Žádný spolehlivý návod, jak si udržet partnera, neexistuje. Ale jak tak pozoruji kolem sebe, metody jsou různé a někdy se od sebe výrazně liší. Proč to vychází semetrikám, a ty hodné většinou zapláčou? Naštěstí to není vždy pravidlem.
Důkazem je moje dlouholetá kamarádka Hanka, která žije v harmonickém vztahu bezmála dvacet let. Ne že by nikdy neprošli krizí, nebo se nehádali, to se stává i v lepších rodinách, ale vždycky to nějak ustáli. I v době, kdy se jejich děti osamostatnily a jejich vztah ztratil důležité „pojítko“, dokázali to důstojně „vybalancovat“.
Čtěte také: |
---|
Mohly bychom se inspirovat?
Hanka působí nesmírně energicky a akčně, takže máte pocit, že ve své rodině nastolila matriarchát a vládne pevnou rukou. Ale na druhou stranu je neuvěřitelně tolerantní. No řekněte, pustila byste svého chlapa na dovolenou s partou lidí, kde nechybí půvabné mladé holky, kterým rozhodně nemůžete konkurovat?
Jestli odpovíte, že s klidem, tak vám moc nevěřím.
Vždycky když na „babinci“ vypráví, kde všude byl její muž bez ní, nepřestáváme žasnout.
„A to ani trochu nežárlíš? To se nebojíš, že chytí druhou mízu a zamiluje se ti do nějaké dvacítky?“
„Kdybych se bála, stejně by mi to nebylo nic platné. Smířila jsem se s tím, že třeba ve sportu mu nebudu nikdy stačit, a on ho ke svému životu potřebuje. Čím bych si pomohla, kdybych mu v tom bránila? Stala bych se obtížnou koulí na jeho noze, které by se chtěl zbavit. Takhle mu dám volnost a vím, že se ke mně zase rád vrátí. V určitém věku musíš vztah přehodnotit a nechat druhého dýchat. Musím, nebo spíš chci mu věřit, že toho nezneužije. Odloučení vyhovuje i mně, takže to považuji za oboustranně výhodné.“
„A mladé holky?“
„Znám jeho názor na partnerství starých pardálů se zajíčky. Muži, co se v padesáti zblázní, zakládají nové rodiny a tlačí kočárky, mu připadají směšní. Představa, že chodí s holkou, která by mohla být jeho dcerou, ho spíš odpuzuje. Není prý pedofil,“ tlumočí mi Hanka manželovy názory.
„Dobře, volnost a důvěra jsou pro udržení vztahu určitě důležité, ale stačí to?“
„Zapomněla jsem dodat, že by vám neměly chybět společné cíle. I když si od sebe občas odpočineme a máme rozdílné zájmy, nepřestáváme spolu plánovat. Nedávno jsme vyměnili byt a společné zařizování nás nesmírně sblížilo. Dokonce jsme se u toho ani nepohádali. (smích) Skoro bych řekla, že jsme se do sebe zase zamilovali, a to je úžasný pocit.“
Nový komentář
Komentáře
A zkoušel už nekdo z Vás trochu spestřit vzájemný život zajímavým sexem a třeba zapojit nějakou tu pomůcku? Jsem pro povolené otěže, ale myslím, že když můj chlap bude doma spokojený, tak nebude mít nutkání se uvolňit jinde, co myslíte??? A jak pak můžu být více v klidu, když někam jde, třeba s kamarády. Už jsme zkusili pár erotických pomůcek ale nejlépe nám sedí tato http://www.sexy-sexshop.cz/Sady-a-sety/Set-Toys-So-cute.html a když jsme k tomu přidali i erotické prádlo, tak je to hned lepší a já jsem opravdu klidnější :-) Takže vřele doporučuji něco zkusit. Papa
A zkoušel už nekdo z Vás trochu spestřit vzájemný život zajímavým sexem a třeba zapojit nějakou tu pomůcku? Jsem pro povolené otěže, ale myslím, že když můj chlap bude doma spokojený, tak nebude mít nutkání se uvolňit jinde, co myslíte??? A jak pak můžu být více v klidu, když někam jde, třeba s kamarády. Už jsme zkusili pár erotických pomůcek ale nejlépe nám sedí tato http://www.sexy-sexshop.cz/Sady-a-sety/Set-Toys-So-cute.html a když jsme k tomu přidali i erotické prádlo, tak je to hned lepší a já jsem opravdu klidnější :-) Takže vřele doporučuji něco zkusit. Papa
No a ten poslední odstavec - ty společné cíle - do kamene tesat. Spousta lidí se rozchází proto, že buď mají různé cíle, jenom si toho nevšimli včas, nebo už nemají žádné, protože měli jen jeden a to vychovat děti. Ten splnili a dál už nemají kam směřovat a co si říct, tak se rozejdou...
Mno, dlouhé roky jsem si myslela, že respektovat soukromí druhého je samozřejmost, a že hlídat a kontrolovat je a) moc práce, b) kontraproduktivní, protože bejt jako na řetězu, to vzbudí spíše odpor a touhu po svobodě, než cokoli jiného.
Ale postupem času jsem zjistila, že jsou jedinci, kteří jaksi nevědí, co si s tou volností počít, a potřebují mít nějaké "velení", jinak jsou nejistí a sami si nedokážou určit, kam až ty meze svobody vlastně sahají a co to obnáší. Prostě chtějí mít nějaký jasný "foršrift" a aby tu zodpovědnost měl pokud možno ten druhý, který určí, co a jak, a oni to pak jenom dodržují a tím jsou z obliga. Což mně osobně teda nevyhovuje, ovšem poznat, že ten druhý jest takto zaměřen, se nedá hned, na to je potřeba dotyčného dobře znát. Navíc i tak se občas stane, že se netrefí ta správná míra onoho "velení", a už jsou problémy na světě.
Za sebe dávám přednost oboustranné volnosti, nechci být ani velící důstojník, ani pěšák.
Manželovi věřím, jen občas potřebuje usměrnit
Mám úplně stejný pocit jako vy, co jste psaly názory níže. Také se přimlouvám za únikovou možnost...
Poslední dobou se také nemohu strefit do správné odpovědi a tak bych ráda byla pravdomluvná ...
platí jednoduché , když je "souznění" funguje to, když není, pokazí se to.
olly — #15 No a co,když třeba je,ale "má povolené otěže",jenže tady to vyzní,jako když mě na něm nezáleží.Mě na něm pořád záleží,nic mu nezakazuju,ale vím,co dělá.
kobližka — #14 Svatá pravda, co odpovědět když partner není? Nebo vzpomínat jak to bylo, když byl???
Ach...ty možnosti jak odpovědět
....
my doma žádné otěže nemáme.. na co taky? Copak jsem jeho dozor? Zase jednou blbost...
Povolené otěže. Doma je Huston a my jsme Apolla
. Nevím, proč bych měla kontrolovat dospělého člověka, snad je se mnou dobrovolně a rád
.
My nemáme ani povolený otěže,ani utažený řemen
Prostě si spolu žijem v pohodě a shodě
RosaGloriaDei — #7
já navíc "musím" vyplňovat z předešlého žití neb partner už si užívá možná v ráji
Trefa:musime se k sobe chovat slusne a vse u nas bude v poradku.dneska je velmi spatna moralka v rodinach.
Pentlička — #5 Plně souhlasím, taky si nějak nemůžu vybrat z nabízených možností.
Tento typ článků mě nezajímá, nečetla jsem ho (vlastně jo, "četla" jsem ho :-)) a anketu jsem vyplnila jen proto, že bez toho by nebyl bod. Ani jedna odpověď mi nevyhovuje, nechápu, jakou má mít anketa vypovídací hodnotu. Ostatně - celkově toto povinné vyplňování anket musí mít vypovídací hodnotu téměř nulovou (ideální odpověď je pro mě ta "jiná").
Poslední dobou mám čím dál větší problém si v anketách vybrat možnost, která odpovídá mému postoji. Dala jsem jedničku, protože je nejblíž, ale není to, že bych nevěděla, kde partner je nebo co dělá, když je pryč, a to samé naopak.
Ani jedna možnost pro mě není to pravé. U partnerství by podle mě mělo platit, že oba dva mají ty "otěže" tak nějak v sobě, sebekotrola vyplývající z vzájemné lásky.
Suzanne — #3 Asi tak
Osoba s utaženým řemenem si stejně příležitost najde, chce-li