Různě, dle nátury a věku. Někdo tradičně, jiný vzpurně. Včerejší rychlý průzkum nás odhalil.

„Nemám rád Vánoce a jediné, co mi je připomíná, jsou dlouhé noce a spousta divných lidí, kteří mi brání koupit si pár rohlíků. 24. 12. si rozkrojím střevíček a hážu jablkem ke dveřím, když někdo vstupuje. Místo olova lejeme doma beton a pak ho pouštíme po vodě namísto lodiček z ořechů. Budoucnost je pak hned jasnější: Za rok budou další Vánoce,“ odpověděl na dotaz (typický) Richard.

„Vůbec nevnímám, že nějaké budou,“ mávla rukou naše korektorka Klárka, když jsem ji včera navečer chytila už skoro „na odletu“ mezi dveřmi redakce. Dárky prý má nakoupené už od léta(!) a zabalené už nejmíň měsíc. Nikdy jsem nevěřila, že takoví lidé opravdu existujou...
Vzápětí ale svoje tvrzení trochu zpochybnila, když dodala: „Běžím ještě pro nějaké drobnosti na Staromák“. Tak, milá Klárko, na Staromáku si toho, že se blíží Vánoce, stoprocentně všimneš :-)

Ivana se s tím taky moc nemaže. „Nechystám. Tedy na ty civilní. Nesnáším vánoční oslavy. Budu muset nakoupit nějaké dárky, ale nechávám to na poslední chvíli, neb se mi z představy, že vylezu mezi ty fanatické davy, ježí srst. Naneštěstí se mi části rodiny prostě nepovedlo vysvětlit, že bez stromečku a podobných ptákovin se taky dá žít. Části ano, s tou pojedu 26. na vyjížďku s koňma a bude to fajn :)
Ale jinak se v podstatě moc nestresuju - civilní Vánoce ignoruju, jak jen to jde (i když někdy je to dost náročné, člověk si pomalu ani ten suchý chleba v klidu koupit nemůže) a těším se na půlnoční :) Stačí? :) “

„No, už mám napečeno – nebo spíš naplácáno,“ prozradila šéfredaktorka Markéta. „Máme totiž hodně malý byt, kam se nám kromě mnoha jiných věcí nevejde ani trouba, takže vyrábím jen nepečené. Má to ale i své výhody, tak třeba předvánoční úklid byl hodně rychlý. Co byste taky chtěli, uklízet na dvaceti metrech čtverečních.
Doma už mám ozdobené větve i adventní věnec, vánoční stromeček ještě ne – ten připomínám spíš já, když vleču dvě obrovské tašky s nákupy. Na Štědrý den budeme s mamkou u strejdy.“

Co se mě týče, vždycky jsem nesnášela ženské, co stíraly pot ze zpoceného a ustaraného čela a říkaly: Už aby bylo po svátcích! I když nejsem věřící, považuju to za rouhání největší. Takže omezuji věci zbytné. Neutírám prach nahoře na skříních, neleštím kliky a peču jen symbolicky (a z koupeného těsta). Voní to stejně pěkně a o to nakonec jde, no ne? Stejně máme všichni nejradši buráky a sušené meruňky.
Co se naopak nesmí ošidit, je výzdoba bytu. Nazdobené větve, jmelí s červenou mašličkou – to už všechno mám. Ještě vytáhnout betlémek, který vyráběla Bětuška na keramice, když jí bylo deset.
Jo, a taky ujíždím na balení dárků. Zabere to půl dne, ale bez toho by to prostě nešlo. Už bych se ale měla urychleně zamyslit, jak to letos pojmu :-) Vloni jsem vyráběla jmenovky z bobkových listů – byly moc hezké, ale děsně křehké.

Jak to tak vypadá, z nás si příklad radši neberte. Udělejte si ty nejhezčí Vánoce po svém :-)

Reklama