A na něm se jednoho krásného dne sešly Pajda a Ferdička.
Začalo to vlastně docela nevinně.
Ferdičce se nechtělo jít spát, a tak požádala Pajdu, se kterou se jí dobře virtuálně povídalo, aby jí vyprávěla nějakou pohádku na dobrou noc.
A ona nelenila, protože je pro každou legraci, a vyprávěla jí úplně první pohádku – O rybičce.
Na ni navázaly další – O ptáčkovi botníčkovi, O želvičce, co chtěla vyrůst, O delfínech.
A Ferdička se chytla a vyprávěla zase ranní pohádky.
Po čase obě dvě zjistily, že jim nestačí Kavárna, a tak založily vlastní Pohádkové auditko.
F: Proč jsme vlastně založily vlastní Pohádkové auditko?
P: Ženám-in se pohádky líbily a nechtěly jsme, aby pohádky zapadly na Kavárně v propadlišti času. A taky se nám lépe navazovalo na předchozí příběh.
F: A jak se vlastně z různých pohádek staly Myší pohádky?
P: Úplně jednoduše. Chovám morčata a od toho byl jenom kousek k myším. A jednoho dne jsme místo příběhů o různých postavičkách začaly vymýšlet příběhy jenom o dvou myškách. A postupně jsme přidávaly jejich kamarády – myšáka Eduarda, krtka, ježka.
F: A to tam vystupují jenom zvířátka?
P: Ale ne, je tam velká pomocnice myšek – holčička Nikolka. A kluk Ondra, který inspiroval myšku domácí k vytvoření dárku pro myšku lesní.
P: To ty přece víš, proč se Myška domácí jmenuje zrovna takhle. Nejsi ty spíš taková myška domečková, přebývající ráda v teplíčku? A taková, která umí udržovat myší dálnice v pořádku a umí se dostat ze své komůrky jak k Ondrovi, tak k Nikolce?
F: Jsem. A nejsi ty zase myška venkovní, co zná každé zákoutí lesa a ví, jak se přebývá venku?
P: Bingo! Ty jsi to uhodla, a proto taky mohla myška lesní pozvat myšku domácí na večírek do svého doupátka. Ale už holky nenapínej.
F: Dobrá, ale řekneme to spolu!
F+P: Máme pro Vás překvapení. Když jsme tu psaly pohádky o myškách, přišly jste za námi na auditko a myškám tleskaly a podporovaly je. A chtěly jste knížku. My taky. Jenže jsme netušily, co znamená vydat knížku.
Ve známých nakladatelstvích nás odmítli – kdepak Myši neznámých autorek.
Až jsme našly vydavatele, který vydává knížky začínajících autorů. Ovšem dočkaly jsme se akorát prazvláštního zacházení, a tak jsme jako správné myši utekly. Ani pak jsme neměly štěstí, až... Kniha pohádkových příběhů zaujala tvůrce serveru Žena-in.cz.
Postavám z knížky vtiskla podobu Klára Hockeová z Brna, žena, která má krásný vztah k dětem a jejíž ruka dokáže vykouzlit nádherné kresby.
Konečně jsou tady pro Vás a Vy se na ně můžete mrknout na myších stránkách. Budeme rády, když se zabydlí ve Vašich knihovnách a v knihovnách Vašich blízkých.
Navíc brzy budou Vánoce a myšky je také slaví!
Cena jednoho výtisku je 200 Kč
Objednávejte na tomto webíčku.
A také budeme rády, když nám napíšete Vaše ohlasy na příběhy myšek k tomuto účelu založené diskusi.
Kniha je expedována 1x týdně a Vy tu svoji obdržíte nejdéle do 14 dnů.
K ceně knihy je při dodávkou poštou potřeba počítat s poštovným.
Platit můžete na dobírku, složenkou, nebo si zajít pohádkovou knížku Myšky z domku i z lesa koupit přímo do redakce.
Nový komentář
Komentáře
No jo, myšky jsou už pryč, trošku to zamrzí, ale u mě by se tak dobře neměly
Simba: já se za to nestydím
Andula: Tak v tomhle vím, že z tebe mluví vlastní zkušenost
Simba: na infantilitě není nic špatného
Ťapina: Taky mám, taky jsem vyhrála. Ale my si je necháme, i když je
už velká.
tventula: tak to kup pro sebe - já si s miláčkem taky čtu pohádky na dobrou noc
Škoda,že mám děti už velké.
Ťapina: ok, takze nemusi byt v karantene?
Andula: Jo, jsou naprosto zdravé a můžou vesele cestovat.
Ťapina: prohlídla jsi (si) je? Jako veterinářka?
Myšky jsem vyhrála, už je mám, prohlídla jsem si je a moc se mi líbí. Ale nenechám si je, sbalí si ranečky a půjdou někam, kde udělají ještě větší radost
werka: nakonec jsem si ji právě po dojmu ze srazíku i objednala
Viděla jsem knížku na srazíku a taky se mi líbila - včetně papíru, mně naopak přišel
a sympatické mi bylo, že není tenký - v knížce se bude podle mého dobře listovat
Pěkné
pajda: no vida, tak byl můj dojem správný, že tyhle obrázky vypadají na tomhle papíře lépe než na bílém. A jak píše Jeremi, je to příjemné i na omak.
pajda: Mně se ten papír taky líbí. Jednak na pohled - od té čisté bílé mně někdy až bolí oči, tohle uklidňuje - a druhak na omak.
Vy ste holky sikovny
, uz ji mam taky objednanou, tak se na ni moc tesim
Žábina: Tužka je velice jemná a na bílém podkladě vynikne každičká čárečka, což dává obrázkům punc jakési nehotovsti. Navíc jemňounké stínování je mnohem ostřejší a přechody šedá/bílá vypadají barvotiskově - pouťově. Moje kamarádka grafička v okmažiku, kdy uviděla hotovu knížku, tak jenom vzdychla:"Panebože a já učím, že tužkou nejde udělat konečná verze...ty jsou pěkný!" přitom na bílém podkladě taky tvrdila, že doufá, že je výtvarnice ještě nějak dokončí.
Žábina: já ti nevím, to je ten můj vkus, prostě to tak cítím. Já mám tenhle nebělený papír ráda.
Krize: Dík za odpověď, jinak ty příběhy jsou prostě krásnéééé....