Skoro každý holka sní o svatebním dni, píše ve svém příspěvku k dnešnímu tématu čtenářka Gába23. Jaká je ale realita - to se dočtete v této novince...

Snila jste o svatebním dni? A splnil se váš sen? Pokud ne, pochopíte jistě pocity čtenářky Gáby23.
Téma dne: Svatební fotka.

Svatební den....

Skoro každá holka si ho ve svém dospívání představuje, nebo o něm sní. Jak bude požádána svým vysněným dokonalým princem o ruku, jak vše bude romantické a nádherné...
I já snila, nakonec jsem se vdala za svého prince a to je asi vše, co se z mých snů splnilo.
Když to vezmu od začátku, tak požádání o ruku se nekonalo, po deseti letech společného chození jsem prohlásila, že už by přeci jen bylo na čase se vzít. Huráá souhlasil.
Svatební den byl naplánován na září a to 13, v roce 2003, v 13.00. Vše jsem vzala do svých rukou, aby ten den „D“ byl podle mých snů a představ. Šaty, kosmetička, nalíčení, kadeřnice, vše bylo domluvené i cukroví, hospůdka, kostel, lítání kolem toho bylo až, až. A pak konečně přišel ten můj (náš?) velký den.
Ráno otevřu oči a to snad néééé, ono prší, co prší, lije. A to podotýkám, že celý měsíc před svatbou byl krásný azur a na můj den toto? Ani uklidňování příbuzenstva, že mi vlastně prší štěstí mou náladu nezvedlo. S oslavou našeho dne manžel začal už od rána dobrou slivovičkou, takže do obřadu byl ve velice dobré náladě. Uličkou došel k přední části oltáře důstojně a ještě si stačil vychutnat pálivý bonbon, aby farář náhodou nezjistil příčinu jeho přihlouplého úsměvu. Konečně přišel ten okamžik, můj princ měl říci „Ano“ to ano, na které jsem čekala deset let. Bylo ticho, všichni známí a kamarádi ani nedýchali. Nechtěli si nechat ujít okamžik, kdy největší odpůrce manželství spadne do chomoutu. „Ano“ bylo řečeno a to pěkně nahlas a srozumitelně, ale předtím mu do hrobového ticha zapípal mobil. To už na mě bylo moc, vyprskla jsem smíchy a nemohla jsem to zastavit, takže na můj slib věrnosti se muselo čekat, než se nevěsta uklidní a nebudou se jí podlamovat kolena smíchem.
Uf, obřad byl za námi, nejvíce si asi oddechl farář, protože s námi to byl vážně boj. Přijímali jsme gratulace a já si myslela, že už nic horšího, než pípající mobil se nám nemůže stát. No, stalo se. Manžel od oltáře tak pospíchal, že jsem musela vedle něj klusat, abych mu stačila, zapomněla jsem si dávat pozor na šaty a ......... byly přišlápnuty, dodnes nevím, jestli mnou, nebo manželem, ale málem jsem se tam natáhla, jak dlouhá, tak široká, na poslední chvíli jsem to ustála.
A do třetice? U oběda můj manžel ukazoval nejbližšímu okolí, jak se správně jí játrový knedlíček, byla to spíše velká játrová koule a ta mu celá z úst vypadla a kutálela se, kutálela skoro přes celou svatební tabuli.
I když moje svatba v dívčích snech vypadala úplně jinak, byl to pro mě neuvěřitelný zážitek.
A jak to bylo dál? Princovi a princezně se narodily děti a žili spolu šťastně až do smrti.

svatba

Hezký den vám přeje čtenářka,
Gába23
Pozn. red.: Příspěvek neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 30. května 2011: Vaše svatební fotografie

Zašlete mi k dnešnímu tématu vaši svatební fotografii, na které vám to nejvíce sluší. A napište mi také krátce, jak jste svůj svatební den prožila! Podmínkou uveřejnění je tedy jedna fotografie (otištěna bude pouze jedna, neposílejte jich tedy více) a text, dlouhý alespoň jako tento odstavec.

Za svůj příspěvek můžete získat krásný „svatební“ dárek: Soupravu TESCOMA Fizzy, obsahující konvičku na kávu, dva hrníčky a lžičku.

Své příspěvky posílejte v elektronické podobě na adresu redakce (viz níže) nejpozději 30. května 2011 do 13.00 hodin.

hrnekkonvička hrnek