Víte, co je meteorismus? Není to žádná věda zabývající se meteory, jak by název napovídal. Jde o daleko prozaičtější záležitost – nadýmání a s ním související plynatost. Podle gastroenterologa Václava Jiráska tímto problémem trpí mnoho lidí, a kupodivu více trápí ženy.

Meteorismus je nahromadění plynu v trávicím traktu. Ačkoli subjektivní pocity jsou velmi nepříjemné, ani při delším zadržování nemůže dojít k žádné zdravotní újmě. Plyn se do útrob dostává při jídle či pití, jeho zdrojem můžou být nápoje sycené oxidem uhličitým. Ale jeho zvýšený výskyt může také způsobit třeba i požití jedlé sody, kterou se snažíme zahnat pálení žáhy.

Velké množství plynu vzniká v tlustém střevě. Právě sem se dostávají nestravitelné nebo špatně stravitelné cukry. Když se je bakterie snaží rozložit, vzniká množství vodíku, oxidu uhličitého a u některých osob také metanu. Pokud vás tento problém dlouhodobě obtěžuje, můžete navštívit lékaře. Ten vám asi v první řadě navrhne režimová opatření – tzn. doporučí vyloučení potravin a nápojů, které zapřičiňují vaše trápení.

Na jídlo byste si měli udělat dostatek času. Kdo rychle hltá, spolyká také velké množství vzduchu. Vyvarujte se také žvýkaček a cigaret. Dále byste se měli zdržet potravin obsahujích zkvasitelné sacharidy (např. jablka, kapusta, fazole, banány, rozinky, ořechy). Právě ty obsahují cukry, jenž mnozí nestráví, a pak dochází k výše popsaným procesům v tlustém střevě. Poměrně hodně lidí trpí rovněž nedostatkem laktázy. To je enzym, který tráví mléčný cukr a jeho nedostatek při trávení mléka a mléčných výrobků může také přispívat ke vzniku nadměrné plynatosti.

Jestliže vás trápí meteorismus, věnujte pozornost následující klasifikaci potravin. Samozřejmě, není to stoprocentní, protože každý snáší různé potraviny různě. Bez obav údajně můžete požívat: maso, drůbež, ryby, hlávkový salát, okurky, brokolici, papriky, avokádo, rajčata, chřest, cukety a olivy, rýži, popcorn, celozrnné sušenky, nemléčnou čokoládu, vodu a ovocnou zmrzlinu. Trochu hůře si stojí pečivo, brambory, lilek, citrusové plody a chléb. No a mezi ty nejrizikovější patří mléko a mléčné výrobky, cibule, fazole, celer, mrkev, banány, meruňky, růžičková kapusta, pšeničné klíčky.

Lékaři se také snaží ovlivnit střevní floru např. používáním „živých“ jogurtů nebo přípravků s laktobacily nebo jinými vhodnými bakteriemi. Také se mohou podávat přírodní adsorbenta, dále látky snižující povrchové napětí plynů nebo látky povzbuzující pohyb trávicího traktu „správným směrem“ či enzymatické preparáty, ty napomáhají trávení. K osvědčeným „babským receptům“ patří třeba odvar z kmínu nebo fenyklu.  

Reklama