Jak si poradit s „vlčím hladem“

Neexistují žádné tabulky ani odborné dietetické publikace, pomocí kterých bychom mohli s jistotou rozhodnout, zda nás trápí záchvatovité přejídání, anebo se jen tu a tam neukázněně nacpeme k prasknutí.

Na druhou stranu – ani výjimečné přejedení není zdravé. Člověk by si měl najít svůj způsob kvalitního, vyváženého stravování. Podle svého věku, podle svého fyzického i psychického vypětí, podle své genetické výbavy.

Každý z nás má jinou potřebu jídla a není možné všechny zaškatulkovat do jedné jediné tabulky. Ten je hubený, ten je tlustý a konec.

Jedna z definic záchvatovitého přejídání uvádí, že se celý den takto postižené osoby točí kolem jídla.

Záchvat přejídání znamená konzumaci velkého množství jídla během krátkého časového úseku, nehledě na výdej energie během dne. Většinou je podmíněn psychicky – tedy například pocitem strachu, pocitem viny, netrpělivého očekávání, nekonečných frustrací.

Tak jako u mentální anorexie a mentální bulimie se záchvatem nadměrné konzumace jídla řeší něco zcela jiného, než je hlad.

Nemocný člověk prožívá vesměs tyto pocity:

• těší se na jídlo, toto těšení je neúměrné běžnému pocitu hladu, který zažíváme
• občas se cítí provinile, protože snědl něco, co neměl (například sladkosti)
• má strach ze záchvatů přejedení se, trpí úzkostnými stavy
• má pocit (a většinou tomu tak skutečně je), že jakmile začne jednou jíst, nedokáže přestat
• v konzumaci jídla pokračuje i tehdy, když už nemá hlad
• po skončení záchvatu se cítí velmi přejedeně, je mu fyzicky těžko a nevolno
• jeho vztah k jídlu neurčuje hlad ani potěšení z jídla
• cítí se provinilý, zahanbený, neschopný, neváží si sám sebe
• není schopen společenských kontaktů v souvislosti s jídlem (vyhýbá se událostem spojeným s konzumací jídla – večeřím, večírkům, oslavám) proto, že se obává, aby se necítil trapně
• někteří „jen“ jedí příliš velké porce nebo jedí velmi často, způsobují si tak riziko vzniku obezity

Při záchvatovitém přejídání lidé obvykle nemívají z jídla žádné zvláštní potěšení, naopak cítí se zahanbeni. Nedokážou najít uspokojení jinde, pocit provinění souvisí s jídlem a obávaným tloustnutím. Někdy cítí, že způsob, kterým jedí, je dokladem jejich naprostého nedostatku sebekontroly a důkazem toho, že svůj život nezvládají. Mají pocit méněcennosti nebo závisti vůči lidem, kteří vypadají, že si s jídlem dovedou poradit lépe než oni.

Záchvatovité přejídání může zároveň ukazovat na striktní dodržování diet. I když se takto postiženým daří potlačovat svoji potřebu přejídání v nekonečných dietách, nadále jsou k jídlu přitahováni ve chvílích stresu nebo úzkosti. Za takovou přísnou sebekontrolu platí tím, že pokud ji ztratí, přestanou se ovládat úplně. A záchvat přejedení je na světě.

S pocitem hladu (tedy i s dietou) se u každého člověka zvyšuje nebezpečí přejedení. Nepokoušejte se tedy o žádné diety, pokud vám ji neurčí lékař ze zdravotních důvodů. Každá dieta je nebezpečná. Žádná dieta není řešením situace, související s vaší váhou nebo tvarem postavy.

Hledejte vždy jiné způsoby (je jich mnoho), které vám umožní sžít se se svým tělem. Každý z nás je jedinečný, každý z nás má svoje genetické dispozice pro tvar postavy, váhu, a každý z nás by měl být posuzován podle toho, co umí, jak se chová, jaké má morální hodnoty, a ne podle toho, jak vypadá a kolik váží.

Uvědomte si ale jednu podstatnou věc. Člověk může být silný, dokonce i obézní, a přitom se nemusí přejídat. Na druhé straně existuje i varianta, kdy má člověk průměrnou tělesnou hmotnost, nebo je dokonce velmi štíhlý, a přitom jeho vztah k jídlu je nutkavý a záchvatovitý. Problém tedy není určován tělesnou hmotností, ale vztahem k jídlu.

Příznaky záchvatovitého přejídání

1. tajné nakupování a tajná konzumace jídla
2. pocit zahanbení, pokud je postižený „načapán“ při jídle
3. nemocný ve svém okolí proklamuje dodržování přísné diety, přičemž zůstává stále značně obézní (obvyklá známka utajovaného jedení)
4. konzumuje nezvykle velké množství jídla
5. reaguje jídlem na špatné nebo dobré zprávy
6. jí tehdy, když se nudí, když je nervózní, frustrovaný, rozzlobený nebo osamělý
7. celý den si plánuje podle jídla (případně si plánuje „vyhýbání se jídlu“)
8. střídá období těžkého přejídání s obdobím přísné diety
9. neustále se bojí, že bude tlustý

Záchvatovitým přejídáním trpí převážně ženy – tvoří asi 85 % ze všech osob, trpících touto poruchou. Nemoc se objevuje u lidí všech věkových skupin.

Zdravotní důsledky záchvatovitého přejídání

• obezita
• diabetes mellitus (cukrovka)
• problémy se srdcem, s krevním oběhem, s tlakem
• náchylnost k infarktu myokardu, k mozkové mrtvici
• problémy s pohyblivostí
• silné nebezpečí vyústění choroby v další poruchy příjmu potravy – v anorexii nebo v bulimii

Formou léčby takového nezdravého stravování je jako u všech poruch příjmu potravy vhodně zvolená psychoterapie. Nesprávné stravování se nevyléčí žádnou kouzelnou pilulkou, žádným zázračným dietním nápojem v prášku, žádnými ananasovými tabletkami ani extrémně zvýšenou pohybovou aktivitou.

Nejdůležitější ze všeho je pečlivé psychoterapeutické rozřešení problémů, které postiženou osobu vedou k tomu, aby problémy, jež ukrývá ve svém nitru, řešila jídlem. Důležitou součástí psychoterapie je rozbor způsobu stravování v rodině. Je třeba najít spouštěcí mechanismy, které vedou k přejídání.

Odhalením těchto návyků, které si mnohdy ani samotní jedinci neuvědomují, mohou psychologové pomoci snížit příjem potravin a tím odstranit bludný kruh: přejídání – hladovění nebo „normální“ stravování – přejídání.

Není se tedy třeba obávat návštěvy u odborníka. Také se není nutné bát, že se touto poruchou bude člověk trápit celý život.