Přestože opuštěných dětí je v současné době v ústavech okolo 20 000, z toho asi polovina tzv. právně volných a stále přibývá žadatelů o osvojení, není cesta těchto dětí k rodičům právě jednoduchá.


Právně jsou možnosti a povinnosti budoucích osvojitelů či pěstounů upraveny těmito zákony: 

zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

                       
Zákon rozlišuje dva typy náhradní rodinné péče:

1) pěstounská péče - pěstouni nemají k dítěti vyživovací povinnost, ale se závažným rozhodnutím týkajícím se dítěte (změna občanství, výběr střední školy) musí souhlasit biologičtí rodiče, pokud nebyli zbaveni rodičovských práv.

2) osvojení (adopce) - I. stupně (zrušitelné)

                                       II. stupně (nezrušitelné - je provázeno změnou zápisu v matrice)

Zájemci o náhradní rodinnou péči obou typů musí nejprve podat žádost na sociální, resp. humanitní odbor místního úřadu podle místa bydliště. K příslušné žádosti, jejíž formuláře jsou k dispozici na úřadech, musí přiložit výpis z rejstříku trestů, potvrzení o zdravotním stavu, potvrzení o příjmu, příp. daňové přiznání, pracovní hodnocení. V případě, že o náhradní rodinnou péči žádají manželé (což není podmínkou), musí uvedené doklady předložit oba budoucí rodiče. V žádosti je obvykle možno uvést požadavky na věk, pohlaví, zdravotní stav a barvu pleti dítěte, které chtějí rodiče získat, ale je dobré vědět, že čekací doba na zdravého novorozence bílé pleti se obvykle pohybuje od pěti let výše. 

(soutěž 17 - e)

Dalším krokem je návštěva pracovnice sociálního odboru v rodině - tzv. bytové šetření. Jeho cílem je zjistit nejen bytové podmínky, ale také rodinnou atmosféru, žadatelé musí být připraveni na nejrůznější, často i velmi osobní dotazy.

Je-li bytová situace vyhovující, jsou členové rodiny, tedy rodiče a všechny děti žijící ve společné domácnosti, pozváni na psychologické vyšetření. Další osoby ve společné domácnosti musí s přijetím dítěte souhlasit. Tento souhlas se nemusí doložit, ale ověří si jej sociální pracovnice při bytovém šetření. Všechny takto získané doklady a posudky jsou postoupeny příslušnému Magistrátu nebo Obecnímu úřadu v místě bydliště a pokud je výsledek jejich posouzení kladný, úřad nabídne rodině vhodné dítě a zprostředkuje první kontakt. V případě úspěšného setkání dítěte s rodiči a oboustranně kladného přijetí vydá místní úřad dle místa trvalého bydliště dítěte rozhodnutí o svěření dítěte do dočasné péče. Tato předběžná péče musí trvat nejméně 3 měsíce a o konečném svěření dítěte do náhradní rodinné péče rozhoduje soud. Od podání žádosti do konečného soudního rozhodnutí obvykle uplyne doba několika měsíců, ale mohou to být i 2-3 roky. Pokud není k dispozici vhodné dítě, které vyhovuje požadavkům rodičů, může se protáhnout až na několik let.

Žadatelé si mohou po absolvování všech vyšetření vyžádat na sociálním odboru potvrzení o doporučení rodičů k náhradní rodinné péči a podat s tímto doporučením žádost o svěření dítěte do péče také v občanském sdružení Fond ohrožených dětí nebo Středisku náhradní rodinné péče. Zatímco státní instituce přijmou požadavky budoucích rodičů a vyčkávají, až se objeví vhodné dítě, neziskové organizace se zaměřují spíše na hledání vhodných rodičů pro určité dítě a tato strategie je z pohledu dětí mnohem účinnější. Často se stane, že konkrétní příběh dítěte zaujme žadatele natolik, že přehodnotí své původní požadavky a přijmou dítě, které vůbec jejich původní představě neodpovídá.

Období předběžné péče je náročné psychicky nejen pro budoucí rodiče - dítě je několik měsíců v rodině, ale stále není ,,jejich” - ale také pro starší děti, které si uvědomují tato rizika včetně možnosti návratu do ústavní péče.

Přejeme všem žadatelům mnoho trpělivosti a doufáme, že navzdory všem úskalím, která mohou získání dítěte provázet, bude stále přibývat rodičů ochotných přijmout za své opuštěné dítě a věnovat mu svou péči a lásku.

Reklama