Devět měsíců ho nosíte v sobě a najednou leží vedle vás. Spí, pláče, spí a zase pláče. První dva měsíce po porodu bývají pro maminky (obzvlášť prvorodičky) zkouška ohněm. Některé tvrdí, že šestinedělí bylo jedním z nejšťastnějších období života, jiné kvůli poporodním komplikacím byly schopné své miminko vnímat třeba až několik měsíců po porodu. Jak se na šestinedělí připravit? Jak si ho užít a přežít bez újmy? Jde to vůbec? „Maminky by se měly připravovat na období po porodu ještě před narozením miminka, protože potom nebudou tolik zaskočené změnou životního rytmu,“ říká na úvod porodní asistentka Eva Barešová z centra Anahita.
Co se vlastně během prvních dvou měsíců děje? „Novopečená maminka i čerstvě narozené miminko prožívají bouřlivé období. Žena má za sebou porod, což je veliká fyzická práce spojená s návalem emocí. První dny po narození miminka se maminka zotavuje, děloha se zmenšuje do původní velikosti, nastupuje laktace. Děťátko se musí během krátké doby naučit sát mateřské mléko, seznamuje se s novým „suchým“ prostředím. Šestinedělí je období, kdy by maminka měla mít dostatek klidu, aby se mohla věnovat poznávání miminka, jeho potřeb, jeho tělesného rytmu a novému životnímu stylu,“ popisuje porodní asistentka.
„Myslím, že nejčastěji trvá asi 3–4 týdny, než si maminka začne být s péčí o miminko jistá, ale každá žena je jiná a některé se daří vše prakticky od začátku, a jiná potřebuje více času – proto máme šestinedělí – období, během kterého dokáže každá maminka poznat potřeby svého děťátka,“ dodává.
Zapojte do péče rodinu
Jste úzkostlivá matka a máte pocit, že všechno uděláte líp? Pamatujte ale, že i váš partner je rovnocenným členem domácnosti. Zapojte ho proto do jejího chodu. Může pečovat nejen o vaše bydlo, o svého potomka, ale i o vás. Domluvte se předem, jaké činnosti budou v jeho silách, s čím vám může nejen doma, ale při péči o děťátko pomoci. Můžete mu například svěřit do rukou koupání miminka a nákupy.
„Důležité je si uvědomit, že po návratu z porodnice zdaleka nemusí maminka být „superženou“ a zvládat veškerou činnost související s chodem domácnosti, jako tomu bylo před narozením miminka. Proto je dobré zapojit do péče o domácnost a o miminko partnera. Novopečení tatínkové bývají velice pyšní, že mohou být nápomocni, a necítí se odsunutí stranou. Také babičky mohou účinně pomoci, když je maminka požádá o navaření jídla na několik dní po návratu z porodnice. Má-li maminka jakékoliv problémy, ať již s miminkem, nebo sama se sebou, neměla by se ostýchat vyhledat pomoc,“ tvrdí porodní asistentka.
Poradí vám i porodní asistentka
Pro čerstvé maminky často bývají největším rádcem a oporou babičky dětí (matka, tchyně). Některé ženy ale nemají „po ruce“ ani jednu z nich. I ony se však mají na koho obrátit.
„Dobrou rádkyní po narození miminka se může stát porodní asistentka, která se specializuje na poskytování péče v terénu. Takovou porodní asistentku je dobré vyhledat již před porodem, aby v často zmatečném období po návratu z porodnice měla maminka telefonní číslo po ruce. Informace o terénních porodních asistentkách získají maminky na zdravotních odborech magistrátů, na zdravotních pojišťovnách, nebo přímo zadáním v internetovém vyhledávači.
Porodní asistentky centra pro těhotenství, porod a mateřství Anahita poskytují návštěvní službu v domácnosti – což znamená, že maminka s miminkem nemusí nikam cestovat, ale zdravotní péče a dobrá rada přijede za ní. Během návštěvy probereme s maminkou vše, co ji v danou chvíli trápí, a pomůžeme zbavit se potíží a obav, zda dělá vše správně. Také zkontrolujeme porodní poranění (je-li nějaké) a doporučíme, jak postupovat, aby rekonvalescence probíhala co nejrychleji. Pomůžeme ženě zorientovat se v množství informací, které se na ni nahrnuly v porodnici, z internetu, od maminky, či kamarádek,“ vysvětluje Barešová.
Neizolujte se
Právě prožíváte tolik věcí, které potřebujete s někým probrat. Podle rad odborníků byste rozhodně neměla zůstávat na své pocity, které jsou vlivem hormonálních změn mnohdy přemrštěné, sama. Váš partner je kolotočem novým povinností možná už trochu unaven. Ale můžete se přeci obrátit na někoho jiného. Velkým rádcem a vrbou bývají ženám babičky jejich dětí, ale také kamarádky. V žádném případě není mateřství důvodem k izolaci, vyrazte ven hned, jak to bude možné.
Pečujte o sebe
Mateřství není ani důvodem k tomu, abyste vypadala a cítila se špatně. Pokud zrovna nepotřebujete využít volné chvilky k doplnění energie spánkem, využijte ji jinak. Neměla byste zanevřít na své obvyklé zkrášlovací rituály. Udělejte si pleťovou masku, upravte obočí, nebo si mírně zacvičte. Cviky, které napomůžou znovu posílit povolené svaly pánevního dna a zavinout dělohu, vám mohou doporučit už v porodnici. Určitě poradí i porodní asistentka. Můžete vyzkoušet například břišní tanec, o kterém jsme psali ZDE.
Některé maminky po porodu mohou trápit hemoroidy. Ty většinou po několika týdnech zmizí. Můžete proti nim bojovat sedací koupelí z dubové kůry. V rámci poporodní rekonvalescence si oplachujte své intimní partie vlažnou až chladnější vodou několikrát denně. Prsa masírujte naopak sprchou teplou. Poraněné bradavky můžete ošetřit speciální mastí, kterou dostanete v lékárně i bez předpisu.
Až šestinedělí skončí…
Po skončení šestinedělí byste se měla vydat ke svému gynekologovi (v případě potíží samozřejmě dřív), který zhodnotí hojení poporodních poranění, stav orgánů malé pánve, a provede testy na prevenci rakoviny děložního hrdla. Většinou se po šestinedělí také dostavuje první menstruace. Ony pověstné dva měsíce utečou bleskovým tempem a vy pravděpodobně co nevidět zjistíte, že už jste se se svým miminkem sžila a naučila se mu rozumět.
Patříte-li mezi budoucí maminky, těšíte se na šestinedělí, nebo máte strach? Pokud už ho máte za sebou, jak na své šestinedělí vzpomínáte?
Nový komentář
Komentáře
Na šestinedělí vzpomínám krásně ,klidek pohoda jen běhání kolem táty ,který dostal infarkt ,návštěvy v nemocnici skoro nulové a doma dvojnásobná péče
Fany08 — #8 Jsou věci, na které se prostě nepřipravíš... protože si prostě neumíš představit, co všechno může nastat, a některé věci proto ani nečekáš
Já děkuji zas a znova svému muži Jirkovi (budiž mu země lehká), že jsem šestinedělí přežila, neodnesla malou do babyboxu a nehodila si mašli... Připravovala jsem se na ledacos, ale těžká poporodní deprese mě zaskočila. Jestli budu mít ještě dítě, budu už na ni připravená, ale stejně si nebudu dělat iluze, že už mě nemůže nic překvapit...
včera tu byla dobrá rada pro šestinedělky: Dát si každý den stopičku slivovice. Doporučuji stopičku velikosti půllitru a dobu užívání prodloužit na 6 let. Pak dávku násobit.
vladka006 — #7 Možná na tom něco bude.
Můj druhý syn mě také dost načutával a sice se zpožděním...začal hrát fotbal.
Já snad žádné šestinedělí neměla, to že budu mít dítě jsem věděla snad dost dlouho ne? Takže mě vůbec nezaskočila péče o něj, ani jako prvorodičku
Dimsy — #6 Už nespím teď. Čekám hokejistu, jeho největší zábava je od půl desátý večer do tří do rána trénovat "bodyček" na mé břišní stěně.
vladka006 — #5 Radši spi, dokud můžeš. Jestli se ti narodí takový ječák, jako byla moje dcera, která řvala každou noc do čtyř do rána, tak si toho nespaní užiješ až až.
Suzanne — #4




Hele, já to zkusím a za pár měsíců Ti dám vědět, jestli to nějaký efekt mělo.
„Maminky by se měly připravovat na období po porodu ještě před narozením miminka, protože potom nebudou tolik zaskočené změnou životního rytmu,“
Znamená to, že by si budoucí maminka měla zakázat souvislý spánek, řídit si budíka na několik nočních přestávek, pouštět si do sluchátek dětský pláč a do podprsenky vložit cihlu, aby si zvykla?
Mě to čeká do tří týdnů, zatím se toho nebojím, mám okolo sebe lidi, kteří mi pomůžou - manžel, máma, tchýně, tak uvidíme
Škoda, že jsem něvěděla tenkrát zaručený způsob, jak si to užít. U nás by stačilo jediné: neříct tchýni, že už je malá na světě
Těším se, až mi skončí první šestiletí.