"Když jsem zkoušela hubnout, omezovala jsem se v jídle a na váze to bylo docela znát. Jenže jsem se tím nechala ukonejšit a začala jsem se za úspěchy odměňovat milovanými sladkostmi. Nejdřív jen malinkými a když ani ty váhu nezvedly, přešla jsem na větší," líčí pětadvacetiletá Martina, proč byl její poslední pokus o dosažení vytoužených tvarů  neúspěšný.  Zkrátka motivace v podobě sladkých odměn při hubnutí nefunguje. "Lízátkem se asi dají motivovat děti, aby si třeba uklidily pokojíček," uvažuje mladá žena, která pracuje jako knihovnice. Nicméně, ani to není šťastné řešení, protože spojení "sladkost jako odměna" se pak s člověkem táhne celý život a jak vidno, v dospělém věku to není nejlepší. Dietní sestra Tamara Starnovská proto příliš tuhle metodu nedoporučuje.

Ale zpět k motivacím v hubnutí. "Klidně si něco sladkého dopřejte, ale jen zřídka a jen malý kousek, který napevno naplánujete do svého jídelníčku," říká psycholožka Iva Málková, zakladatelka společnosti Stop obezitě, která pořádá kursy hubnutí. Ale pozor, tato plánovaná sladkost nemá být odměnou za utrpení při hubnutí či za úspěchy v něm. Jde prostě o váš malý hřích, který s hunutím či nehubnutím až tak nesouvisí.

A jak se tedy motivovat? Ideální recept neexistuje, protože každému se může osvědčit něco jiného. Například metoda "koupím si šaty o číslo menší a zhubnu do nich" - odborníci ji vesměs nedoporučují, ale třeba Petře se osvědčila. "Koupila jsem si na přelomu jara a léta nádhernou sukni, kterou jsem tehdy vlastně ani neoblékla, ale řekla jsem si, že do července to dokážu. A taky se mi to povedlo. Bylo pro mě moc příjemné, když jsem se do ní po asi třech týdnech oblékla, byť mi byla ještě těsná, a přimělo mě to pokračovat," říká žena, které dnes sukně padne jako ulitá.

Neobvyklou, ale kupodivu účinnou motivaci objevila Michaela. "Za každé zhubnuté kilo dávám svému dítěti padesát korun," vysvětluje. Zní to možná nelogicky, ale Míša tvrdí, že dvanáctiletý syn jí nedovolí takřka žádný prohřešek v jídle, ale ještě ji nutí, aby sportovala - jezdí s ním na kole, chodí spolu plavat, a dokonce vyzkoušela i kolečkové brusle. Metodu praktikuje zatím dva měsíce a kila jdou dolů. A svému synovi slíbila, že až začne škola a on ji neuvidí třeba při obědě, bude i tak dodržovat jeho rady. "Já už se stejně naučila jíst zdravěji," dodává.

Penězi se lze samozřejmě motivovat i jinak. Můžete si třeba koupit za předem daný počet shozených kil nějaké oblečení, po kterém jste delší dobu toužila.  Nebo třeba zaplatit kosmetický zákrok nebo operaci plastického chriruga. "Po porodech třech dětí se mi nedařilo hubnutí, a když jsem pak konečně hubnout začala, měla jsem vytahané břicho a to mě od dalšího hladovění a cvičení dost odrazovalo," vzpomíná Dana. Její muž nakonec navrhl, že když zhubne a váhu si udrží, mohla by si Ježíškovi napsat o plastickou operaci břicha. A skutečně, Dana to své hubnutí dotáhla až ke svým původním mírám a díky operaci i k plochému břichu. Partnera lze do vaší motivace zapojit i jinak: "Můj muž mi slíbil, že když do konce roku zhubnu 15 kil, což je můj závazek, pojede se mnou v zimě na dovolenou k moři, ač on sám po ní zase tolik netouží," vypráví Zuzana, jejíž hubnutí je, zdá se, na dobré cestě.

Motivací, byť poněkud šokovou, jsou také zdravotní potíže. Erika trpěla vysokým krevním tlakem a dalšími potížemi plynoucími z obezity a lékařka jí řekla, že pokud výrazně nezhubne, může ji postihnout infarkt, který se u nich v rodině objevoval už v mladém věku, její rovněž obézní maminku například postihl ještě před padesátkou. Rovněž jí hrozila cukrovka. To pětatřicetileté Erice stačilo k tomu, aby během roku shodila dvacet kilo, a hodlá v hubnutí ještě pokračovat.

Je to tak, málokdo je tak silný, že mu i k hubnutí většího počtu kil stačí představa, že asi tak za rok bude štíhlejší a bude se cítit lépe.

Máte vy nějaký osvědčený trik, jak se motivovat ke zhubnutí?

       
TÉMATA:
ZDRAVÍ