Jednoduše proto, že univerzální rada neexistuje. K nastavení správného stravovacího režimu je zapotřebí znát své vlastní tělo a sáhnout si do svědomí, jak jsme na tom s pravidelným pohybem. Pokud na talíři nechceme vidět maso, platí to dvojnásob. Ačkoliv jsou ty správné „recepty“ vždy individuální, několik obecných rad přeci jen existuje.

Podle odborníků nelze stanovit řešení stravy vhodné pro každého. Vždy je totiž nutné zohlednit bazální metabolismus a přidanou energii, tedy to, co běžně děláme, a případnou další fyzickou aktivitu, v našem prostředí typicky fitness a jiné sporty. Důležité jsou také makroživiny, které v jídle přijímáme. Bez některých se naše tělo zkrátka neobejde. „Ve stravě musí být vždy nezbytně zastoupeny bílkoviny. Pokud tomu tak není, zvyšuje se především v mladším věku riziko výskytu vývojových vad, jako je například kwashiorkor, tedy syndrom těžkého nedostatku bílkovin, svalová atrofie, malátnost nebo otoky,“ vysvětluje výživový poradce programu Cambridge Weight Plan Ing. Lukáš Vrána.

To, jak často a jaké porce jíme, by se mělo odvíjet od pohybové aktivity. Základním stavebním kamenem denního přísunu živin je snídaně, ideálně bez sladkostí. Vhodné je ovoce, mléčné výrobky nebo třeba ovesná kaše. Vhodné jsou také malé dopolední a odpolední svačiny. Po jednodušším a menším jídle se tuky začínají spalovat dříve, není tedy nutné vynechávat jídla v domnění, že díky tomu nepřibereme. Pokud víme, že bude náš den aktivní, můžeme jíst více. Pokud ale budeme celý den v kanceláři a ani večer nás žádná pohybová aktivita nečeká, je rozumnější se krotit.

Obejdeme se bez masa?
Podle vegetariánského přístupu lze živočišné bílkoviny obsažené v mase nahradit jinými potravinami. Ačkoliv existují i bílkoviny rostlinné, spektrum jejich aminokyselin neodpovídá všem potřebám lidského těla a samy o sobě tak nejsou plnohodnotné. Vhodnou kombinací s dalšími typy bílkovin ale maso skutečně nahradit lze. „Jestliže chceme v těle budovat nějakou tkáň, potřebujeme všechny aminokyseliny z celého spektra. Při konzumaci masa to není problém, protože je plnohodnotnou bílkovinou. Neznamená to, že v zelenině nebo v luštěninách určité aminokyseliny chybí, pouze jsou zastoupeny v menší míře,“ říká Lukáš Vrána.

Doplnit bílkoviny z jiných zdrojů lze, je však nutné nad skladbou jídla přemýšlet. Kombinací dvou stěžejních skupin potravin, obilovin a luštěnin, lze poměr aminokyselin zlepšit. Typicky se jedná třeba o kombinaci rýže jako obiloviny, fazolí jako luštěniny a zeleniny jakožto zdroje vlákniny. Kombinací je samozřejmě více, jedná se o tzv. komplementární bílkoviny.

Opatrně s nákupy a před spaním
Základní poučka pro výběr vhodného jídla zní: nenakupovat s hladovým žaludkem. V opačném případě se může stát, že nákupní taška bude přetékat zbytečnostmi, které sice vypadají lákavě, avšak ve výživě nám nic dobrého nepřinesou, naopak spíše uškodí. Častým prohřeškem je dohánět jídlo za celý den až večer po návratu z práce. Pokud se z večerních výprav do lednice stane rituál, tělo bude předpokládat, že následující den bude o hladu a začne si ukládat zásoby.

Sestavení správného jídelníčku nemusí být žádná věda, pokud k němu přistupujeme s rozmyslem. Každý z nás má jiné energetické potřeby, chutě a preference, vždy ale existuje řešení, jak nestrádat, nenabrat přebytečnou hmotnost, anebo naopak efektivně zhubnout. Ne všichni ale mají vedle svého zaměstnání a rodinných či jiných povinností čas plánovat si svůj jídelníček na každý den. V takovém případě lze vždy vyhledat pomoc odborníků, tedy vyškolených výživových poradců.

Reklama