Proč že jsem o ní nepsal? Protože z Chiméry už je velká slečna a nějak nevyvádí vylomeniny, jako tomu bylo dříve.
Musím říct, že tak vychovanou kočku jsem snad ještě neměl. Záclony cupuje jen zcela výjimečně, drápy si brousí pouze a jen na škrabadlech a maso už netahá po půlce pokoje, ale způsobně ho sežere rovnou v misce. Záchod používá neomylně odmalička, to vůbec nemá cenu zmiňovat.
Vrchol kočičí inteligence je však okamžik, kdy musí něco vyzvrátit (vím, není to téma vhodné ke stolu, ale tohle je blog). Nestává se to často, je to (musím zaklepat) předpisově zdravé zvíře bez jakýchkoli potíží, ale velice rychle jí došlo, že mi nedělá radost, stane-li se jí to na koberci (žaludeční kyseliny mu nesvědčí). Když se to stalo poprvé na linoleu, měl jsem radost. Potřetí jsem si ale všiml, že když začala vydávat ony zvuky, byla na okobercované části, ale okamžitě se přesunula na lino. Zíral jsem a byl jsem na ni celý večer obzvláště hodný. Nikdy bych nevěřil, že zvíře může dát do jednoho pohledu tolik citu – byla vysloveně ráda, že i když je v tak choulostivé situaci, zvládla mne potěšit. Pochopitelně každého, kdo by jí přečetl tyhle řádky, vyzvu na souboj, byla by zajisté v nesmírných rozpacích a já pak v nesnázích více než značných!
Jak se dá vytušit, žijeme velmi harmonicky, je vidět, že Chimi má dobré vychování i původ a neustále mohutní (odhaduji, že už by mohla mít k šesti kilům). Není sice už tak dovádivá, ale ona důstojnost, která se u ní objevila, vše bohatě vynahrazuje.
Jsou pak ovšem chvíle, kdy se v ní probudí jakási hravá něha, a oproti většině času má touhu mazlit se a drbat se. Takové okamžiky patří k těm nejhezčím z celého společného života a ona si toho je pochopitelně vědoma. Stává se to proto velmi zřídkavě až vzácně, aby se mi ty radostné chvilky, kdy se po mně válí a háže roztomilé kukuče, neomrzely. Inu, moje kočka přesně ví, co na mě platí.
Ani jsem ještě nestihl dopsat, jak vzornou a skvělou kočku mám, když mi přeběhla přes nohy a nechala na nich lehký otisk svých tří drápů. Takhle je to dobré a skoro to nebolí, ale když se stane, že se jí něco doopravdy nelíbí, to je horší. To pak člověk zjistí, že šestikilová kočka má docela páru.
Zjistí ostatně i to, že ta kočka nebije naplno lidi, které má ráda. Nevystrkuje také drápy, a když už to udělá, tak celkem jemně, takže dokud ji člověk nerozdivočí, může být v klidu, protože má jistotu, že mu zůstanou obě oči.
Opravdu naštvanou jsem Chiméru viděl jednou v životě. Mám na to památeční jizvu a došlo mi, že mám doma sice velmi ochočeného, ale stále ještě predátora.
Tvrdil jsem, že Čičméra už se neučí novým trikům, ale není to tak docela pravda. Jeden nový má asi týden. Zjistila, že ruka, která by správně měla hladit ji, posunuje cosi divného. Tedy že ruka posunuje myš. Zalehnutí myši se nevyplatilo, protože páníček nějak znervózněl a nic z drbání nebylo. Ale Chiméra je zvíře inteligentní a během pár dní se naučila lehat právě tam, kam už myší nezajíždím, ale přesto tam sahá akční rádius mojí ruky.
Vypadá to asi tak, že kočka leží na zádech a bradu má vyvrácenou směrem k mojí ruce. Jak nesnáší ta vedra, vydrží nehnutě v téhle pozici docela dlouho a je jí jasné, že pán ji nenechá trpět dohromady vedrem a nedostatkem drbání. Má pochopitelně pravdu. A tak si tak leží (důstojnost výjimečně odložila na věšák) a pracujeme spolu. V mezičasech ji drbu a ona mi přede, aby šla práce lépe od ruky. Přimlouval bych se, aby každý člověk mohl mít svoji vlastní Chiméru. Já mám tu svou právě přesně rok!
Nový komentář
Komentáře
Amálie: dobrman zvracející do záchodu
Motiva: Já vím akorát, že Stronghold má odčervovací účinek. Ale je drahý jako prase - v porovnání s klasickými odčervovacími tabletami. O jakých kapsličkách to mluvíš, sem s tím. A kolik to stojí?
Motiva: Určitě?
na odčervení existují kapsle, z té kočce kápnete za krk, kde si to nemůže olízat, a je vystaráno
Hmmm, kocouří blití, tak to je dnes moje téma.
Před chvílí jsem přišla domů, u dveří stál soused vztekem brunátný, neb mu můj milý macík dnes poránu, když byl vpuštěn na balkon, poblil jeho balkon, to spořádané zvíře nedělá binec doma, ale chodí blít k sousedům.
Tak jsem mu musela slíbit, že dám lodžii zasklít, no stejně jsem to měla v plánu. Teď budu zas chvíli asi chodit domů kanálama
Pokud kočička nechodí ven a nemá možnost jíst trávu, zkuste MALTSOFT.Naše zmlsaná Cinda ho přímo miluje, líže rovnou z tuby a nikdy nezvrací,neboť spolykané chlupy odcházejí automaticky se stolicí.
Kočku jsem vživotě neviděla zvracet. A představa kočky, kterak blije ze skříně, je dost děsná.
Zvuky zvracení mého psa mě vždy vzbudí. Vždycky před něj položím "blicí" talíř a je to. Zajímavé je, že když nejsem doma, nikdy to neudělá. Že by to pak sežral, než přijdu, na to raději ani nepomýšlím.
Kamarádky dobrman zvracel zásadně do záchodové mísy.
Manx: Jo, to jsem jednou zkusila s odčervovacím práškem. Nebyla jsem schopná ho kocourovi vnutit (ani v sardinkách) a na někde na webu jsem se dočetla, že je dobré v takovém případě rozdrtit prášeček, smíchat ho s medem a tu směs napatlat číče na packu, že to kočka psychicky nezvládne a olíže. Prdlajs! Náš kocour prase s tím chodil dva dny a pak se to odrolilo
Manx: Když jsem mázla kočce bezopet na packu, kočka se proměnila v odstředivku a bezopet létal po zdech.
Manx: Bezopet je skvělý, mně ho kočky bohužel odmítaly žrát... Naopak mámin kocour se po něm mohl utlouct.
gerda: Moje kočka je tak ohleduplná, že v noci si odkašle, chvíli polyká, ale nezvrací. A když jde v noci čůrat, tak nehrabe, aby mě nebudila.
gerda: Vidíš, to mě nenapadlo.... Tak ji pořídím doma do květináče
Kadla: jo, a budou se ti tam stahovat kočky z širého okolí - to bych neriskovala.
Nyotaimori: s tím nic nenaděláš, on to udělat prostě musí.
gerda: Od té doby, co bydlím v domku, si kočky chodí na trávu ven, takže už nemusím pěstovat :-). Jen jsem přemýšlela, že bych někam na zahradu vysadila šantu.
Kadla: teď, když je pořád teplo, roste tráva jako blázen. Za týden je osení. Takže se to dá klidně stíhat.
gerda: Mně po šáchoru moc nezvracely, rozhodně ne více než po trávě. Obecně zvracejí odjakživa každá tak jednou měsíčně, více ne. A trávu mi ožíraly stejně jako ty šáchory, obě najednou, až nic nezbylo :-)
Nyotaimori: oni zvrací naněkolikrát, po každém jednotlivém aktu couvají nebo utečou o kus dál. Tak pohodlně stihnou zaneřádit celou domácnost. Když se mi poštěstilo zaslechnout ony typické klapavé zvuky, přiřítila jsem se s lopatkou na smetí a nastrkovala jim ji pod čumák. Někdy to vyšlo, ale kočky to nemají rády. Asi je jim u toho blbě a vadí jim, když jim člověk do toho zasahuje.
Kadla: ne ne - nemám v květináčích šáchor, ale tu trávu. Já jsem onoho času pravidelně nosívala z práce list šáchoru (máme ve vestibulu obří a ten to snese, když se to sem tam uškubne), kočky se na něj okamžitě vrhly a žraly, až jim slzy tekly, jenomže vzápětí okamžitě pěnivě zvracely zbytky té traviny. Tak jsem toho nechala, nasela normální trávu pro kočky a ta jim šmakuje taky, ale zvrací po ní zřídka.
gerda: Zajímalo by mě, jak to děláš, že ti ožírají jen jeden. Když jsem ještě bydlela v paneláku, měla jsem dva šáchory. Kočky zásadně ožíraly oba, až nic nezbylo. Pokoušela jsem se jim vysvětlit, že ten druhý mají na dorůstání, ale kašlaly na to. Takže jsem postupně měla tři šáchory, čtyři šáchory, a všechny ožrané až na hlínu