ten nepříjemný zápach vzniká.
Zde je nutné zdůraznit, že se to neděje hned, ale postupem času.
Čím déle tedy dovolíme těmto bakteriím s naším potem pracovat, tím výraznější bude výsledek jejich práce. V těchto hodně parných dnech je lepší používat spíš antiperspiranty, které se od deodorantů liší tím, že omezují pocení jako takové. Pokud vám antiperspiranty nevyhovují (třeba jste na ně příliš citlivá), použijte deodorant. Porost pod paždím, jakkoliv je přirozený, těmto prostředkům práci ztěžuje.

Omezte v této době kořeněná jídla – nutí organismus vylučovat větší množství škodlivých látek, a tedy i k většímu pocení.

Po koupeli můžete použít vonný tělový pudr nebo na celé tělo nastříkat toaletní vodu bez alkoholu. Alkohol by pokožku stimuloval k většímu pocení, případně v reakci s potem způsobil červené skvrny.

Noste lehké vzdušné oblečení z přírodního materiálu.

Pořiďte si vodní mlhu ve spreji. Můžete si s ní kdykoliv osvěžit obličej, tím spíše umístíte-li ji do ledničky. Dobře postačí i minerální voda v rozprašovači na květiny. Obojí můžete používat i přes make up.

Make-up: je-li to možné, používejte spíše pudr. Make-up se na zpocené pleti stejně špatně drží a časem se z něj stane lesklá, nestejnoměrná maska. Pudr nanášejte štětcem.

Zkuste se také vyhnout řasence – pro největší vedra můžete pozměnit svůj styl líčení – na oči naneste pouze práškové stíny a zvýrazněte více ústa a tváře. Nejlépe se drží nesmyvatelná rtěnka, kterou můžete zvýraznit i líce. Naneste rtěnku na rty, přejeďte je malým štětcem, nebo prsty, a do ztracena rozetřete po lícních kostech.

Tělo nebude mít takovou potřebu se potit, osvěžíte-li se při každém pocitu horka vlažnou lázní nebo sprchou, mokrým ručníkem přiloženým za krk, nebo prostě jen kostkou ledu, kterou přejedete spánky, loketní jamky a zápěstí.

Natékání nohou lze omezit sprejem nebo krémem z obsahem mentolu.

A poslední rada, co už ale jistě víte – pijte, pijte, pijte. Tři litry vypité tekutiny denně je v tomhle horku ideální. Poskládejte toto množství z minerální vody bez bublin, ovocného nebo zeleného čaje, ovocných šťáv a případně bylinkových odvarů, hlavně odvaru šalvěje lékařské, která pocení omezuje.  

             
Reklama