porodnice-seznam.jpg
Zdroj foto: Shutterstock 

Unikátní data jsou výsledkem analýzy, v rámci které respondentky popisovaly a hodnotily péči ve své porodnici prostřednictvím online dotazníků na stránkách Průvodce porodnicemi, které spravuje spolek Aperio.

Analýza vychází z 6 571 dotazníků od žen, které porodily v letech 2018-2022 v některé z porodnic v ČR mezi 38. a 42. týdnem těhotenství a z výsledků je patrné například to, že za posledních 5 let se mimo jiné zvýšil podíl vyvolaných porodů, vzrostlo využití medikace k tlumení bolesti, nebo že klesla četnost nástřihů hráze.

Analýza ukazuje, že dochází k nárůstu u některých zásahů do průběhu porodu. Jedná se například o významný nárůst podílu porodů, které nezačaly spontánně, ale byly vyvolané z 17.2 % (v r. 2018) na 26.6 % (v r. 2022). „K umělému vyvolání porodu lékaři přistupují kromě situací, kdy se objeví nějaké těhotenské komplikace (vysoký krevní tlak, cukrovka ad.), pravděpodobně stále častěji také z důvodu samotné délky těhotenství. V ČR je preindukce a indukce doporučována Českou gynekologickou a porodnickou společností ČLS JEP již při trvání těhotenství 41 týdnů plus 3 dny, Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje jako prodloužené těhotenství takové, které trvá déle jak 42 týdnů. S indukcí porodu jsou spojena různá rizika, některá data naznačují např. vyšší riziko ukončení porodu císařským řezem,“ vysvětluje Miloslava Kramná, koordinátorka Průvodce porodnicemi. Mimo to také mírně narostl podíl žen, které referují o nepřetržitém monitorování plodu (z 29.5 % v r. 2018 na 35.4 % v r. 2022), a vzrostlo též tlumení bolesti farmakologickými prostředky (z 36.0 % v r. 2018 na 43.9 % v r. 2022).

porod.jpg
Zdroj foto: Shutterstock 

Pozitivním směrem se naopak vyvíjí např. podíl žen, kterým byla provedena epiziotomie (nástřih hráze) ze 45.0 % v r. 2019 na 36.3 % v r. 2022. Pokračuje trend, kdy narůstající podíl matek referuje, že měly dítě bezprostředně po porodu položeno na břiše či hrudníku (ze 72.3 % v r. 2018 na 75.3 % v r. 2022). Zvyšuje se podíl novorozenců, kterým byla pupeční šňůra přestřižena až po jejím dotepání (z 38.2 % v r. 2018 na 48.8 % v r. 2022). Obě posledně zmíněné praktiky pozitivně ovlivňují poporodní adaptaci novorozence.

Z analýzy dále vyplývá, že polovina donošených novorozenců byla během pobytu na poporodním oddělení dokrmována (to znamená, že měli jinou stravu než mateřské mléko matky). Větší části matek se dostalo nevhodné doporučení, aby své dítě kojily v intervalech nejméně 2–3 hodiny (57.6 % za celé období), než žádoucí doporučení, aby kojily, kdykoli si ony nebo dítě přejí (42.4 % za celé období). Více než polovina žen byla také konfrontována s požadavkem zdravotníků, aby své novorozené dítě zvážily před a po každém kojení. „Tento požadavek nemá oporu v žádných odborných doporučeních pro podporu kojení, naopak narušuje kojení i péči o dítě a matky zatěžuje. Za celé období se týkal 60 % žen. Nadějné je, že zdravotníci postupně od tohoto požadavku ustupují. Relativní četnost se v odpovědích snížila z 65.2 % v r. 2018 na 52.0 % v r. 2022,“ doplňuje Miloslava Kramná.

Zdroj info: Tisková zpráva Aperio/ Ing. Miloslava Kramná - koordinátorka Průvodce porodnicemi, Ing. Alena Hlavová - datová analytička, pruvodce-porodnicemi.aperio