Každá z nás si někdy vysnila nějaký příběh. Každá z nás někdy byla trochu sobecká ke svému okolí a nechtěla vnímat jeho potřeby, aby mohla lépe uskutečnit ty své. Známe ty chvíle, kdy zavřeme na chvíli oči a představíme si, jak by to bylo krásné, kdyby se všechno změnilo a všichni kolem nás byli spokojení, protože to tak chceme. Někdy se nám naše sny i splní. Ovšem jaké by bylo žít v takovém vzdušném zámku pořád? Dívat se na svět přes růžové brýle a žít život hrdinek červené knihovny? O tom vypráví nový film francouzského režiséra Françoise Ozona Angel.

Tento film je o krásné naivní dívce, která si vysní svůj život slavné spisovatelky. Je okouzlující svou panovačností a zarputilostí, se kterou jsi jde za svými představami. Vše si vysní tak dokonale, že tomu začíná i sama věřit. To, jak jsou všichni spokojení, to, jak bude žít v domě s názvem „Ráj" v sousedství i jak najde osudovou lásku. Stejně jako její románové hrdinky. A možná právě proto se jí to i skutečně začíná plnit.

Svou povahou okouzlí londýnského nakladatele Theo Gelbrighta a ten jí vydá její první román, který se stane velmi úspěšným. Angelina hvězdička začíná stoupat vzhůru a ona si užívá svůj vysněný svět třpytu a slávy. Koupí si „Ráj" a pozná muže jménem Esmé - neúspěšného malíře, jehož umění nikdo nerozumí. Ona je však natolik přesvědčená o jeho talentu, že se mu rozhodne pomoci k tomu, aby to pochopili i ostatní.

Ovšem osud jí nedovolil, aby se mohla vyhřívat ve slunci svých přestav. Její neuvěřitelně čistou duši, která mi tak trochu připomínala duši dítěte, začal poskvrňovat různými zvraty. Postupně ji připravoval o růžový závoj, přes který se usmívala na svět, až jí zbyly jen trosky jejích zapomenutých románových příběhů.

Mám pocit, že Ozon ve filmu několikrát použil záměrně kýčovité scény z červené knihovny. Ovšem s celým dějem by kontrastovalo mnohem více, kdyby je tam nepoužil. Celý příběh je doprovázen i hudbou, která ve vás navodí atmosféru romanticky pohádkového příběhu, o kterém víte, že opravdu není skutečný (možná je i trochu hloupý), ale přesto vás to něčím zaujme. Nečekejte složitý děj. Vždyť je to odraz mysli čisté naivní romantické duše ženy, které se splnily její největší sny. A pokud budete k tomuto filmu takto přistupovat, jistě si v něm najdete to své, co vás potěší.

Film jde do kin 26. července 2007.

François Ozon
Začal svou kariéru v 80. letech točením krátkých filmů. Spousta z nich soutěžilo na různých mezinárodních festivalech, a to teprve v roce 1990 začal studovat obor režie na slavné filmové škole La FEMIS. Už jeho první film Sitcom byl vybrán na festival Cannes v roce 1998. Pak se se svými filmy objevoval na různých jiných filmových festivalech. Mezi jeho další díla patří například Les Amants Criminels, Kapky deště na rozpálených kamnech, Pod pískem či 8 žen. Ke všem svým filmům se Ozon píše scénáře sám a je známo, že velmi dobře vychází s herci, zejména s herečkami. V jeho filmech často figurují silné ženské hrdinky, i když natočil i pár filmů s homosexuální tématikou.
Film Angel je jeho první anglicky mluvený film.
François Ozon se narodil v Paříži v listopadu roku 1967.

Elizabeth Taylor
Během svého života napsala 20 románů, pět knih povídek a jednu knížku pro děti. Svůj život prožila po boku manžela, který byl majitelem továrny na čokoládu. K napsání románu o Angel ji inspirovala skutečná spisovatelka Maria Corelli, která byla velkou oblíbenkyní královny Viktorie. Corelli byla ve své době stejně jako Angel velmi oblíbenou, ale po její smrti se na ni zapomnělo. Tento osud víceméně potkal i Elizabeth, narozenou v roce 1912. Když ve svých 63 letech umřela na rakovinu, začala se vytrácet z povědomí lidí. Snad natočení filmu na motivy její knihy tuto skutečnost změní.

Máte ráda naivní a romantické příběhy? Šla byste se podívat na tento film do kina? Nebo si snad raději počkáte, až ho budou dávat v televizi? Prožila jste si někdy románovou lásku? Vydrželo vám to? Nebo se z toho stal klasický příběh „Romea a Julie po 25 letech“?

Reklama