Příslovečná fronta na jatka vznikla jistě pohledem na skot, který je naháněn mezi tyče a těsně za sebou zabíjen jako na běžícím pásu. Protože jsme tak trochu nedůvěřovali informacím, že biomaso je poráženo humánním způsobem, rozhodli jsme se podívat na specializovaná jatka, ve kterých se toto maso produkuje.
Jak vypadá normální (konvenční) porážka?
Zvířata jsou převezena na jatka, kde jsou nejprve vážena (většinou dost nevybíravou metodou) a později uzavřena do menších komor - tam čekají na porážku. Porážka samotná probíhá tak, že zvířata v řadě (mezi ocelovými trubkami prakticky těsně za sebou) postupují a jsou často surově naháněna vstříc omračujícímu stroji. Je na ně stříkána voda, která má usnadnit jejich omráčení elektrickým proudem.
Vše probíhá pod dozorem veterináře, který vyčleňuje kusy trpící stresem - ty se zpracovávají jako maso druhotné kvality buď do podřadných salámů, jako krmivo do zoo, nebo jdou do kafilérie.
Jak vypadá porážka na biojatkách?
„Zvířata u nás nestojí frontu jako na konvenčních jatkách,“ vysvětlil nám Vavřinec Menšl z Bioparku, „nepodléhají tedy tak snadno stresu.“ Jak jsme pochopili, každý kus jde na porážku sám, ostatní zvířata to nevidí, zvíře nikdo nenahání, v poklidu je vypuštěno ze své kóje a širokou uličkou dobrovolně dojde do jateční komory, kde je omráčeno. Způsob omráčení je stejný jako u konvenčních jatek, tedy elektrickým proudem. „Dlouho jsme uvažovali nad tím, jak zvířata usmrtit, aby to bylo co nejméně drastické,“ dodává Menšl, „z toho důvodu je například jateční komora po každém poraženém kuse kompletně uklizena a umyta.“
Zvířata na biojatkách tedy nejsou přímo přítomny masivnímu porážení ve frontě, nikdo na ně nekřičí, nikdo je nepohání obuchy. Takový přístup daleko lépe splňuje požadavky wellfare. A když už jsme u slova wellfare, pojďme si ho trochu osvětlit...
![Biopark]()
Český překlad životní pohoda je vlastně docela trefný. Diskuzi o humánním zacházení s hospodářskými zvířaty nastartovala kniha Anima Machine. Zde se také poprvé objevil požadavek na pět svobod pro hospodářská zvířata. Bioprodukce masa se snaží o dodržování těchto zásad.
Pět zvířecích svobod
- Svoboda od hladu a žízně
- Svoboda od nepohodlí
- Svoboda od bolesti a nemocí
- Svoboda od strachu a stresu
- Svoboda přirozeného chování
Jak těchto svobod dosáhnout?
„Chov musí být co nejvíce podřízen přirozeným potřebám zvířat,“ vysvětlil nám jeden z farmářů Bioparku. Zvířata musí mít (pokud to počasí dovolí) stálý přístup ven, do přirozeného prostředí, kde si mohou kuřata kdykoli vytáhnout žížalu, ovce kdykoli uždíbnout kousek trávy. V konvenčním zemědělství se zvířata často dostanou ven až při převozu na porážku.
Biopark
Kupujete si biovýrobky? Jste ochotni zaplatit více peněz za potraviny na oplátku za humánní zacházení se zvířaty?
Nový komentář
Komentáře
Uznávám, že jsou lidé, kterým vegetariánství prospívá a vyhovuje jejich organismu. Ovšem současně jsou lidé, kteří prostě potřebují živočišné bílkoviny a bez jejich pravidelného přísunu jejich tělo prostě nefunguje, jak by mělo. Lidé prostě nejsou stejní. Navíc i podle chrupu jsme všežravci, máme jednak stoličky, tedy ploché zuby jako býložravci, ale máme i špičáky, které jsou v podstatě zuby masožravců.
Midsummer — #29 Jako fakt úplně všechno,jo?
Taky by mně zajímalo kdo tuhle hovadinu vymyslel. 
Argument: jíst se má všechno. Proč? No, protože přeci, jíst se má všechno.
omlouvám se za ty ryby, zapomněla jsem, že v jižní americe jsou říční ryby běžně využívány k hnojení
Jingle — #24 člověk je svým zažívacím traktem všežravec a chováním predátor. Nic proti vegetariánům ani těm kteří konzumují biomaso. Ale mícháš jabka s hruškama.
Bioprodukce je produkce stručně "bez zásahu" chemikálií. Pominu-li, že chemická ochrana jako taková se používá již stovky let viz. Bordeauxká jícha a už dlouho jsou známá syntetická hnojiva. Konzumace masa s tím nemá mnoho společného (zvíře chcíplé věkem, by už stejně bylo obtížně poživatelné).
Představi si to. Aby vyrostlo bioobilí musí mít určité vlastnosti - protože se nedá provádět ochrana proti některým chorobám, používají se buď staré odrůdy u kterých je tato odolnost prokázána, ale mají výrazně nižší výnosy případně jiné negativné vlastnosti nebo se musí šlechtit nové. To je první bod, který stojí prachy. Druhým bodem je samotný způsob jak to vypěstovat.Pokud by se zvířata měla chovat pouze pro produkci jiného materiálu než masa, okamžitě by skočily chovy slepic, prasat a ryb. Zůstal by skot pro produkci mléka. Třetím bodem, který by zvýšil cenu je nedostatek hnoje produkovaného těmito zvířaty a náklady na jejich ošetřování - platy lidí, enegie apod. To biorajče co si dnes koupíš má desetinovou cenu proti tomu rajčeti, které by vzniklo pouze z hnoje již stářím uhynulých zvířat.
Vegetariánství jako samotné včetně jeho různých obdob je o tom - nejíst maso, případně žádné živočišné produkty. Dokonce jsou lidé, kteří odmítají jíst léky případně aplikaci očkovacích látek. Není důvod nad někým ohrnovat nos (leda tak kdyby nejedl maso protože chce být zajímavý) ale taky není důvod aby takový člověk ohrnoval nos nad těmi, kteří maso konzumují. Znamená to silnou netoleranci, a to vůbec není pěkné.
Vzájemně se živočišná i rostlinná část přírody využívají, úzce spolu spolupracují.
Navrhuji Ti aby jsi si zkusila zjistit něco o tom jak fungují principy přírody a něco málo o tom jak vznikají potraviny, které konzumuješ.
Jingle — #24 Co třeba proto, že to tělo potřebuje.
To tě nenapadlo? Jíst se má všechno.
Jsem se tak rozohnila, že jsem tam zapoměla okopírovanou část příspěvku na který jsem reagovala.
Solei — #15 Proč by nebylo dostupné, zvířata se můžou chovat dál a umírat věkem. Veškeré důvody proč jíst maso dokazují jen alibismus nebo slabou vůli dotyčných jedinců.
na čem pak porostou ty biovýrobky když nebude dostupné organické hnojeni živočišného
Já se snažím maso kupovat na vesnici z domácích zdrojů, stejně tak vejce, mléko, jednu dobu jsme mívali i domácí máslo. Bylo vynikající. V obchodech maso kupujeme spíše výjimečně, a když, tak u řezníka, tam bývá čerstvější než v márketech. Bio nekupuju, přijde mi to drahé, domácí zabijačku jsem viděla i se jí účastnila, zabíjel řezník a to zvíře si toho nestačilo ani všimnout. Bez masa si neumím život představit, člověk by měl jíst všechno.
Midsummer — #21 Tak to je zaručeně,ten nejlepší argument,který jsem kdy slyšela
kebulkaevulka — #20 Ono je to opačně: já nevidím žádný důvod proč bych ho jíst měla.
Midsummer — #19 Minulé století,no nevím,nevím,tak stará zase nejsem,já osobně si život bez flákoty neumím představit,na druhou strnu obdivuji lidi,kteří maso nejedí,já bych to nedokázala vydržet,to nejíš maso kvůli zvířatům,nebo proto že ti nechutná?
kebulkaevulka — #18 Argumenty z minulého století mě věru nezajímají. Jedná se pouze o nedostatek informací o výživě a zastaralé názory, podpořené potravinovým byznysem a bíloplášťovou mafií.
charouzka — #17 A co bys potom jedla? a děti ti bílkovinu obsaženou v mase zkrátka musejí a potřebují.A čekám,že zase budete oponovat,protože,já se sesynem na toto téma léčíme,tak mám spoustu argumentů
midsummer - souhlasím s tebou, žádné zabití není humání a nestresují. Co takhle neporážet zvířata vůbec?
Kupuji maso normální,nikoliv Bio,myslím si že je to tak jedna farma s tisíce,která se chová tak jak tady Kuba prezentuje,bylo by to krásný,kdyby zvířata umírala humálně a bezbolestně,bohužel jen utopie
Midsummer — #14 a na čem pak porostou ty biovýrobky když nebude dostupné organické hnojeni živočišného původu?
Biovýrobky si kupuji. Někdy. Nikoli maso - nekupuji žádné. A porážka krav? Co takhle přestat je porážet úpně?
Jakub D. Kočí — #12 můj kolega v práci miluje flák masa - ideálně ještě krvavý, ale stejk z klokana si nedá a nedá a nedá, a proč? Když on je ten klokan takový roztomilý.
Neshodnem se, malé tele je roztomilejší než nějaký klokan.
Celkem zajímavá věc - jsem vegetarián, ale na porážku jsem se podívat chtěl. Ostatní novináři, co s nami jeli na výlet na biojatka to odmítli... nepřijde vám to trochu - hm - zvláštní?