Zjišťovaly jsme, jak to přesně vypadá, když se v maskérně tvoří umělá zranění. Maskéři musejí být šikovní a mít velkou představivost, aby vám na neporušené kůži vytvořili například otevřenou tržnou ránu. Jak „výroba“ takového zranění probíhá? Ukážeme vám to krok za krokem.
 
My jsme si nechaly vytvořit tržnou ránu na levé ruce. Umělecký maskér Viléma Persy na kůži nejprve natřel lepidlo, aby na ruce plastika dobře držela. Následně aplikoval maskérskou pastu, z které vytvaroval základ zranění - rozevírající se kůži. Tu následně potřel latexem, aby se pasta nebortila a dobře držela tvar. Poté vzal fén a vše vysušil. V tu chvíli ze latex zprůhlednil a zranění začínalo dostávat přirozený vzhled.


 
Následovala aplikace umělé krve a dolíčení pomocí speciálních houbiček. Za 180 dílů se během natáčení Modrého kódu spotřebovalo téměř 112 litrů krve. Ta je poměrně drahá. Maskéři používají výhradně atestovanou, antialergenní, pratelnou a jedlou krev. Litr stojí přibližně tisíc korun.


 
Zranění bylo hotovo a vypadalo opravdu reálně! No, posuďte samy. Trvalo to přibližně 15 minut. Dosud nejsložitější maskování, které v Modrém kódu zažili, trvalo přibližně 3 hodiny. Vilém Persy maskoval herce Patrika Děrgela, který byl popálený na celém těle. Herec si musel tělo oholit a na hlavu se mu lepila pleš.
 
Aby to bylo se vším všudy, nechali jsme si ještě zranění „ošetřit“ od místní sestřičky Pavly, kterou v seriálu hraje Bára Fišerová. Na urgentním příjmu nemocnice Rubava nás přijali vřele.

Zdroj: Marta Kratochvílová

Reklama