Ačkoliv údajně sám režisér na festivalu v Cannes vyzval k mlčenlivosti ohledně děje filmu, aby si prý i ostatní diváci mohli užít „premiérový“ zážitek, dovolím si zde něco málo prozradit. Pokud se totiž úplně neorientujete v americkém filmu šedesátých let, mohly by vám uniknout celkem zásadní díly mozaiky, kterou v roli scénáristy Quentin Tarantino pečlivě poskládal. Pro českého diváka, zvlášť mladší generace, bude velmi přínosné, když si nastuduje jména jako Roman Polański, Sharon Tate, případně se mrkne, kdo je a jak vypadal Steve McQueen. Minimálně...
Tenkrát v Hollywoodu
a pak už stačí jen sledovat, jak se rozehrávají charaktery hlavních postav. Leonardo DiCaprio a Brad Pitt jsou dokonalí v každičké scéně.
Tenkrát v Hollywoodu
Bonus pro ženy a dívky, jen tak mimochodem - velké umění v podání vyrýsovaného Pitta se odehraje na střeše:
Tenkrát v Hollywoodu
Kdo dokáže dojmout k slzám dsňáckého herce, jehož popularita není to, co bývala? Asi byste neuhádli, tak se nechte překvapit:
Tenkrát v Hollywoodu
Kamarád do deště ála Hollywood – podívaná, kdy zapomenete, že 162 minut je sakra dlouhá doba:


foto: Falcon a.s.

Co se mi nejvíce líbilo?

  • Atmosféra šedesátých let, kterou jsem sice nezažila, ale přesně takto si ji představuji a z nějakého nepochopitelného důvodu ve mne vzbuzuje pocit, že je vše, jak má být. Pokud zaujme i vás, doporučuji filmový soundtrack.
  • Kamarádské jiskření hlavních protagonistů, z kterého je znát, že dobrej kamarád je pro chlapa prostě víc než ženská. Vždycky.
  • Přesně potřebná dávka humoru, s kterou umí Tarantino čarovat, aby vyvážil ty „své“ kousky.
  • Přidělená chvíle slávy pro stárnoucí herecké legendy jako Al Pacino či Kurt Russell, který je ve filmu tak trochu pod pantoflem.

P.S. Rada na závěr: Chce to vidět aspoň dvakrát, protože gejzír všech těch odkazů na filmy, postavy a dobové plakáty na první dobrou zkrátka snad ani nejde stoprocentně zachytit.

Přečtěte si také:

Reklama