Přečtěte si zajímavý rozhovor s Miladou Měsícovou, předsedkyní představenstva ZD Unčovice, které je členem Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků.

Velká část bývalých JZD se transformovala na akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, ale stále je tu i skupina podniků, která zůstala jako družstva. A velmi často laická veřejnost ten název spojuje s tou neblahou historií kolektivizace. Ale to, že ty podniky zůstaly jako družstva je na základě rozhodnutí vlastníků (jejich předkové jsou právě ti, kteří byli donuceni vstoupit do JZD). Jde ale jen o nějakou právní formu existence firmy. Při transformaci v 90. letech se vlastníci majetkových podílů a půdy mohli rozhodnout pro různé typy obchodních společností. I vlastníci našeho družstva ZD Unčovice se např. rozhodli, že naše společnost setrvá v podobě družstva. Jsme tedy sdružení fyzických osob, kteří s jejich majetkem nakládají touto právní formou. Každý z členů má členský podíl, ze kterého mu jsou každoročně vyplácena dividenda (u nás se dividenda pohybuje od 8-10 %, což je mnohem vyšší zhodnocení majetku než například v bance). Dále dostává poměrně vysoké nájemné za půdu a má další výhody jako například levnější obědy z naší závodní kuchyně nebo levnější pobyt na rekreačním zařízení. Na konec je důležité říci to, že není důležité, jakou máme právní formu, ale jaký máme přístup k našemu podnikání.
velk.jpg

V čem bylo dřívější řešení zemědělských podniků dobré a co nefungovalo. Kolektivizace se dříve v televizi vychvalovala, ale jak to bylo doopravdy?
To je složitá otázka, protože já sama jsem v té době byla malé dítě a mohla bych to hodnotit pouze z toho, že velká část mé rodiny v JZD pracovala na různých pozicích. Navíc moji prarodiče byli jedni z posledních, kteří do JZD vstupovali a samozřejmě, že nechtěli. Z vyprávění vím, že babička to velmi těžce nesla, když se odváděl dobytek z domu. Byl to jejich celý život a měli ho odevzdat. Nakonec pak v JZD taky začali pracovat. Co bylo na kolektivizaci dobré? Těžko říct, určitě z pohledu lidského, že se sebral majetek lidem, asi nic. Na druhou stranu se vybudoval systém, který ulehčil lidem práci v zemědělství. Každý sedlák si nemohl postavit stáj, koupit traktor apod. Tudíž tím, že se začali stavět nové kravíny, dojírny, stáje pro drůbež a prasata, pořizovali se traktory, sklízecí mlátičky a celkově se zemědělství začalo automatizovat, tak lidé nemuseli tolik práce dělat ručně nebo s koňmi.  V současné době málokterý sedlák má zájem o vydání svého majetku a zvířat k tomu, aby sám začal hospodařit. Zemědělec, který chová i dobytek, pracuje sedm dní v týdnu, což pro dnešní generaci je velmi těžko akceptovatelné.

Často se mluví o tom, že se spíše řeší ekonomická stránka věci, než třeba to, jestli jsou zvířata šťastná. Jak to vidíte?
Že se jedná o velmi zkreslený úhel pohledu. Zemědělství je jako každý jiný obor, činnost, která se provozuje za účelem zisku. Pokud společnost nebude dlouhodobě vykazovat zisky, tak nemůže investovat, zaplatit lidi a nakonec zkracuje. V jiných oborech se takové firmy oceňují za jejich ekonomickou výkonnost a zemědělec, který vydělává a má dobré ekonomické výsledky je lynčován. To jsme se za těch 30 let moc neposunuli.

A teď k těm zvířatům, všichni co se snažíme úspěšně podnikat, tak  zdraví a pohoda zvířat je pro nás na prvním místě. Protože jen zdravé a spokojené zvíře je ekonomicky zajímavé. Proto naše krávy mají postavené nové stáje, vzdušné, prostorné, vybavené drbadly. Mlžením a ventilátory, když je v létě horko. Mají gumové matrace v krmných chodbách, aby stání u žlabu bylo pro ně komfortnější. Každá kráva má respondér (náramek na noze), který sleduje její aktivitu, dobu ležení, stání. Prasata mají ve výkrmu různé typy hraček, aby se zabavily. Prase je velmi inteligentní a potřebuje aktivitu. Všichni, co se o dobytek starají jsou proškoleni, jak se co nejlépe o zvíře starat. Některé moje kolegyně se se zvířaty i mazlí.
velk5.jpg
Jak se změnit pohled na chování zvířat za posledních 30 let? Dojírny se nějak modernizovaly?
Za těch 30 let se mnohé změnilo, většina podniku má postavené nové komfortnější stáje. A hlavně se opustilo vazné ustájení krav, což znamenalo, že kráva byla přivázána na jednom místě v kravíně a neměla možnost volného pohybu po stáji. Což asi už v ČR nenajdeme, možná až na drobné výjimky. Legislativa EU přísně dbá kra.jpgna welfare (pohoda) zvířat ve stáji, máme jedny z nejpřísnějších norem na světě na minimální plochu pro zvíře, přísun denního světla, vzduchu, neomezený přístup k vodě (je norma kolik musí být napaječek ve stáji).

Dojírny jsou na takové technologické úrovni, že umí okamžitě vyhodnotit i kvalitu mléka, složky jako je procento tuků. V případě, že kráva má nějaký zdravotní problém, zánět apod. ihned na to upozorní a takové mléko je vyloučeno z dodávky. Proto naše české mléko dosahuje těch nejkvalitnějších parametrů a např. se z něj vyrábějí i tolik věhlasné italské sýry.

Jaké nové technologie přišly?
Za 30 let se snížil počet pracovníků v zemědělství z 298 tis. na 93 tis. Kč a přitom produkce rostlinné výroby nijak významně nepoklesla. Oproti živočišné výrobě, kde došlo ke snížení počtu krav z 1,2 mil. kusů na 580 tis. kusů, prasat z 4,69 mil. kusů na 1,5 mil. kusů.

V rostlinné výrobě se projevila modernizace technologií velmi výrazně. Většina traktorů je komfortně vybavena navigací nebo i autopilotem (což je plně automatické řízení traktoru, řidič pouze stroj kontroluje). Při hnojení se využívají N- senzory, které vyhodnocují stav vyhnojení půdy a aplikuji hnojivo dle potřeby porostu. Pracujeme s nejmodernějšími technologiemi při setí, aplikaci přípravků pro ochranu rostlin.

Zemědělství se hodně kritizuje pro používání chemie na polích. Jak se vyvinula tato oblast?
Například se snížila za 30 let spotřeba průmyslových hnojiv z 234 kg na 134 kg čistých živin na hektar orné půdy. Co se týče přípravků na ochranu rostlin, jsme v rámci EU dokonce třetí od konce ve spotřebě těchto látek! Mnozí nás napadají, že příliš stříkáme nebo hnojíme průmyslovými hnojivy, což je nesmysl. Cena pšenice se za 30 let nijak výrazně neposunula, pořád se pohybuje kolem 4500 Kč za tunu, a přitom vstupy jako jsou mzdy, nafta, hnojiva, osiva mnohonásobně narostly, proto se každá koruna nákladů hlídá.
velk1.jpg

Co myslíte, jsme v ČR uměli nehledě na režim? Co máme světové vedle piva samozřejmě.
Naší devizou byl provázaný řetězec od výroby přes zpracování až po prodej konečnému zákazníkovi. Měli jsme velmi široký zpracovatelský průmysl. Bohužel s příchodem kuponové privatizace byl tento řetěz úplně roztrhán a ani po 30 letech ho nejsme schopni úplně opravit. Spousta zpracovatelských podniků byla prodána do zahraničních rukou nebo úplně zlikvidována. A prodej konečnému zákazníkovi byl přesunut do obchodních řetězců, které vlastní různé zahraniční korporace. Takže nám zahraniční vlastníci diktují, co a za kolik jim budeme dodávat. Přitom jsme byli soběstační téměř ve všech základních komoditách, ve vepřovém mase apod. A vyráběli jsme a stále umíme vyrábět ty nejkvalitnější potraviny.

Čím je pro Vás práce v zemědělství atraktivní?
Práce v zemědělství, jak už jsem zmiňovala jinde, není práce, ale je to životní styl. Je to různorodá práce, kdy každý den je jiný. Ovlivňuje nás počasí, změna klimatu, je to práce se zvířaty, různými technologiemi. Je to krásná a neuvěřitelně zajímavá práce.

Čím myslíte, že je zemědělství pro planetu užitečné?
Zemědělství bývá označováno za významného emitenta skleníkových plynů. Jak je tomu ve skutečnosti? Na emisích skleníkových plynů z hospodářské činnosti se podílí 6,4 %. V absolutním čísle jde o 8,5 mil. tun ekvivalentu CO2. Ve srovnání s rokem 1990, kdy zemědělství produkovalo 15,6 mil. tun, jde o snížení o 45 %. Celé národní hospodářství přitom emise za stejné období snížilo o 35 %.

Rostliny, které pěstujeme, krom toho, že slouží k obživě lidí, produkují kyslík. Jako například cukrová řepa.

Bez zemědělství není možný život na zemi, to je holý fakt. Jedná se o nejstarší obor, který vznikl už v mladší době kamenné a zatím nikdo nic lepšího nevymyslel, jak bez tohoto oboru uživit celou planetu.
velk2.jpg

Máte nějaké zemědělské sny a vzory?
Snů a vizí mám plno. Chci, aby se našemu podniku dařilo, dál vzkvétal a krásněl. Máme naplánováno spoustu nových investic a spolupracujeme s obcemi v našem okolí na zlepšení stavu naší krajiny. Řešíme výsadby stromů a keřů, budování různých mokřadů. A mým velkým snem je oprava naši historické tvrze ze 14. stol, kde sídlí část našich techniků. Vdechnou ji zase tu původní tvář, ale je to poměrně nákladná a složitá rekonstrukce. Tak snad se to někdy podaří.

Jaké další inovace plánujete ve Vašem podniku?
Jak jsem zmínila, máme v plánu mnoho stavebních investic, především do nových stájí pro krávy a prasata. Aby se naše zvířata měla co nejkomfortněji. Dále plánujeme vybudovat farmářskou prodejnu, kde zákazník nalezne všechny základní suroviny od masa, mléka po pečivo apod., a to vše pouze od regionálních producentů.

Jak vidíte budoucnost zemědělství?
Nechci říkat, že černě, ale určité obavy o budoucnost mám. Ale především o budoucnost evropského zemědělství. V EU je vytvářen velký tlak na ekologizaci zemědělství, kdy je požadavek až 25% podílu ekologického zemědělství. To by nemusel být problém, kdyby se tak zachoval i zbytek světa. Už teď plníme mnohem přísnější normy než ostatní země a stává se tak evropský zemědělec nekonkurenceschopným na trhu. Má vyšší vstupy na výrobu potravin. Na druhou stranu EU uzavře smlouvu s Mercosurem (se státy Jižní Ameriky) na dovoz masa, takže uhlíková stopa se neřeší a o podmínkách chovu zvířat a používání antibiotik se nebavím už vůbec.
velk4.jpg
Jaký mají vztah k zemědělství Vaše děti?
Moje dcera od malička se mnou vyrůstá v zemědělském prostředí. Je to pro ni přirozené a velmi pozitivně to vnímá. Nebojí se zvířete, pozná každý náš stroj na poli. Je potřeba ukazovat dětem, kde se tvoří potraviny, že se v podniku pracuje s tak moderní technikou, což především láká mladé kluky.

V USA se začínají terapie s hospodářskými zvířaty. Myslíte, že to dorazí i do Čech?
Ano, v Americe se tento trend objevuje, kdy se nabízí terapie mazlení a objímání s krávou k uvolnění stresu. Cena za hodinu mazlení může vyjít až 1700 Kč za hodinu. Kráva je společenský tvor a má ráda kontakt s lidmi. Uvidíme, třeba po této službě bude poptávka i u nás.

Foto: ZD Unčovice
60b0bcb510a9dobrazek.png

Reklama