Předně je třeba si říci, že to bohužel nejsou jen pacienti, kdo při komunikaci občas chybuje. Vina může zrovna tak ležet i na bedrech lékaře. S tím bohužel nic neuděláme, ale o to víc se nám vyplatí, když zapracujeme sami na sobě. Kde mají pacienti podle lékařů nejčastěji rezervy na úkor efektivní komunikace?

Neumíme komunikovat efektivně

Jde například o to, že si předem nestanovíme cíl komunikace. Pokud se nám něco nelíbí, měli bychom si vyjasnit, jak by to mělo vypadat, abychom byli spokojeni.

Problém je i to, že na požadovaný výsledek nejdeme přímými otázkami, ale tak trochu oklikou a přes různé náznaky. Třeba ze strachu z výsměchu či odmítnutí, nebo kvůli ostýchavosti, když je problém intimní.

„Předpokládáme, že lékař pochopí účel našeho dotazování a dostaneme odpověď na něco, na co jsme se přímo nezeptali. Z tohoto potom mohou plynout různá nedorozumění či nepochopení na obou stranách,“ varuje psycholožka Mgr. RNDr. MUDr. Monika Červinková, Ph.D. z Katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Bagatelizujeme příznaky

Lékaři bychom se měli svěřit se všemi svými zdravotními problémy. I s těm, které s onemocněním zdánlivě nesouvisejí. Pro lékaře mohou představovat nepostradatelné vodítko ke správné diagnóze i léčbě. „Je důležité, aby pacient dokázal své potíže správně interpretovat, aby sdělil lékaři jakoukoliv změnu zdravotního stavu, která by mohla představovat důležitý moment při diagnostice, nebo být nežádoucím projevem zavedené léčby,“ nabádá vedoucí Oddělení experimentální revmatologie Revmatologického ústavu Prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D.

Nedodáme všechny podklady

Když se se svým problémem vypravíme do ordinace specialisty, nepřineseme s sebou žádné podklady. „Významné ulehčení při sestavování anamnézy přináší zpráva nejlépe od praktického lékaře nebo jiného odborníka, přinášející stručné informace o dalších případných nemocech a jejich léčbě, pro které je pacient sledován,“ upřesňuje profesor Šenolt. To samé platí pro případ, kdy se jdeme poradit s jiným odborníkem o správnosti léčby, kterou podstupujeme. Je důležité přinést od ošetřujícího lékaře zprávu, aby se předešlo opakování některých nákladných vyšetření, která již byla provedena.

„Před kontaktem s lékařem vždy doporučujeme napsat si také seznam toho, co chceme lékaři sdělit a své potíže monitorovat. Pokud jsou přítomny otoky a zarudnutí kloubů, pak klidně pořídit i fotodokumentaci, protože otok může zmizet, ale zánět i tak může přetrvávat. Často se stává, že v ordinaci se cítíme lépe, a na důležité věci zapomeneme,“ radí Edita Müllerová, předsedkyně spolku Revma Liga ČR.

Neptáme se a nediskutujeme

Nezřídka u lékaře dostaneme odpověď, které nerozumíme, a tak odcházíme nespokojeni. Přitom by stačilo nechat si danou věci vysvětlit, o což ale nepožádáme. „Tím si pak zaděláváme na dlouhodobý problém v komunikaci s daným lékařem. Problém přitom mohl vzniknout právě jen z nepochopení na jedné či druhé straně na základě mylných předpokladů, které jsme si neověřili, protože jsme se nedoptali dále,“ vysvětluje psycholožka Červinková.


Zdroj foto: Shutterstock

Nedůvěřujeme lékaři

Pokud se nám nepozdává diagnóza či léčba nemoci, měli bychom si to s lékařem vyříkat v klidu, bez jakékoli agrese. Ta nikdy nevede ke zdárnému cíli. Pokud to není možné, pak rovnou odejděte k jinému specialistovi. Bez důvěry půjde léčení jen těžko.

Nezajímáme se na vlastní pěst

Chodit k lékaři je jedna věc, ale o své zdravotní problémy bychom se měli zajímat i mimo jeho ordinaci. „Bohužel není v silách lékaře během 20 až 30 minut seznámit pacienta se všemi komplikacemi, které se mohou týkat jeho onemocnění. Navíc ne každý pacient své onemocnění zná a pochopitelně v době nově stanovené diagnózy někdy ani neví, na co by se měl lékaře ptát. Proto by pacienti měli určitě více využívat pacientské organizace a čerpat informace o své nemoci z ověřených zdrojů,“ radí Michaela Linková z Revma Ligy Česká republika a z pacientské skupiny Skleroderma.

Ačkoli pacientské organizace nenahradí lékaře, mohou s pacienty sdílet důležité informace k onemocnění, brožury vytvořené s lékaři, zkušenosti pacientů a podobně. A tím je uchránit před zbytečnými obavami a zoufalstvím, které často mohou nastat po hledání informací z neověřených zdrojů.

„Pro ty, kteří chtějí být v komunikaci s lékařem úspěšnější, připravujeme Workshop Komunikace, kde každý pozná svůj profil schopností komunikovat a bude mít možnost zaměřit se na zdokonalení svých komunikačních dovedností,“ dodává Linková.

Pokud se onemocnění revmatoidní artritidy týká vás, nebo někoho z vašeho okolí, doporučujeme vám zajímavé video, které poukazuje na tuto problematiku. V současné době žije na území ČR kolem 70 000 pacientů s revmatickou artritidou. V poměru se jedná o dvě třetiny žen.

Čtěte také:

Reklama