Když jsem vám před několika dny psala tip, kam vyrazit o víkendu za hudbou, už jsem dávno věděla, že přesně tím směrem se vydám i já. Cílem uplynulého víkendu byl open air Přeštěnice. Toho času mě kolega Jakub upozornil na návod Ženy-in, jak si užít a přežít letní festival. „Bezva,“ pochvalovala jsem si. „Aspoň se mám čeho držet.“
Přesně podle rad a tipů v článku si s sebou balím malou lékárničku s balíčky první pomoci, léky, které by se mohly hodit. Poučena o předraženém festivalovém stravování přidávám do svého skromného ranečku pár konzerv s jídlem, sušenky a další jídlo, které nepodléhá zkáze ani ve vysokých letních teplotách. K tomu samozřejmě oblečení do tepla i chladu, stan, karimatku, spacák, cestovní polštářek, toaletní taštičku se základními hygienickými potřebami a kosmetikou, vytištěný plán festivalu, jízdní řády. Dalo by se říct, že vážně nenechávám nic náhodě, jenže…
Po hodině balení stojím před napěchovaným vojenským batohem, který váží jenom o pár kilo míň než já, a přemýšlím, která z těch věcí uvnitř není nezbytná. Díky, Kubo! Cesta na nádraží mi trvala o půl hodiny déle a při každém byť jemném zafoukání větru jsem se kymácela jako podnapilý námořník. Alespoň jsem si poprvé v životě připadala docela křehce.
Něco v batohu skutečně přebývalo – jídlo. Předražená a špatná festivalová strava se nekonala. Konzervy ale nevyhazujeme, neboť víme, že se mohou uplatnit při zpáteční cestě. O tom si povíme později. Co naopak scházelo, byla mast na bolavá záda a fixační límec na krk. Tuhle bolest mi kupodivu nezpůsobil batoh ani tvrdé „lůžko“. Způsobila ji především rakouská kapela Kontrust, která v Přěštěnicích zažila svou českou premiéru. Při mém bystrém rozumu jsem usoudila, že mírné pokyvování hlavou do rytmu rocku prostě nestačí k tomu, abychom byli dobrým publikem. Bohužel pro mé krční obratle a zádové svalstvo začala tahle kapela pěkně ostře a stejné tempo si udržela až do konce. Bolí to ještě dnes.
Brát si s sebou pepřový sprej, hlásit doma číslo účtu, pin nebo telefonní čísla, kam volat v případě odcizení kreditky či telefonu, jsme zhodnotili jako zbytečné pro každého, kdo si vezme do hlavy, že se za žádnou cenu nenechá zabít, natož okrást. Teď by se mohlo zdát, že zmiňovaný návod je dobrý jen pro toho, komu dělá panika dobře na pleť. Abychom však nikomu nekřivdili, určitě je lepší být připraven na to, co možná nepřijde, než nebýt připraven na to, co bohužel přišlo.
A ano, přišly i chvíle, na které se člověk zkrátka připravit nemohl podle žádného návodu. Tyto chvíle mohou být ale i zábavné a nám se o ně postarali především ti na pódiu. Uznejte sami, že vidět dav několika stovek lidí, který společně se zpěvákem tančí aerobic a poté z plných plic řve: „Já jsem gay!“ může být docela lahůdka. Stejně tak může být poněkud zvláštní situace, kdy frontman punkrockové kapely bez okolků vyzve publikum: „Kdo rád souloží, ruku nahoru!“ Raději se nehlaste. Pokud stojíte v první řadě, poctivě se přihlásíte, neboť očekáváte podobnou reakci u většiny posluchačů, namísto toho ale váhavě zvedne ruku jen pět dalších lidí kdesi za vámi, budete se cítit blbě. Věřte nám, my jsme to za vás vyzkoušeli. :-)
Tip pro ty, kteří cestují vlakem
Upozornění: Dál čtěte, jen pokud nemáte moc velkou představivost nebo disponujete silným žaludkem.
Od starších a zkušených zálesáků a čundráků (ne, vážně mi tam žádné písmenko nepřebývá) jsem se naučila jednu osvědčenou fintu. Můžete ji uplatnit, cestujete-li vlakem ve skupině a všechna kupé jsou zrovna plná. Stačí vám průhledný igelitový sáček bez děr, lžíce a lečo v konzervě nebo cokoliv, co vypadá, jakoby to už někdo před vámi měl - v tom právě spočívá pointa - a trocha hereckého nadání.
Lečo z konzervy nasypte do igelitového sáčku a sáček schovejte pod kabát nebo bundu, či třeba do batohu. Najděte si kupé, kde je volné alespoň jedno místo. Tvařte se, že je vám zle. Pak se stačí naklonit nad sáček (nikdo až dosud nesmí vědět, že už je plný), vydat dávivý zvuk, vytáhnout sáček, lžíci a s mlsným „Mmmm“ se pustit do jídla. Kdybyste tohle vystoupení chtěla dotáhnout do dokonalosti, můžete do kupé nastoupit dva. Nechť váš spolucestující na závěr také vytáhne svou lžíci se slovy: „Ukaž, dej mi taky ochutnat." Kupé bude prázdné během deseti vteřin. Ověřeno!
Máte v plánu navštívit nějaký letní festival a ještě jste se nerozhodla, kam přesně se vydáte? Žena-in pro vás připravuje přehled letních festivalů, které jsou ještě před námi a které stojí za návštěvu.
Chodíte na letní festivaly? Kde jste byla letos?
Nový komentář
Komentáře
A byla některá z vás na tom festivalu art of being ? Jestli jo, tak jaké z toho máte dojmy ? Přemýšlím, že bysme si s přítelem udělali výlet a trošku zrelaxovali, když jsem se dívala v jakém je to krásném prostředí.
Tak jsem na to koukala a vypada to hodne zajimave,tak to vypada,ze budu mit program na leto ☺
Jo a je to v Ledči nad Sázavou v hotelu Luna,který má své Wellnes centrum. A je obklopen lesy,louky a potokem,takže nádherná příroda,opravdu si tu krásně odpočinu. Tady máš jejich stránku,můžeš kouknout www.artofbeingfestival.cz
Je to festival,který je zaměřen na živou hudbu,tanec,tantru,přátelství a pohodu. Jsou tam různí lektoři,kteří tam mají své semináře.Je tam toho hrozně moc,člověk se krásně uvolní a úplně zapomene na dnešní uspěchaný život.
A co to je za festival,ze jsi z nej tak nadsena? A kde byva?
Jezdila jsem také hodně po různých festivalech a pak jsem objevila Art of Being festival a byla jsem nadšená. Už nejezdím jinam,jen na tento,našla jsem tam vše co jsem chtěla.
Každý rok chodím na pražské Mezi ploty- přispěji tím rovnou na dobrou věc
chystam na keltskou noc:)
na festivaly nejezdíme
Radka.Radecka — #7 Nám to nevadí. Coloursy mám ráda a i když jsem teď nebyla, jsem ráda, že tento výjimečný festival je právě v našem městě. A chválím organizaci - žádné davy ve městě, žádný bordel. Třeba v Hradci loni hip hop kemp nezvládli vůbec.
Já jsem snad v životě na žádném letním festivalu nebyla a není to tím, že bych nechtěla...
wich — #2 my taktéž/bydlíme na kopci a coloursy si "užíváme" již několikátý rok. Ale letos naštěstí nebylo horko a aspoň v noci jsme hlut maličko ztlumili zavřenými olny(plastovými).
Dallea — #3 Clerenc — #4 Taky jsem byla holky na Zahradě v Náměšti a fakt super, moc se mi tam líbilo a můžu říct, že tam byli opravdu slušní lidi.
V pátek jedu na festival do Strážnice , doufám, že se povede stejně jako Zahrada
Dallea — #3 Jen díky sponzorům probíhají mnohé festivaly, takže nebýt reklamy, nebyl by festival
Já jezdím každý rok na Zahradu do Náměšti a pohodička. Ale tahat s sebou konzervy a paštiky mi přijde blbost. Jednou do roka si snad každý může koupit ke snídani kavičku za 15 kaček a k tomu trdelník, nebo polívku za 15. Asi by se mi nechtělo ve studené vodě drbat ešus od kovbojských fazolí nebo kdo ví čeho...... A když je vedro, jako bylo letos, tak toho člověk stejně moc nesní a pití si koupit musí. Jediný co mi vadí, že nealko je mnohem dražší než pivo. Což je ale normální i v kamených hospodách....
Jinak zdravím zahradnici Dalleu:-)
Byli jsme s manželem na folkovém festivale Zahrada v Náměšti na Hané a tam to byla pohodička. Lidi jsou tam celkem slušní, počasí se vydařilo, akorát ty mobilní záchodky mě vždycky "uchvacují"... Ze začátku jsou celkem v pohodě, po dvou dnech už je to poněkud horší. Ale letos to celkem šlo. Když jsme byli před loni, tak to byla hrůza...
Akorát nás tam vždycky děsně štve ta reklama na sponzorující pivo, bo ji strkají fakt všude :-( Ale jinak to bylo moc fajn :-)
My jsme si díky povětrnostním podmínkám užili Colours of Ostrava z okna. Bydlíme na kopci
S tím lečem je to dobrý a funguje to, ale bacha na konzervy leča, kde je napsáno, že je to i s klobásou. To pak totiž ty cestující nevěřícně čumějí, jak někdo dokáže vyzvracet celej buřt. Ale utíkají stejně, kort když váš přítel zařve na celé kupé. "Hele buuuuuuuuuuřt." A vy dodáte: "Dáš si?"